„Linecká plicní lékařka Hemma Orthoferová varuje veřejnost před panikou,“ píše k tomu list. Odbornice připouští, že opravdu expertní stanovisko v této věci není, protože ještě nikdo v tomto rozsahu působení mraku nemohl zkoumat. Na druhé straně se ale nemá jeho vliv přeceňovat. Připomíná svou zkušenost s prachem ze Sahary v roce 2006, který lidi také znejistěl, ale byl naprosto neškodný. Zdravým lidem ze sopečného prachu v této nízké koncentraci asi jedné částečky v krychlovém metru žádné nebezpečí nehrozí. „Nemocní nebo astmatici by ale měli spíše zůstat doma, nebo si připravit dýchací pomůcky,“ uvádí Orthoferová.

Také Thomas Turecek z Centrálního úřadu pro meteorologii a geodynamiku ve Vídni ujišťuje, že z mraku hrozí nebezpečí jen pro letadla. „Nejde o žádnou katastrofu, nejde o mrak jedovatých plynů. Člověk nic pozorovat nebude,“ říká v OÖN. Podle něho ani kombinace sopečného popela s deštěm není nikterak nebezpečná. „Mrak nebyl nebezpečný dokonce ani pro Islanďany,“ podotýká.

Popíral holocaust

Soud v Řeznu uložil ultrakonzervativnímu biskupovi Richardu Williamsonovi (70) z Londýna za popírání holocaustu peněžitý trest 10 000 eur.
V kněžském semináři v Zaitzkofenu u Řezna v interview se švédskou televizí tvrdil, že nacisté nezavraždili šest milionů Židů, ale jen 200 000 až 300 000, a žádného z nich v plynových komorách. Williamson u soudu nebyl, podle obhájce Lossmanna mu to zakázal řád Piových bratří. Nepřijel ani televizní tým s odůvodněním, že řízení v Německu neodpovídá švédským představám o svobodě názoru.

Obhájce argumentoval tím, že jeho mandant v rozhovoru důrazně upozornil na to, že jeho výroky k holocaustu nesmějí být vysílány v Německu. Obžalovaný sám v písemném vyjádření uvedl, že otázkami po plynových komorách byl v interview zaskočen. Předtím totiž téměř hodinu hovořili jen o církevních tématech. „Ukázalo se ale, že Williamson už před dvaceti lety genocidu Židů zpochybnil v Quebeku,“ napsal pasovský deník PNP. „Proto ho také švédský reportér v Řeznu konfrontoval s jeho tehdejším názorem. Tomu obžalovaný řekl, že technicky tehdy vůbec nebylo možné v Osvětimi vraždit lidi plynem. Odvolával se přitom na teze amerického popírače holocaustu Leuchtera,“ uvedl list. Rozsudek není pravomocný.

Hitlerův dar mají vystavit

V Linci znovu zaplál spor o Hitlerův dárek městu z roku 1942, bronzovou sošku Afrodity. Jak jsme uvedli, po zjištění jejího původu nechal starosta Dobusch v létě 2008 sošku z parku na Bauernbergu odstranit a uložit do depozita, aby nepřitahovala neonacisty. To opakovaně kritizovali opoziční politikové a také památkový úřad, pod jehož ochranu soška spadá. Jejím odstraněním prý byl porušen zákon. Památkáři trvají na jejím znovuinstalování.

Linečtí socialisté nyní zahájili protiofenzívu. V rezoluci, kterou městská rada projedná ve čtvrtek, požadují zrušit status památky pro Afroditu. Odůvodňují to tím, že Dianin pavilonek, v němž stála, byl postaven a městu darován průmyslníkem Hatschkem původně bez sochy. Lidovecký místostarosta Erich Watzl naopak volá po znovunastolení právního stavu. „Historii nesmíme zametat pod koberec,“ říká v OÖN. Umělecká akademie má podle něho ke znovuumístění sochy připravit projekt, který by její historii veřejnosti vysvětloval.

Skoro 100 milionů na pokutách

Ve Viechtachu v Bavorském lese je od osmdesátých let centrální bavorská evidence pokut za dopravní přestupky. „Za minulý rok zaznamenala nový rekord v příjmu – 96 934 834,35 eura,“ napsal pasovský list PNP. „Proti roku 2008 je to o 26 procent víc.“

Neznamená to ale zvyšující se nekázeň řidičů. Naopak, počet pokut byl nejmenší od roku 1982, „jen“ 893 408. Příjem je rekordní proto, že se od 1. února 2009 zvýšily sazby u řady přestupků. Ve 40,9 procenta případů šlo o překročení povolené rychlosti, v 16,4 procenta o nedovolené stání a zastavení, v 9,2 procenta za nedodržování povinností řidiče včetně telefonování za jízdy atd.

Sousedi vymírají

Hornorakušanka přivede na svět průměrně 1,5 dítěte, konstatoval linecký list OÖN. To nestačí k udržení počtu obyvatel. V Evropě má ostatně „sebeudržovací úroveň“ jen Francie s 2,05 dítěte na jednu ženu.

Deník v té souvislosti připomíná pokles vážnosti institutu rodiny. Čtyři z deseti manželství se rozcházejí. Nadto v roce 2008 bylo 15 procent matek s dětmi neprovdáno. V roce 1991 to bylo jen 6,7 procenta matek. Roli také hraje ekonomický tlak, který například v Horních Rakousích nutí 68,1 procenta žen ve věku 15 – 64 let pracovat. „To je víc než rakouský průměr 65,8 procenta a daleko víc, než je průměr EU – 59,1 procenta,“ píší OÖN.