Školní kroužek zaměřený na podporu této oblasti uspořádal akci, při níž měl každý žák a učitel alespoň hodinu běžet. Účastníci si vyhledávali sponzory, kteří za každé absolvované kolo v parku skládali určitou sumu. Startovalo 719 žáků a 16 učitelů. Celkem uběhli 14 380 kol, v průměru každý skoro dvacet, tedy asi osm kilometrů. Vítěz zdolal 49 kol (asi 20 km), vítězka 40 (16 km).

Spolek Himalaya-Karakorum-Hilfe podporuje lidi, kteří žijí na absolutním existenčním limitu v nejtěžších podmínkách v této horské oblasti Karakorum, na samé hranici osídlení. Jeho aktivita se soustřeďuje na Baltistán, Pákistánem ovládané části Kašmíru. Polovina z asi 400 000 obyvatel je pod hranicí chudoby, každý pátý je vysoce podvyživený. Žena rodí průměrně devět dětí, z nichž mnoho ale nedožije kvůli chybějící lékařské péči ani dvou let. Není tu elektřina, teplá voda. Otop musí být do výšek na 3000 metrů dopravován mnohahodinovými pochody z údolí. Kromě několika vesnických škol, kde se vedle oficiální zemské řeči urdu učí anglická abeceda a trochu počtů, tu není žádná možnost vzdělávání. Analfabetů je 60 % mužů a 80 % žen.

V krátkém létě si mohou muži jako nosiči expedic a trekingových turistů něco přivydělat, ale odměna za těžkou práci je chudá - asi tři eura za den nošení nejméně 30kilogramového nákladu do výšek až 5000 metrů. Peníze, které takto vydělají, potřebují obyvatelé Baltistánu k opatření si soli, čaje, potravinového oleje, bot a ošacení. V kamenných domech jejich vesnic není žádný nábytek, žádné koberce. V zimě se v nich lidé ohřívají u otevřeného ohně… Spí na podlaze. Jsou ší'ity, muslimy, kteří za legitimní vůdce islámské obce považují jen potomky Muhammadovy rodiny v linii počínající jeho bratrancem a zetěm Alím. Po Muhammadově smrti roku 632 uznali za právoplatného a pravého vůdce až čtvrtého voleného chalífa Alího. Ší'itové jsou v sunnitském Pákistánu menšinou a proto trpí kromě chudoby i náboženskými konflikty, přestože jsou vesměs mírumilovní a distancují se od násilných činů fundamentalistů.

Na snímcích jsou účastníci bavorského běhu pro Himálaj a Karakorum, děti v Baltistánu a pro srovnání první z nich, kteří našli místo v chlapeckém domově vybudovaném v roce 2010 ze zahraniční pomoci. 

Vraždy za humny…

V ubytovně bezdomovců v Regenu zemřel 52letý muž na mnohačetná zranění. Podle pitvy, jejíž výsledky policie zveřejnila v pondělí, byla jeho hlava oddělena od těla, což se mohlo stát až po jeho smrti. Věc šetří kriminálka v Deggendorfu. Důvodně podezřelý z činu je 21letý Somálec, kterého zadrželi krátce po nálezu mrtvého.

close Tak idylické místo, a přece dějiště zločinu… info Zdroj: Deník/PNP zoom_in Tak idylické místo, a přece dějiště zločinu…

Na statku u Geratskirchenu (foto Deník/PNP/Becker) zase nalezla ve čtvrtek ráno 48letá žena, která v usedlosti rovněž žije, mrtvého 39letého muže v jeho kanceláři. Policie vyloučila sebevraždu, stopy podle ní svědčí o násilném činu. Zahájila okamžitě rozsáhlé pátrání na více místech, ale do pondělního poledne nenašla žádnou závažnou stopu. Věc šetří kriminálka z Pasova.

Po jedenácti letech dopadli únosce vlastních dětí

Rodilý Albánec s rakouským občanstvím byl 21. července zatčen v Kosově. Když v roce 2010 svěřil soud v Grieskirchenu matce do výlučné péče děti rozpadající se rodiny, vyvezl tehdy pětiletého a tříletou bez vědomí matky za hranice.

Šetření ukázalo, že čin dlouho plánoval, píší OÖN. Nejprve pro sebe a děti zažádal o povolení k pobytu v Albánii a podepsal nájemní smlouvu na dům v Tiraně. Nakonec dal výpověď v práci ve Welsu a odhlásil svůj pobyt v Rakousku. V březnu 2011 na něho státní zastupitelství ve Welsu vydalo mezinárodní zatykač, ale místo jeho pobytu bylo dlouho neznámé. Začátkem roku 2019 získané poznatky přece jen umožnily cílené pátrání. Nyní 40letý muž byl nalezen v kosovském městě Prizrenu a zatčen. Po vydání do Rakouska mu hrozí stíhání pro podezření odebrání dítěte, což bývá trestáno až tříletým vězením. Zahájeno už bylo řízení k vrácení dětí matce. Jejich návratu budou podle policie pravděpodobně asistovat psychologové, píší OÖN.

Hasiči vyprostili vrabčáka

Jedenáct mužů a žen z hasičského sboru v Knittelfweldu (okr. Murtal) vyrukovalo o víkendu k záchraně vrabčáka, který uvízl hlavou ve škvíře okna. "Jednotce se podařilo vyprostit ho z ,pasti´ ve výši devíti metrů s pomocí teleskopické plošiny," napsaly OÖN, které příběh ptáčete zařadily do své rubriky Happy end.