Tak hodnotí jihočeská Strana zelených plány českobudějovické radnice na vybudování obří spalovny komunálních odpadů. Ta by měla vyrůst v průmyslovém areálu ve Vrátě a její kapacita by měla činit sto tisíc tun odpadů ročně. Samo město České Budějovice přitom produkuje jen zhruba sedmnáct tisíc tun směsného komunálního odpadu a celý Jihočeský kraj zhruba 170 000 tun.

„Tak naddimenzované zařízení by na několik desítek let předjalo způsob nakládání s odpady v celém kraji a bránilo by efektivnímu snižování množství odpadů a jeho třídění,“ kritizuje plány českobudějovické radnice Jiří Guth, místopředseda krajské organizace Strany zelených. Dále podotkl, že tak velká spalovna je v České republice jen v Praze, Brně a Liberci.

Rada města již uzavřela dohodu o partnerství s českobudějovickou teplárnou. Jako spalovna by totiž mohla po úpravách posloužit nynější záložní teplárna ve Vrátě.

Na základě dohody se mají začít zkoumat možnosti, jak by bylo možné energeticky zpracovávat směsný komunální odpad.

„Návrh na kapacitu zařízení vychází z toho, aby jeho provoz byl ekonomický,“ uvedla náměstkyně primátora Ivana Popelová. Jednání o této investici vede radnice v širším rámci i s Jihočeským krajem.

Velká spalovna v jižních Čechách byla před časem plánována v Mydlovarech. Místní ji ale odmítli.

Projekt vybudování obří spalovny v Českých Budějovicích vzbuzuje i otázky ohledně financování. Na tyto projekty v současnosti neexistují dotace.

„Momentálně se analyzují možnosti financování. Mám informaci od předsedy komise pro životní prostředí, že ministerstvo životního prostředí začíná lehce přehodnocovat svůj přístup,“ zmínila Popelová a vysvětlila, že by v budoucnu možná mohla být investice kryta z dotací.

„Věc spalování se řešit musí,“ řekla Popelová a dodala, že se spalování hojně využívá v Evropě a že jsou k dispozice moderní technologie. Teplárna ve Vrátě je podle ní pro tento záměr do budoucna velmi výhodná i proto, že bude mít snadné napojení na dálnici D3.

Odpady z daleka

A právě dovážení odpadů ze širokého území kraje a potenciálně i ze zahraničí do spalovny v Českých Budějovicích je trnem v oku zeleným a dalším ekologickým organizacím. Podle nich by se město mělo zaměřit naopak na snižování množství odpadů a zlepšování recyklace.

Rezervy v třídění

„Současný systém třídění odpadů ve městě má značné rezervy,“ řekl předseda českobudějovické organizace Strany zelených Milan Syrovátka. Ve městě například chybí plánovaná kompostárna, která by umožnila třídění a využití biologicky rozložitelných odpadů, například větví a listí ze zahrádek.

Spalovna by podle ekologů mohla také zhoršit kvalitu ovzduší v krajské metropoli. „Tento zdroj znečištění by určitě přispěl, zejména při inverzích, k nízké kvalitě ovzduší ve městě, která už nyní je velmi problematická. Spalovna do budějovické kotliny podle našeho názoru nepatří,“ dodal českobudějovický zastupitel za Stranu zelených Svatomír Mlčoch.

Potíže s odbytem

Paradoxem podle Strany zelených také je, že českobudějovická radnice na jednu stranu investuje do ekologické výchovy a osvěty občanů, ale na druhé straně je svou praktickou politikou naopak od separace odrazuje.

„Současná situace ukázala, že nás separace nevytrhne,“ kontruje Popelová s poukazem na nynější potíže s odbytem starého papíru nebo kovů ve sběrných surovinách.

Tři možnosti

Výstavba spalovny je pro město jedním ze tří opatření, která mu mají pomoci řešit situaci s komunálním odpadem ve městě.

Za prvé chce radnice zavést oddělené ukládání bioodpadu, s ohledem na odpad ze zahrádek. Za druhé plánuje výstavbu a provoz dotřiďovací linky, například na papír plasty nebo nápojové kartony tak, aby byl separovaný odpad co nejčistší.

Třetím plánovaným opatřením je právě zmíněné energetické využití komunálního odpadu, tedy spalovna.