„Uteklo to. Před pěti lety jsme slavili diamantovou svatbu a teď už je to kamenná," usmívá se Ludmila Nusková. „Je to krásné. Když jsme se brali, tak by mě ani ve snu nenapadlo, že se takového velkého výročí dočkáme," dodává.

Zdeněk Nusek pochází 
z Českých Budějovic. Vojenskou službu ale strávil v Zábřehu na Moravě. Zde se před lety setkal s Ludmilou, která v té době chodila do Sokola.

V ochotnickém divadle v Zábřehu na Moravě kde se v roce 1948 potkali, hráli jednu z her Josefa Kajetána Tyla. A lístky v pokladně prodával právě Zdeněk Nusek.  Jeho budoucí manželka Ludmila si od něj jeden lístek koupila. „Tehdy mezi námi přeskočila jiskra," vzpomíná Zdeněk Nusek na osudové setkání.

Po představení se spolu dali do řeči a o rok později se v Zábřehu konala svatba. Po svatbě se přestěhovali do Českých Budějovic a zde strávili celý život.
Ludmila Nusková pracovala ve firmě Logarex, která vyrábí pravítka, její manžel  Zdeněk zase celý život pracoval  jako ekonom v pivovarech. Dlouhá léta společně jezdili na chatu k řece Malši. Ta ale v roce 1977 musela ustoupit Římovské přehradě. Na chataření ale nezanevřeli a pořídili si chatu v Sedlici pod Svatým Jánem.

Slavnostní obřad na českobudějovické radnici sledovali potomci obou manželů. Společně totiž v Českých Budějovicích vychovali dceru, mají dvě vnoučata a celkem tři pravnoučata. „Mamince je už osmdesát dva, tatínkovi bude devadesát," říká Dana Feslová, dcera svatebčanů. „Je to úžasné a moc krásné, že jim společný život vydržel tak dlouhá léta," dodává.