Na pohlednici je zachycena severovýchodní část náměstí
s dominantní Černou věží v pozadí a se stejně výrazným domem záložny česko-budějovické. V popředí na ploše náměstí stojí dva pravé secesní kandelábry. Vpravo kandelábr tramvajového vedení, vlevo kandelábr osvětlení. Po náměstí právě jede tramvaj, ale je trochu nahnutá a zřejmě je dodatečně naaranžovaná. Každé pořádné město mělo tramvaje, takže autor snímku, když mu zrovna tramvaj nejela a chtěl České Budějovice prezentovat jako pořádné město, ji přidělal. Českobudějovická tramvaj byla kratší. Byla jako kratší vyrobena s ohledem na zatáčky 
u rohů náměstí.

Secesní kandelábry mají klasickou strukturu sloupů pocházející už z antiky. Sloup musí mít patku a hlavici. Patka, podstavec nebo sokl jsou širší, sloup nad nimi se zužuje. Pokud sloup něco nese, je nad hlavicí ještě deska. Týká se to i ozdobných sloupků a pilastrů na fasádách domů a také sloupků litinových plotů. Kandelábr bez patky, hlavy a secesních dělicích profilovaných kroužků by byl jen pouhou rourou. Dnes se příliš spěchá, takže někde se instaluje kandelábr, který vypadá jako trubka z lešení.

Na náměstí se objevily oba typy kandelábrů v roce 1908. To jela prvně tramvaj od nádraží na náměstí (ale na dynamo, protože elektrárna ještě nebyla v provozu) a prvně se na náměstí rozsvítily čtyři elektrické obloukové lampy. Současně také před novým nádražím. Elektrárna byla uvedena do provozu následujícího roku 1909. Jinak město v tom čase svítilo plynovými světly. Před vchodem do justičního paláce byly v roce 1905 postaveny dva přepychové secesní kandelábry nesoucí plynové osvětlení. Byly asi 5 m vysoké, trojboké. Stály jako na třech lvích tlapkách. Na rozích trojbokého podstavce byly tři labutě, nad každou andílek s otěžemi. Může se namítnout, že kandelábry byly přeplněné, ale ladily s novorenesančním a secesním justičním palácem. Velké secesní sloupy plynového osvětlení stály také u synagogy a  v parku na Palackého náměstí. Běžné plynové lampy byly umístěny na domech na ozdobných  konzolách.

Kandelábry s ladným elipsovitým ramenem pro tramvajové vedení stály jako aleje na Linecké silnici. Na náměstí byly secesní kandelábry odstraněny při nové úpravě náměstí v roce 1938. Vždy při nějaké rekonstrukci chodníku se secesní kandelábry zlikvidovaly. Předposlední zbyl u Železného mostu z Biskupské ulice. Překážel, když se starý železný most uskladňoval na břehu Malše. Poslední kandelábr zůstal nenápadně ukryt pod dubem na Mariánském náměstí. Traduje se, že jde 
o tramvajový kandelábr. Tramvaje jezdily středem Mariánského náměstí, kolem kterého byl v roce 1942 postaven kruhový objezd a po stranách benzinové pumpy.

Dominantním domem v severovýchodním rohu náměstí je záložna z roku 1908. Jak je zřetelné ze snímku, nezakrýval štít záložny osazený plastikou Merkura Černou věž,  jak se tvrdilo, aby se zdůvodnilo, proč byla záložna po 26 letech, tedy jako poměrně „mladý" a zcela zdravý dům, zbořena do základů. Záložna z roku 1908 představovala zdařilou jihočeskou secesní novorenesanci. Nad hlavní římsou do ulice U Černé věže a ve štítech bylo použito obloučků, které se vyskytují např. v Třeboni a v Táboře na renesančních stavbách. Záložna původně v roce 1934 si chtěla pro svůj provoz upravit  dům U tří kohoutů na náměstí. Už na to byly vypracovány soutěžní návrhy, ale nějak se to záložně nelíbilo, tak chtěla alespoň zvýšit stávající záložnu. Nakonec ji zbořila
a zadala stavbu nové záložny (dnes spořitelny) dvěma mladým architektů z Prahy.

JAN SCHINKO