Obě metody jsou pro pacienta vhodnější zejména díky menší bolestivosti rány, nižšímu riziku plicních komplikací i menší pooperační ztrátě krve. Pacientům šetrnější zákrok také snižuje riziko infekce a složitého hojení ran, rychleji se tak zotavují a navracejí do běžného života. Ředitel úseku kardiocentra českobudějovické nemocnice Ladislav Pešl vysvětlil, že konkrétní operační postup volí lékaři vždy na míru pacienta, a to doslova. „Zvažujeme jeho stavbu těla, případné další choroby a věk. Na zákrocích se společně podílejí kardiologové a kardiochirurgové."

Chlopenní vady jsou v porovnání s poruchami srdečního rytmu méně častým onemocněním, ve vyšším věku ale jejich výskytu přibývá. Nejčastěji se u pacientů jedná o zúžení až neprůchodnost srdeční chlopně. Nemoc se projevuje dušností, sníženou výkonností, bezvědomím nebo opakovaným srdečním selháním.

Nové postupyLékaři českobudějovické nemocnice upouštějí při výměně srdeční chlopně od standardní operace přístupem přes hrudní kost. Volí šetrnější metody, které přizpůsobují stavu a věku pacienta.

Nové metody výměny chlopně jsou šetrnější

V českobudějovické nemocnici začali lékaři operovat metodou transkatetrové implantace (TAVI) v roce 2009. Primář kardiochirurgického oddělení nemocnice Aleš Mokráček uvedl, že tento přístup využívá menšího chirurgického řezu nejčastěji mezi žebry a levým prsem. „Metoda TAVI je určená vysoce rizikovým pacientům, zejména starším a těm, kteří trpí dalšími závažnějšími nemocemi, například ledvin a plic. Dále ji využíváme u nemocných s takzvanou porcelánovou aortou, tedy tvrdou, zvápenatělou aortou, kterou nelze chirurgicky otevřít a následně sešít."

Od zavedení nové metody odoperovali budějovičtí kardiochirurgové 79 pacientů, jejich průměrný věk byl 79 let. Jenom v letošním roce provedli 24 zákroků. Lékařka z budějovické kardiochirurgie Júlia Čanádyová popisuje, jak přibližně dvouhodinová operace vypadá. „Lékař nejprve připraví asi pěticentimetrový řez mezi žebry pacienta pod levým prsem a zpřístupní srdeční hrot, kudy probíhá implantace nové chlopně." Po rozrušení původní zúžené chlopně zavedou chirurgové do srdce předem připravený implantát. „Jako náhrada je v těchto případech použitá biologická protéza." Pacienti po zákroku stráví v nemocnici zhruba deset dní. Poté se můžou vrátit k běžnému životnímu stylu. Na kontroly do nemocnice chodí po měsíci, půl roce a dále jednou za rok.

Druhou metodou, kterou v budějovické nemocnici využívají od roku 2012, je bezstehá srdeční chlopeň. Dosud takto operovali 57 pacientů s průměrným věkem 73 let. „Zákrok provádíme přístupem z menších řezů na pravé straně hrudníku nebo neúplným rozříznutím hrudní kosti. Na místo chlopně se zavede náhrada, kterou k srdci ukotvíme speciální konstrukcí implantátu. Protože se náhrada nepřišívá, může zákrok trvat o několik desítek minut méně, tudíž je pro pacienta šetrnější," doplnila Júlia Čanádyová.

Operace na míruV budějovické nemocnici lékaři od roku 2009 operovali 79 pacientů metodou transkatetrové implantace, od roku 2012 pak 57 pacientů podstoupilo operaci metodou bezstehé srdeční chlopně. Zákroky jsou vhodnější hlavně pro starší pacienty. Zúžení až neprůchodnost srdeční chlopně je ve vyšším věku velmi častou srdeční vadou.

PAVLA VOLFOVÁ