Účinnější, bezpečnější a trvalejší zásah v srdci nemocného, zkrácená doba samotné operace, menší radiační zátěž pro pacienty a v neposlední řadě i větší komfort pro operatéra. To vše jsou výhody nejmodernějšího robotického systému, který od počátku září pomáhá lékařům kardiostimulačního a arytmologického centra českobudějovické nemocnice operovat pacienty trpící srdeční arytmií.

Dosud nový zákrok podstoupily necelé dvě desítky pacientů, ale již nyní jsou znát nesporné výhody. „Při robotické operaci zavedeme pacientovi velkými cévami z třísla do srdce speciální instrumentárium. Veškerá další činnost se pak už děje na dálku pomocí ovládacího joysticku,“ vysvětluje odlišnost od běžné katetrizační ablace vedoucí lékař centra Alan Bulava.

Dosud musel lékař stát hodiny u operačního stolu a pohybovat hrotem katétru s milimetrovou přesností ručně. Nová technika se dostane bez potíží do všech míst v srdečních dutinách. V „rukou“ robota je navíc katétr, jenž bod po bodu ničí tkáň odpovědnou za arytmii, stabilní a ve srovnání s manuální operací pracuje rychleji a efektivněji.

Redaktoři Deníku se o tom přesvědčili přímo na sále, kde jednu z operací sledovali.

Na operačním sále leží pacient. Je při vědomí, bolest a nepříjemné pocity mu tlumí jen lokální anestezie a léky. Příštích několik hodin se nesmí hnout ani o píď. Jen občas potvrdí lékařům a sestrám, že je všechno v pořádku.

Nebýt všude okolo monitory, na nichž se zobrazuje jeho srdce, laik by těžko odhadoval, že se tým odborníků právě chystá na operaci, která pacienta jednou provždy zbaví potíží s arytmií. Tentokrát navíc bude v srdci nemocného pracovat především robot.

„Operujeme nejmodernější metodou, která je nyní ve světě k dispozici. Těchto systémů je v celém světě jen asi sedm či osm desítek, v České republice takto operují jen v pražském IKEMu a v nemocnici Na Homolce, v Rakousku je například jen jediný takový robot v Linci,“ představuje vedoucí lékař arytmologického a kardiostimulačního centra českobudějovické nemocnice Alan Bulava zařízení, které má budějovické kardiocentrum od začátku září nově k dispozici.Nemocnice jej pořídila za cenu přesahující patnáct milionů korun.

Přes nesporné výhody nové technologie se ani robot neobejde bez práce zdravotníků. Jejich úkolem je pacienta na operaci připravit. Znamená to zavést do jeho srdce, konkrétně do levé síně, kde je třeba arytmii odstranit, katétr.

Postupují přes drobný řez v třísle a dále cévami a pomocí takzvané dvojité transseptální punkce (lékaři proniknou dlouhou jehlou skrz síňovou přepážku) z pravé síně do levé.

Takto zavedený katétr pak bude prostřednictvím vysokofrekvenčního střídavého proudu ničit tkáň zodpovědnou za arytmii. Zbývá jej už jen propojit s vlastním robotem. Ten pak již „poslouchá příkazy“ doktora Bulavy, který všechny pohyby katétru a dávkování impulzů může za asistence technika ovládat už bez rukavic a pláště z vedlejší místnosti pomocí speciální konzole.

Srdce operovaného přitom bedlivě sledují na šesti obrazovkách. Vidí na nich nejen křivku zobrazující srdeční činnost, ale i angiografické snímky, obraz intrakardiálního ultrazvuku a trojrozměrnou mapu srdce, v níž se reálně zobrazuje i aktuální poloha katétru. Za ní se postupně táhne linie červených bodů, které označují již ošetřené úseky tkáně.

„Teď to bude trochu nepříjemné,“ varuje operatér pacienta. Chystá se pálit tkáň v citlivější oblasti. Na rozdíl od klasické operace, kdy je mnohdy těžké udržet katétr přesně na potřebném místě, je robot přesnější. „Hrot katétru neustále pulzuje tam a zpět, díky tomu víme přesně, v jakém okamžiku se dotýká tkáně, a zásah je daleko bezpečnější. Riziko propíchnutí tkáně je tak minimální,“ vyzdvihuje Bulava další výhodu.

I jeho samotného prý překvapilo, jak jednoduché a rychlé operace s využitím robota jsou. Zacházet s ním se učil od července v pražském IKEMu. „Manipulace je intuitivní záležitost, je to podobné jako pohyb hrotem pera a myslím, že po krátkém tréninku by ji zvládl kdokoli. Je ale samozřejmě nutné vědět, kam přesně se v srdci dostat,“ zdůrazňuje s úsměvem.

Do „rukou“ robota se podle Bulavy dostávají pacienti, kteří z takového zákroku mohou mít největší profit. Ne pro každého je taková forma zákroku tou nejvhodnější. Lékaři se pro ni rozhodují zejména v případě mladších pacientů či těch, které trápí záchvatovitá forma arytmie. Lékaři předpokládají, že by takto mohla být operována až třetina pacientů trpících arytmií.