„K hlavním událostem v červencové přírodě patří bezesporu srnčí říje. Srnci již od konce jara hájí své teritorium, pravidelně obchází hranice a zanechávají pobytové stopy,“ řekl Jiří Šilha z Českomoravské myslivecké jednoty. „Srnčí říje se však projevuje zvýšeným pohybem srnčí zvěře. Proto by měli v tomto období zvýšit svoji pozornost hlavně řidiči. Poměrně častým jevem je nenadálé vběhnutí srnců na vozovku,“ zdůraznil Šilha. Po souboji srnců totiž dochází k pronásledování poraženého soka až na hranice teritoria.


Podle Šilhy dochází při střetu zvířete s vozidlem jednak k poškození vozidla a jednak ke zranění a často i úhynu zvěře. „Řidiči by měli zvýšit ostražitost zvláště v lesních úsecích,“ připomněl myslivec. Ohrožena je i ostatní zvěř.


Čísla, která mají myslivci k dispozici sice hovoří jen o kusech uhynulých. Nerozlišuje se zda v důsledku nehody, jiného zranění nebo třeba vlivem počasí. Ale na celkovém úhynu se havárie a karamboly na cestách podílejí výraznou měrou.


V Jihočeském kraji bylo například napočteno od března 2006 do března 2007 celkem 5004 kusy uhynulé srnčí zvěře. Celkový povolený odstřel byl 12 026 kusů a kmenový stav k 31. březnu 2007 činil 35 227 kusů. Spolu se zemědělskou technikou, která kosí hlavně mláďata, se na nepřirozených příčinách úhynu podílejí právě řidiči. Jen komařické sdružení napočetlo do letošního léta už pět sražených srn.


Ještě tragičtější bilance než srnčí zvěře se týká zajíce polního. Úhyn za uvedené období let 2006/2007 dosáhl v jižních Čechách 837 kusů, kmenový stav na konci března byl 25 167 kusů a povoleno odstřelit bylo jen 189 zajíců. Řada řidičů navíc havárie se zvěří ani nehlásí. „I když zvíře po střetu s vozidlem odběhne, umírá krátce na to na vnitřní zranění. V případě srážky je nutno nahlásit událost zástupci místního mysliveckého sdružení kvůli dohledání zraněného kusu,“ naznačil správný postup Šilha. Ponechání si sraženého kusu lze posoudit jako trestný čin pytláctví.