Dostaneme peníze od státu, nebo budeme muset centrum zavřít? Takovou otázku si musí každý rok pokládat Jiří Bajer, ředitel správní rady občanského sdružení Borůvka, které pomáhá postiženým lidem.

„V lednu ministerstvo oznamuje, zda dostaneme prostředky na provoz. Máme sto padesát stálých klientů, a já jim nemůžu říct, co bude za dvacet dní, jestli mohou přijet nebo ne. To samé dvanácti zaměstnancům, nevím, jestli jim mám říct: v lednu přijďte, nebo už nechoďte,“ líčí nestabilní situaci v systému sociálních služeb Bajer.

Proto se také Borůvka dnes přidává ke generální stávce. Pracovníci však borovanský stacionář plný handicapovaných klientů, kteří jsou zde na týdenním pobytu, opustit nemohou, na výraz protestu ale zůstanou celý den v pyžamech.

Stávka v pyžamech

Mottem celé akce je totiž otázka: „Dovedete si představit, co by se stalo, kdybychom skutečně nevstali z postele?“

Rodiče postižených dětí, kteří využívají jejich pomoci, rozhodně ne.

„Závisí na tom můj život. Využíváme Světlušku i Borůvku, a kdyby nefungovaly, nemohla bych chodit do práce. Navíc dítěti rodina nestačí, potřebuje kolektiv,“ zdůraznila Zdeňka Dočekalová, matka osmnáctiletého postiženého Davida.

„Teď jsme v nejistotě, protože nevíme, jestli bude Borůvka fungovat. Celou situaci vnímám velmi negativně,“ dodala Dočekalová.

Stát letos Borůvce zaplatil 27 procent celkových nákladů na roční provoz. Tři miliony pak stacionář musel sehnat z nadací a sponzorských darů, svým klientům přesto musel služby zdražit. Jak to bude v příštím roce, však nikdo dosud neví.

Pod neudržitelným tlakem se cítí i pracovníci dětského stacionáře Světluška v Českých Budějovicích. I tady dnes budou pracovat v pyžamech.
„Jako organizace, která poskytuje sociální služby – denní a týdenní stacionář – jsme každoročně pod velkým tlakem v otázce dotačního řízení na provoz stacionáře,“ uvedla ředitelka Světlušky Vanda Polívková. „Naše financování je vícezdrojové, částečně za služby platí i samotní klienti, přesto by nepřiznání provozních dotací bylo pro nás likvidační. Uvítali bychom jasná pravidla pro dlouhodobé financování,“ vysvětlila Polívková s tím, že podporují i další cíle stávky, zejména snahy potlačit ústavní péči.

Nesmysly v zákonu

Ředitel českobudějovické Arpidy Jiří Jankovský vidí pravdu někde uprostřed. Nový zákon o sociálních službách, který platí od minulého roku, podle něj znamená jistý pokrok, i když obsahuje spoustu nesmyslností, jako například velmi vysoké požadavky na vzdělání osobního asistenta. Neziskové organizace ovšem stojí na chvostu za státními ústavy.