Starosty Josefa Štěchy jsme se zeptali nejen na to, kdo po jeho odchodu povede obec.

Jak jsou připraveni kolegové v zastupitelstvu na vaše „převelení“?
Už byla veřejná schůze, kde jsem to oznámil. Povinnosti převezme místostarosta Zdeněk Schaffelhofer. Zvládne to určitě, byl přede mnou tři období starostou.

Když už budete v Belgii, nebude vás lákat návštěva tamních obecních úřadů?
Jestli na to bude čas. Ze začátku asi ne, ale v létě se snad chvíle najde. Rád bych vyrazil na obhlídku, jak tam řeší problémy a jakou mají regionální samosprávu. Něco už jsem si i nastudoval dopředu.

Jak dlouho jste starostoval v Doubravici? Jaké to byly roky?
V říjnu jsem začal osmý rok ve funkci starosty. Kdybych měl hodnotit, tak první dva roky byly takové rozkoukání, pak do toho člověk přijde a je to obrovská zkušenost. Jednat s lidmi je někdy těžké, některé věci se povedly, jiné nepovedly, jako všude. Ale určitě mezi úspěchy patří, že jsme dostali za ty roky asi 21 milionů korun na dotacích.

Co byste řekl, že je pro starostu nejdůležitější?
V první řadě je důležité přesvědčit zastupitele o tom, co chcete dělat. Když přesvědčíte zastupitelstvo, že táhne za jeden provaz, tak se potom podaří akce dotáhnout do konce.

Co myslíte, že je vaším úspěchem?
Podařilo se dodělat celou oddílnou kanalizaci. Všechny dráty – elektřina, veřejné osvětlení a telefon, které hyzdily náves a obec, se uložily do země. Potom jsme opravili místní komunikace a udělaly se další drobné věci.

Přenesme se z obecního úřadu k vašemu povolání. Kam nyní vlastně zamíříte?
Budu působit v rámci českého národního zastoupení na Vrchním velitelství sil NATO v Evropě v jihozápadní Belgii. Mým úkolem bude spolukoordinovat ekonomické zabezpečení misí NATO a pracovišť NATO v Evropě. Budu koordinovat ekonomy, kteří působí na základnách přibližně ve dvou desítkách evropských měst. Takže se docela těším, že si zacestuji po Evropě, na druhou stranu jsem z toho i trochu nervózní.

Z jaké pozice do Belgie odcházíte a na jak dlouho tam jdete?
Teď jsem pracoval šest let v Bechyni na velitelství ženijní brigády, předtím jsem byl devatenáct let na letišti v Plané. Výběrové řízení pro post v Belgii mělo šest kol a trvalo tři roky. Místo je určené pro Českou republiku a mandát trvá tři roky. Takže já tam odejdu a už se začne vybírat můj nástupce, který mě za tři roky vystřídá.

Co na to rodina?
Jedou se mnou. Děti tam budou muset začít studovat vysokou školu nebo začít pracovat. Zuzaně je dvacet jedna a Davidovi dvaadvacet. Dcera už si vzala francouzštinu, že se bude učit. Manželka to neřeší.

Co necháte na obci jako úkol svým kolegům?
Máme zpracovaný projekt na chodník podél hlavní komunikace, teď zbývá ještě sehnat potřebnou finanční částku.

Přece jen se ještě zkuste ohlédnout za dobou, kdy jste vedl obec?
Jsem spokojen. Myslím si, že jsme společně udělali hodně. Když se ohlédnu, tak tam tu práci celého zastupitelstva a dalších lidí prostě vidím. Jak jsem z toho měl zpočátku obavy, tak teď toho nelituji. Kontakty se starosty okolních obcí a měst, to bylo přínosné. Možná jsem někdy postupoval trošku jako voják, když někdo dělá něco třicet let na vojně, tak to přenese i do úřadu, ale snad to nebylo na škodu.
Těšilo mě také, že se v Doubravici vůbec nehrálo na starousedlíky a nové obyvatele. Kdo chtěl přiložit ruku k dílu, ten přišel. A ocenil bych i spolky. Hasiči, sportovci strašně pomáhají společenskému životu v obci, bez těchto spolků by to bylo složité.

Takže se třeba po letech zase do zastupitelstva vrátíte?
Zatím o tom příliš neuvažuju. Nepřemýšlel jsem o tom, ale budu i v Belgii sledovat stránky obce, co se děje nového.