Je to velký nárůst, o více než sto procent. Zatímco ještě před nedávnem mířilo do sběrny se starým papírem jen velmi málo lidí, nyní se začínají výkupny druhotných surovin opět zaplňovat. Příčinou je zvýšení výkupních cen papíru, které se nyní pohybují kolem sedm〜desáti haléřů za kilogram. Ještě před nedávnem byl přitom zadarmo, později za dvacetník.

Stoprocentní nárůst

„To, že se teď za papír platí víc, je znát. Nárůst zákazníků je veliký, určitě o sto procent,“ pochvaluje si provozovatel Výkupny druhotných surovin v ulici Jindřicha Plachty Petr Novák. Nejčastěji sem lidé míří s reklamními letáky a s kartonem. Zatímco dříve přijímaly některé sběrny pouze vytříděný papír, dnes berou i smíšený. „Ty ceny zas nejsou takové, aby si s tím lidé dávali práci,“ vysvětluje Petr Novák.

Jedním z pravidelných zákazníků této výkupny na Palackého náměstí je i Jan Trnka z Českých Budějovic. Ve sběru papíru našel zálibu už v mládí a dnes si přivydělává tak, že obchází ve městě firmy a různé letáky, noviny nebo kartony od nich odváží. „Dávají mi to bez problémů, jsou rádi, že se toho alespoň zbaví,“ chlubí se osmapadesátiletý muž. Zvýšení výkupních cen ho proto velmi potěšilo.

Někteří lidé míří do sběrny druhotných surovin i přesto, že tím nesledují žádný finanční zisk. Patří mezi ně i pětačtyřicetiletá Marie Kovaříková z Českých Budějovic. „Do výkupny jezdíme pravidelně tak jednou za rok. Ne kvůli těm pár korunám, co za to dostaneme, ale proto, že nám přijde škoda vyhodit ten papír někam do popelnice nebo do kontejneru,“ říká.

Mládež moc nesbírá

Podobně hovořil i další z obyvatel krajského města, sedmapadesátiletý Josef Loj〜dolt. V minulosti sbíral starý papír pravidelně, ale dnes už to kvůli nízkým výkupním cenám téměř nedělá. „Co mám doma noviny, tak ty vyhazuji. Dřív za to bylo trochu peněz, ale dneska už se to moc nevyplatí. Jediné, co má asi cenu sbírat, je karton,“ domnívá se.

Další z námi oslovených občanů Českých Budějovic, dvaadvacetiletý Lukáš Král papír nesbírá vůbec. „Je zbytečné se s tím někam plahočit a pak za to dostat pár drobných. U domu máme kontejnery na tříděný odpad, kam všechen papír vyhazujeme,“ vysvětluje mladý muž.

Zatímco ještě v nedávné minulosti se zapojovaly do sběru papíru i základní školy, v současné době už od toho většinou upouštějí. „Celý rok však poctivě třídíme odpad. Zapojili jsme se do projektu Ekoškola, takže máme u vchodu tři kontejnery – jeden na plasty a tři právě na starý papír,“ informuje ředitel Základní školy v Bezdrevské ulici Pravoslav Němeček.

Stejně zacházejí se sběrem i žáci Základní školy L. Kuby v Rožnově. Podle ředitele Miroslava Kůse nabízela škola v minulosti druhotné suroviny firmám, které si pro ně jezdily. Dnes už to však nedělá, protože se to nevyplatilo. „Odpad samozřejmě třídíme a před školou máme kontejnery, do kterých ho dáváme,“ dodává ředitel Kůs.

Peníze za sběr byly dřív vítaným zdrojem příjmů i pro nejrůznější skupiny mládeže, například skauty. I oni však v posledních letech od prodávání papíru do výkupen upouštějí. „Přestali jsme s tím už někdy před třinácti nebo čtrnácti lety. Vedoucí, který sběr odvážel, totiž vždycky spálil víc benzínu než kolik za to dostal,“ připomíná Zdeněk Šmajcl z českobudějovického Junáka.

Také skautský oddíl Kometa z Horní Stropnice už se prodejem papírového sběru nezabývá. Podle vedoucího Petra Aksamita je to proto, že jsou v obci kontejnery na tříděný odpad a rodiče dětí dávají starý papír tam. „Členy oddílu učíme, jak mají odpad správně třídit,“ vysvětluje Aksamit.

Světlá výjimka

Přestože mladí lidé se dnes sběru papíru už příliš nevěnují, najdou se mezi nimi i světlé výjimky. „Do sběrny chodím docela často, i když výdělky nejsou nic moc. Nosím tam hlavně železo, ale papír taky. Je ho všude celkem dost, tak by byla škoda toho nevyužít,“ uzavírá devatenáctiletý Jan Sládeček z Veselí nad Lužnicí.