Ze všech sedmi vytypovaných lokalit se musel stát stáhnout a nemůže pokračovat v plánovaných geologických průzkumech, které mají ukázat na místo, kam by se odpad z elektráren mohl jednou vozit. Protože k tomu nestihl posbírat všechna potřebná data, požádal o prodloužení možnosti průzkumů o další dva roky. Správní řízení ale neskončilo včas a práce se tak musely zastavit.

Jiří Popelka, místostarosta Jistebnice, jenž se ve věci angažuje za Magdalenu, upřesnil, že státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO) zaspala a prodloužení si včas nezajistila. „Jednak my jsme se prodlužování bránili a jednak oni ho začali řešit pozdě a na konci loňského roku jim skončila,“ uvedl Jiří Popelka ke společnému postoji Platformy proti hlubinnému úložišti, do níž spadají obce jak z okolí Magdaleny na Jistebnicku, tak z Čihadla poblíž Lodhéřova nebo Deštné. S nadsázkou dodal, že nyní se dostali do bodu nula, kdy po odvolání Jana Mládka chybí ministr průmyslu, a tudíž SÚRAO přišlo o šéfa.

„Uvidíme, s čím přijdou, my se stále odvoláváme na to, že nejsou nastavená pravidla, protože jedině ta vedou k finálnímu úložišti,“ míní Jiří Popelka a zopakoval, že jejich společnou prioritou je respektování názoru a přání občanů z dotčených lokalit.

Právě nyní je ale ministerstvo životního prostředí akceptovalo a žádostem o prodloužení doby platnosti průzkumných území nevyhovělo. Podle ministerstva nebylo totiž co prodlužovat, když jejich platnost vypršela již 31. prosince 2016. Pro SÚRAO to znamená, že od ledna nesmí provádět žádné, tedy ani dříve povolené geologické práce.

Mluvčí Platformy Petr Klásek pak říká, že i povolení, jimž v prosinci vypršela platnost, byla vydána v rozporu se zákonem. „Proto 18 obcí a šest spolků podalo na toto rozhodnutí (o prodloužení) ministra životního prostředí Brabce žalobu. Dodnes však nebyla rozhodnuta,“ upřesnil Petr Klásek.

Zdeňka Klesalová, starostka Lodhéřova z Čihadla, říká, že tento vývoj trochu očekávali. "Neříkám, že jsme s tím počítali, ale čekali jsme, jak si s tím poradí ministerstvo životního prostředí." Zastupitelé se tady totiž již dříve dohodli, že proti žádosti o prodloužení podají námitku. "Vzhledem k tomu, že máme platné referendum, nic se nezměnilo. Vůle místních obyvatel je stejná, úložiště tady nechceme," ujistila starostka a potvrdila, že rozloučit se nyní budou muset i se slíbenou finanční kompenzací. "My jsme s nimi ale ani nepočítali," dodává.
Pro sedm vytypovaných lokalit v republice zastavení průzkumů znamená, že Správa úložišť nestihne nejpozději v roce 2018 zúžit okruh míst a a již jen v nich pokračovat v průzkumech. Například již na konci roku 2016 měl ukázat na tři místa, která by ze seznamu lokalit již vypadla.

Za čím jde Platforma:
Platforma proti hlubinnému úložišti usiluje, aby byly veškeré práce na vyhledávání úložiště na několik let zcela zmrazeny. Požaduje přijetí nové koncepce nakládání s radioaktivními odpady, jasnou definici kritérií, podle nichž bude místo pro úložiště vybíráno, a také přijetí zákona posilujícího práva obcí.
Na podporu svých cílů se členové Platformy rozhodli uspořádat již 3. ročník celostátního Dne proti úložišti. Konat se bude v sobotu 22. Dubna ve všech sedmi lokalitách.

Petr Klásek zastavení průzkumů považuje za jejich úspěch Platformy. „Opět se ukázalo, že argumentace starostů a obyvatel je mnohem fundovanější, než ta ze strany Správy úložišť. Budeme se nyní snažit, aby práce skutečně nepokračovaly, a mohli jsme tak s představiteli státu začít jednat o pravidlech pro hledání úložiště,“ naznačil další postup.

V České republice existuje již 50 let úložiště radioaktivního odpadu Richard u Litoměřic. Nové by mělo fungovat od roku 2065, když finální lokalita má být jasná v roce 2025. Ročně republika vyprodukuje zhruba 80 tun vysoce radioaktivních odpadů, z toho většinu tvoří vyhořelé jaderné palivo.

Dále si přečtěte: Nejistotu obcím protáhli