Stát se rozhodl, že trocnovský areál, národní kulturní památku, prodá. Odhadní cena se pohybuje mezi pěti a deseti miliony korun.

Nový majitel vzejde z výběrového řízení. To Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových vypíše pravděpodobně v lednu 2010. „Prodej je připraven. Návštěvnost areálu je malá a provoz ekonomicky neúnosný. Ale pokud to někdo koupí a bude provozovat jako správný podnikatel, může na tom vydělat,“ řekl Miroslav Procházka z budějovického pracoviště úřadu.

Do husitského muzea zamíří ročně asi čtyři tisíce lidí. Přesto je prodej národní kulturní památky poněkud neobvyklý krok. Stát zpřístupněné památky spíše nakupuje, příkladem z jižních Čech může být historický špejchar v Dačicích. Potvrzuje to šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.

„Není to úplně běžná věc. Ale stát nemusí být vždy vlastníkem, celá řada památek má i dobrého soukromého majitele,“ připomněl Pavelec.
Podobně argumentuje i mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar. Národních kulturních památek, jež stát nevlastní, je totiž řada.

„V tomto případě můžeme jako příklad uvést zámek Orlík. Typ vlastníka nerozhoduje, zákon na ochranu kulturních památek platí pro všechny,“ uvedl mluvčí.

Záměr prodat Žižkův areál podporuje i Miloslav Hruška, který ho má deset let v pronájmu. Na pozemcích s rozlohou přesahující 15 hektarů se podle smlouvy stará jen o běžnou údržbu. „Asi s tím nic jiného dělat nejde. Kdyby to někdo koupil, areál to jen oživí,“ je přesvědčen Hruška.

Areál není běžnou kulturní památkou. V jižních Čechách je jich 29 a většinou jsou to hrady, zámky nebo kláštery. V Trocnově však nejde o nic hmotného, chráněnou památkou je žižkovská tradice.

Areál byl vyhlášen národní kulturní památkou v roce 1978. Na pozemku, kde jsou archeologicky odkryté základy domů, stojí moderní socha vojevůdce z roku 1960 a několik budov. Součástí je muzejní expozice o Žižkovi. Ta však vznikla ještě za komunismu.

„Expozice je reliktem minulosti, mimo jiné se v ní odkazuje na sovětskou historiografii a je poplatná své době. Žižka je určitě výraznou osobností českých dějin, která si svoji výstavu zaslouží. Dovedu si však představit, že by obsahovala i jiný pohled na husitského hejtmana, třeba v duchu významného českého historika Josefa Pekaře,“ řekl publicista Jan Ziegler, zabývající se historií.

Na to, že expozici ideologicky využili komunisté, upozornil i památkář Pavelec. Podle něj panují rozpaky, jak areál využít. „Pokud jde o fyzický stav památníku, nehrozí nic fatálního. Ale neexistuje smysluplná představa, jak to dobře a atraktivně využívat pro veřejnost,“ řekl šéf jihočeských památkářů Petr Pavelec.

Problém spatřuje také v penězích. Zatímco třeba údržba českokrumlovského zámku je finančně náročná, vyplatí se, protože přiláká hodně lidí. Provoz v Trocnově je také drahý, ale návštěvnost podle Pavelce malá.

Nájemce areálu Miloslav Hruška však zmiňuje, že reakce turistů jsou z 99 procent pozitivní. „Ti, kdo přijdou do muzea, se v návštěvní knize vyjadřují kladně,“ doplnil Hruška.

Otázkou je, kdo o areál projeví zájem. Mluvčí ministerstva kultury Jan Cieslar zmínil jako možné kupce Husitské muzeum v Táboře nebo Národní památkový ústav.