Zatímco Halleyova kometa se vrací k Zemi v periodicitě zhruba 76 let, sčítání lidu, domů a bytů se koná jednou za deset let. Sčítání právě vrcholí a na tento víkend připadá tzv. „rozhodný okamžik“, ke kterému se údaje zjišťují. Proč se mají lidé svěřovat, že mají koupelnu, že chodí do práce pěšky, jestli žijí v registrovaném partnerství, jaké jsou národnosti a víry a jestli náhodou není jejich mateřštinou znaková řeč? Na otázky týkající se celostátní, celoevropské i celosvětové akce, která mapuje každého z nás, odpovídá Jan Honner, jihočeský regionální zmocněnec Českého statistického úřadu.

Znáte písničku Zdeňka Svěráka a Jaroslava Uhlíře, ve které se zpívá: Statistika nuda je, má však cenné údaje…? Souhlasíte s textem?
Písničku si občas rád zazpívám. Pro mne statistika není žádná nuda, protože se v ní dá nalézt mnoho zajímavých a potřebných údajů. Jako dlouholetý pracovník v oblasti informačních služeb se spolu se svými kolegy snažím o to, aby spokojenost našich uživatelů byla co největší, a to přináší největší uspokojení z práce i nám samotným.
Smyslem získávání a zpracování statistických informací je poznání souvislostí, hledání tendencí ve vývoji, hlavně jejich využití v praxi. Právě tímto se ve své profesi zabývám.

O tom, že praxe sčítání lidí je stará tisíce let, víme i z Nového zákona. Kvůli sčítání se vydal Josef s Marií na cestu a v Betlémě se narodil Ježíš. Jaká je vlastně historie sčítání?
Sčítání lidu probíhalo v Egyptě již před 4000 lety, v Číně před 2000 lety, sčítal Čingischán i Osmanská říše. Na našem území se soupisy obyvatel nebo některých vybraných skupin obyvatelstva uskutečnily ve středověku. V historii byly prováděny především k vojenským a daňovým účelům. Zpočátku tedy zahrnovaly jen část populace. Ke zdokonalení soupisů pak došlo především za vlády Marie Terezie, která nařídila jednak číslování domů a také stálá příjmení, která se stala dědičná a lidé si je již nesměli libovolně měnit.
Rokem 1869 začíná období tzv. moderních sčítání, kdy již byly dohodnuty a také dodržovány metodické zásady vytyčené mezinárodními statistickými kongresy. Sčítání se vždy konalo na podkladě konkrétní zákonné normy. Od té doby jsou sčítání prováděna v desetiletých intervalech až do současnosti. Minulé sčítání lidu, domů a bytů se konalo k 1. březnu 2001. Rozhodným okamžikem toho letošního je půlnoc z 25. na 26. března 2011 čili tento víkend.

Mnozí lidé si povzdechnou: Zase nějaké formuláře. Jak je uklidníte? Čím je sčítání tak důležité?
Sčítání lidu, domů a bytů je nejrozsáhlejší statistické zjišťování. Přináší velké množství cenných údajů, které nelze jiným způsobem efektivně zjistit. Výsledky jsou zdrojem poznání pro tvorbu rozvojových koncepcí (od celé republiky až po jednotlivé obce), pro výzkumníky, státní správu i samosprávu, pro podnikatelská rozhodování.
Sčítání přinese údaje v podrobném územním členění – nejenom podle obcí, ale i podle jejich částí. Zjistíme složení obyvatelstva podle věku a pohlaví, národnostní složení i složení obyvatelstva podle náboženského vyznání.
Zjistíme také vzdělanost obyvatelstva i strukturu zaměstnaných, velikost, strukturu a stáří bytů a jejich technické vybavení. Letos lidé v bytovém listě vyplňují i to, zda mají možnost používat počítač a připojení k internetu. Ve sčítacím listu osoby se zase například zjišťuje, který dopravní prostředek lidé používají při cestě do zaměstnání a do školy a jakou dobu na cestě stráví. A jak bych čtenáře uklidnil? Třeba tím, že jsou formuláře kratší než před deseti lety a na žádný majetek ani vybavení domácnosti se už nikoho neptáme.

Co řeknete těm, kteří si myslí, že je akce k ničemu, a nechtějí fakta říct?
Výsledky sčítání nezbytně potřebují nejrůznější instituce. Pokud to budu ilustrovat na úrovni Jihočeského kraje, tak krajským úřadem počínaje až po jednotlivé obce. Nejedná se však jen o „úřady“. Struktura obyvatel podle věku, vzdělání a podle profesí zajímá i podnikatelské subjekty, a to jak z pohledu zdrojů pracovních sil, tak z pohledu možných zákazníků, kteří budou potřebovat jejich výrobky nebo služby.
Existuje mnoho dalších uživatelů dat, například studenti středních a vysokých škol a jejich učitelé nebo třeba kronikáři obcí. Ti z výsledků dávají údaje do obecních kronik, aby lidé viděli, jak se která obec rozvíjí.
Přípravu, organizaci, samotné provedení sčítání, zpracování a zpřístupnění výsledků zajišťuje Český statistický úřad na základě zákona č. 296/2009 Sb. Týká se všech osob, které mají na území ČR trvalý nebo povolený přechodný pobyt nebo se v rozhodném okamžiku na území republiky nacházejí.
Sčítání je ze zákona povinné a nesplnění povinnosti je přestupkem, takže s člověkem může být zahájeno přestupkové řízení. Nám však rozhodně nejde o to, abychom vyhrožovali tresty, jde nám především o co nejúplnější a nejkvalitnější výsledky této velké akce, které budou využívány dalších deset let.

Nemusí mít lidé strach, že budou některé údaje zneužity?
Určitě se bát nemusejí. Zajištění bezpečnosti dat je naším hlavním úkolem. Sběr a zpracování dat probíhá za přísných bezpečnostních opatření při dodržování všech zákonných norem. Bezpečnost je zajištěna jak při sběru papírových formulářů, tak při vyplňování dat přes internet. Citlivější údaje, tedy otázky národnosti a náboženského vyznání, nejsou povinné. Nezjišťujeme žádné majetkové poměry, pouze se ptáme na možnost využívat internet. V minulosti byly otázky týkající se vybavení domácnosti mnohem širší.
Po nezbytné době pro odstranění případných duplicit budou identifikační údaje z databází vymazány a papírové formuláře budou za dohledu příslušných institucí skartovány, aby již nebylo možné přiřadit údaje ke konkrétním osobám.

Proč se sčítá po deseti letech?
Sčítání zachycuje stav k určitému okamžiku. Společnost se v čase vyvíjí, a proto výsledky sčítání postupně ztrácejí svou vypovídací schopnost. Desetiletá perioda má svůj historický původ. V posledních zhruba 140 letech, od prvního tzv. moderního sčítání v našich zemích v roce 1869, se pouze jednou (v roce 1940) sčítání lidu neuskutečnilo po deseti letech.
Letos poprvé je sčítání jednotně v celé Evropské unii podle nařízení Evropského parlamentu. Ve většině zemí probíhá sčítání obdobně jako u nás, tedy dotazováním u obyvatelstva. Jsou však země, kde je dotazování u obyvatelstva omezeno a sčítání probíhá na základě kvalitních registrů. Jsou to například státy ve Skandinávii, Dánsko a v letošním roce proběhne sčítání tímto způsobem i v sousedním Rakousku.
My tak kvalitní registry zatím bohužel nemáme, ale to, co je v registrech k dispozici, jsme se snažili využít. Proto občané dostali odpovědi na některé otázky předvyplněné.

Co říkají výsledky? Čím je náš Jihočeský kraj odlišný od ostatních?
Jihočeský kraj má určitě specifika, která se ve výsledcích sčítání projevují. Kromě nejmenší hustoty obyvatelstva se jedná například o druhý nejvyšší podíl zaměstnaných v zemědělství a lesnictví (po kraji Vysočina), zhruba 25 tisíc objektů, které jsou využívány k individuální rekreaci, ale také rozdíly mezi strukturou obyvatelstva ve městech, příměstských oblastech a na venkově.
Velmi zajímavé budou údaje o dojížďce do zaměstnání a do škol. Vzhledem k velkému počtu malých sídel je v našem kraji rozsah dojížďky větší než jinde. Tato data jsou velmi využívána pro zpracování koncepcí dopravy. Z minulého sčítání jsme zpracovávali data pro koncepci dopravy Jihočeského kraje nebo města Českých Budějovic a nejbližšího okolí.

Kdy budou na krajské úrovni hotové výsledky a kdy je budeme znát?
Předpokládáme, že první výsledky, které budou zpracovány podle místa trvalého pobytu, zveřejníme letos na přelomu listopadu a prosince a také vydáme publikaci se základními výsledky sčítání v našem kraji.
Zpracování definitivních výsledků bude náročnější. Poprvé je budeme zpracovávat, stejně jako v jiných zemích Evropské unie, podle místa obvyklého pobytu občana, tedy nikoliv podle „úřední adresy“, ale podle místa, kde se skutečně největší část roku zdržuje. Tyto údaje budeme publikovat postupně příští rok. Samozřejmě také chystáme analýzy výsledků sčítání a vývoje kraje v dlouhodobém pohledu. Tyto údaje podle míst, kde lidé opravdu bydlí, budou novým a jedinečným výstupem sčítání. Takové v této republice dosud nikdo nemá, proto jejich využití bude nepochybně velmi rozsáhlé.

Chcete ještě něco závěrem doplnit?
Sčítání je opravdu důležité, nejde zdaleka jen o to zjistit, kolik nás tu skutečně žije. Podle výsledků dojížďky ze sčítání se plánují spoje a trasy MHD, nárokují se dotace v EU, představitelé obcí zjistí, kolik obyvatel v obci opravdu bydlí, jakou budou potřebovat kapacitu škol, školek nebo zařízení a služeb pro starší spoluobčany v budoucnu. Podle sčítání se také přerozděluje podíl na výnosu z daní jednotlivým obcím. To, že věnujeme několik minut sčítacím formulářům, které můžeme vyplnit i přes internet, se nám všem v budoucnu stoprocentně vrátí.
Všem Jihočechům zároveň velmi děkuji za čas a trpělivost, kterou vyplnění sčítacích formulářů věnují. Publikované výsledky totiž přinesou náměty k řešení problémů, se kterými se jak na úrovni kraje, tak na úrovni jednotlivých obcí a jejich částí všichni potýkáme.

Víte, že…
.. na založení budějovického pivovaru Budvar mělo významný vliv sčítání lidu v roce 1890? Podle dobových zpráv v tehdejším měšťanském pivovaru v Č. Budějovicích nastala situace, že šéfové pivovaru naléhali na své zaměstnance, aby se přihlásili k německé národnosti a k mateřskému německému jazyku. Převážně čeští zaměstnanci začali klást velmi silný odpor, který eskaloval tím, že je vedení měšťanského pivovaru vyzvalo, ať si založí pivovar vlastní, když se nechtějí podvolit. Češi tedy uposlechli a v létě 1894 se začaly upisovat první akcie nově vznikajícího Budvaru, který o dva roky později zahájil produkci.