Zároveň před tím, než v Budějovicích zahájil výstavu Země živitelka, podpořil záměr jihočeského hejtmana, který chce na Šumavě vyhlásit stav nebezpečí. V neděli totiž Jiří Zimola označil situaci slovy kůrovcová pandemie, což ovšem ministr životního prostředí i vedení parku odmítá.

Pro Klause je zásadní, aby hejtman jednal rychle. „Jsem na straně rozumu. To, co nám předvádějí naši zelení a jejich spřátelená ministerstva, je pro mě nepřijatelné, hloupé, nerozumné a je úkolem jakéhokoli rozumného člověka, nejenom Jihočecha, postavit se proti tomu. Myšlenku hejtmana vyhlásit stav nebezpečí považuji za zajímavou a inspirativní, umožnila by udělat zásahy, které jsou potřebné,“ řekl Klaus.

Hejtman Jiří Zimola prohlásil, že dá na některá z prezidentových doporučení. Ministerstvu životního prostředí navrhne velmi krátkou časovou lhůtu, během níž by mělo jednat.

„V případě, že se bude chovat tak jako doposud, pak v řádu dnů a týdnů stav nebezpečí na Šumavě vyhlásím. Ty kroky budou jasné, razantní a nezpochybnitelné,“ uvedl jihočeský hejtman.

Ten v neděli představil zprávu 12 expertů, kteří zkoumali stav kůrovce na Šumavě. Situace je podle nich alarmující, Zimola proto navrhl, aby vznikla krizová pracovní komise, která sestaví plán péče o Šumavu. Když se tak nestane, vyhlásí stav nebezpečí.

Ministr životního prostředí Ladislav Miko i ředitel Národního parku Šumava František Krejčí slova o pandemii odmítají. „Kůrovec je plně pod kontrolou a zasahujeme proti němu přesně podle plánu. Žádné ohrožení nehrozí,“ konstatoval Ladislav Miko. Zimolův plán vyhlásit stav nebezpečí označil ministr za ultimátum a politické tvrzení.

Názor, že jde o předvolební boj, ovšem Klaus považuje za hloupý. „Zejména v tomto kraji nebude kůrovec předmětem politického zápolení, tady jsou si základní rozumné politické strany zajedno,“ poznamenal prezident.

Do sporu, jestli v částech Šumavy proti kůrovci zasahovat či nikoli, se ve čtvrtek vložil i Libor Amrozek, šéf Českého svazu ochránců přírody. Zimola podle něj bezdůvodně dramatizuje situaci.

„Je to jen domnělá kůrovcová kalamita, brouk se nijak významně nešíří mimo území parku. Pokud se odumřelé lesy v bezzásahových zónách ponechají pouze přírodním procesům, rychle a zcela přirozeně se obnovují,“ řekl Libor Ambrozek.