V tunách země nakládané na nákladní automobily se však mohou skrývat významní svědci minulosti. Archeologové si stěžují, že přístup stavebníků je rok od roku horší a úřady často jen nečinně přihlížejí.

Náhodným zrakům však mohou být skryty skutečně významné objevy. Poslední unikátní nález, přesahující svým významem rozhodně hranice jižních Čech, se podařil na Českobudějovicku vloni v dubnu. „Přijel jsem do lesa a za deset minut jsem to objevil,“ popsal pro Deník svůj nález Ladislav Sokol.

Amatérský archeolog, který však spolupracuje s Jihočeským muzeem, tušil pod třemi plochými kameny možné svědky dávno minulých dob. „Odkryl jsem kameny a hned jsem viděl ta žebra v hlíně. Všechno jsem pak vyfotil na mobilní telefon. Byl jsem hodně šťastný. Pak jsem zavolal panu Chvojkovi, archeologové přijeli a vyzvedli jsme to,“ přiblížil mimořádné okamžiky Sokol, který hledá věci asi deset let, ale řekl, že dosud nic podobného nenašel.

Skončí v Týně

„Můžeme být rádi, že se žebra našla a že budou uložena v Týně,“ uvedl při slavnostním představení nálezu vloni na podzim šťastný nálezce, který se už od dětství chodil dívat na archeologické vykopávky.

Kusy mědi, nazývané pro svůj tvar žebra, ležely v zemi více než tři a půl tisíce let. Sedmdesát čtyři polotovarů, užívaných i jako směnný prostředek, leželo v hloubce asi třiceti centimetrů převázáno provázkem ve svazcích po pěti kusech.

U nálezu ocenil archeolog Jihočeského muzea Ondřej Chvojka kompletnost a skutečnost, že se podařilo zdokumentovat všechny jeho okolnosti, to je pro archeology klíčová záležitost při vyhodnocování významu nálezu.

Olovo navíc

Mimořádné je také složení nálezu, ve kterém se mísí měď a olovo. Archeologové se však pečlivě vyhýbají jednoznačné odpovědi na otázku, zda mohlo jít spíše o znečištěnou rudu nebo o čin jakéhosi pravěkého podvodníka, který chtěl za měď vydávat i méně žádané olovo.

V samotném krajském městě přinesl například záchranný výzkum zajímavé objevy na pohřebišti u katedrály, kde se našly předměty až ze Španělska, které dokazují čilý dálkový obchod před mnoha stoletími. Také na staveništi dnešního Globusu se před časem podařilo vyzdvihnout ze země památky na keltské i jiné osídlení lokality.

Bohužel současní stavebníci, v místech na okraji sídliště Vltava, nemají vždy tolik svědomitosti jako firma Globus.

Specialisté kritizují, že v poslední době se rapidně zhoršil respekt k zákonu o památkové péči a k dalším předpisům. „Praxe hodně pokulhává za literou zákona. V poslední době polevuje jeho dodržování a možná uniká spousta zajímavých věcí,“ zdůrazňuje Petr Zavřel, vedoucí archeologického oddělení Jihočeského muzea.

Selhávají úřady

Situace je podle něj velmi špatná, protože specialisté by měli být osloveni při každém větším stavebním povolení, které by mohlo zasáhnout místa možných nálezů. Bohužel se tak neděje. Částečně se chtějí možným komplikacím, především zdržení, vyhnout firmy a stavební práce nehlásí předem, jak by měly. Částečně dokonce selhávají příslušné úřady, které neosloví archeology už ve fázi stavebního řízení.

„Jsou to na Českobudějovicku desítky případů,“ konstatoval Zavřel. Archeologům tak mizí možné nálezy mnohdy doslova před očima.

Více si můžete přečíst v ČbD 5.5. na straně 3.