Tím ale sobotní dění na Českobudějovicku rozhodně nekončilo. Dostaveníčko na náměstí Přemysla Otakara II. si v pravé poledne dali všichni příznivci motorek, na hlubockém zámku pro změnu zase zněly vánoční koledy.

Čekání na Ježíška si zkrátili zpíváním koled

Kostel zaplněný do posledního místečka, cinkot zvonečků, zvuk vánočních koled, ale hlavně smích a dobrá nálada. Tak nějak to o Štědrém dnu vypadalo na Českobudějovicku.

Děti, rodičové, babičky a dědečkové. Ti všichni zaplnili v sobotu odpoledne Alšovu jihočeskou galerii v Hluboké nad Vltavou. Čekání na Ježíška si tu totiž už roky zkracují zpíváním vánočních písní. Kromě klasických koled jako Narodil se Kristus Pán nebo Tichá noc nechyběla ani písnička Václava Neckáře s názvem Půlnoční. A že je o tuto tradici mezi místními opravdu zájem dokazují zástupy lidí, které stály před galerií.

Chybět tu nemohl například ani Tomáš Běhounek z Hluboké nad Vltavou. „Já už jsem chodil coby malé dítko, ale to nás tady bylo jenom pár, tak kolem dvaceti," zavzpomínal na předešlé ročníky Tomáš Běhounek, pro kterého se dle jeho slov stalo zpívání na zámku za ty roky neodmyslitelnou tradicí.

Do posledního místečka zaplnili v sobotu odpoledne hosté i pravidelní návštěvníci kostel Panny Marie Růžencové v Českých Budějovicích na Žižkově třídě. Důvod měli jediný, od 16 hodin se tu totiž konala „půlnoční" mše. Mezi těmi, kteří si sem našli cestu, byli i manželé Waldhauserovi z Českých Budějovic. „Sem do kostela chodíme docela často, na půlnoční jsme sem ale zašli poprvé," prozradili manželé Waldhauserovi. „Vánoce jsou pro nás nejen tradičním křesťanským svátkem, tedy narozením Ježíše Krista, ale i dobou, kdy je rodina pospolu," dodali.

Už o den dřív se sešli obyvatelé Hrdějovic u zdejší poutní kaple Panny Marie Lurdské. I sem totiž v předvečer Štědrého dne dorazilo Betlémské světlo, coby symbol víry a naděje. S lucerničkou si sem pro něj přišli i bráchové Martin a Marek Tajmanovi. „Jsme tu už podruhé," řekli shodně kluci a na otázku, co by si přáli k Ježíškovi, mladší Marek s úsměvem odpověděl: „Já bych chtěl bagr."