Generace epidemiologů před těmi dnešními znaly problémy podobného typu pouze ze skript. Infekční onemocnění takového rozsahu zaznamenaly totiž naposledy před 100 lety.

Ředitelka Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích Kvetoslava Kotrbová.Ředitelka Krajské hygienické stanice v Českých Budějovicích Kvetoslava Kotrbová.Zdroj: Archiv DeníkuKvetoslava Kotrbová v hygienické službě pracuje od poloviny osmdesátých let. Může se tedy směle považovat za pamětníka. „Jednou z vlastností infekčních nemocí je, že se jejich původci; v tomto případě koronaviry; mění, vyvíjejí, mutují, a musíte s nimi tedy bojovat za pochodu a teprve v boji rozpoznávat jejich zbraně a hledat účinnou obranu,“ vysvětlila úvodem.

NEBLAHÉ TUŠENÍ

Už loni kolem 20. ledna bylo dle jejích slov jasné, že dochází k exportu infekce z ohnisek v Číně do dalších zemí a kontinentů. „V tu chvíli podle všech učebnic z epidemie začíná pandemie. Ale WHO (Světová zdravotnická organizace pozn. redakce) mlčela. My jsme v tu dobu měli Český Krumlov a Hlubokou plné asijských turistů. Jako epidemiolog jsem vnímala problém, který visel ve vzduchu, a tak se na můj popud sešlo první jednání krizového štábu kraje,“ zavzpomínala, že jen svolali už 24. ledna.

V té době byli ona, její kolegové z KHS i široká veřejnost svědky řady prohlášení typu „rýmečka“, a to i od odborníků, kteří se k tomu dnes již nehlásí. „Tenkrát nám zoufale chyběly informace, které jsme potřebovali pro rozhodování a edukaci veřejnosti,“ poukázala Kvetoslava Kotrbová na zásadní fakt.

NA POKRAJ SIL

No a od února se hygienikům doslova obrátil život. „Počínaje nasazením, často na hranici hlavně psychického zvládání a permanentní únavou. Už to trvá dlouho, nemá nás kdo střídat, ale moc nám pomáhají dobrovolníci už jenom tím, že jsou,“ ocenila i tu lepší stránku pandemie.

Museli také přeorganizovat strukturu stanice a maximálně jak to jde posílit protiepidemický odbor. „Ten stojí totiž za všemi terénními a kontaktními pracemi, komplexní depistážní činností (trasování pozn. redakce), zásahy v ohniscích a veškerou statistikou, která je základem pro analýzu a predikci,“ popsala spektrum činností.

NEDOSTATEK ODBORNÍKŮ

Poslední roky s kolegy opakovaně slyšeli i od tehdejší hlavní hygieničky, že hygienické stanice by měly být více úřadem než odbornou institucí, a že není třeba medicínsky vzdělaných odborníků. „Koronavirová krize jasně ukázala totální myslnost těchto názorů, a to, že lékaři, epidemiologové a další medicínsky vzdělaní odborníci jsou v ní nezastupitelní. Bohužel, je jich v našem oboru katastrofální nedostatek,“ upozornila ředitelka jihočeských hygieniků.

Zpočátku KHS realizovala celkovou vnitřní reorganizaci. „Na pomoc protiepidemickému odboru jsme převedli z jiných oddělení vše, co bylo možné – až šestatřicet kmenových pracovníků,“ vyčíslila. Od léta pak mohli navýšit počet služebních míst o osm, z toho šest osob posílilo protiepidemický odbor. „Dnes má „epída“ 28 služebních míst a posiluje ji 36 kmenových zaměstnanců. To znamená, že více než polovina všech zaměstnanců KHS se přímo podílí na koronaviru. A další povinnosti KHS, které z nás nikdo nesejme, musí stíhat zbývající kolegové,“ přiblížila aktuální praxi.

OTEVŘENÁ KOMUNIKACE

Zásadní pro řešení jakéhokoliv problému v ochraně veřejného zdraví je podle ní otevřená komunikace. S odborníky, s politiky a manažery, ale hlavně s veřejností. „My jsme potřebovali od začátku edukovat stovky a tisíce občanů smysluplnými informacemi, hlavně rychle a efektivně,“ řekla Kotrbová. K tomuto účelu zřídili telefonní informační linky pro různé typy dotazů pro všech sedm územních pracovišť v Jihočeském kraji. „Ty musí obsluhovat odborně způsobilí kolegové, takže máme už více než rok nastaven systém víkendových služeb, zastupitelnosti, vytvořili jsme komunikační model s dalšími složkami integrovaného záchranného systému, krizovým štábem kraje, osvědčily se videokonference se starosty,“ upřesnila Květoslava Kotrbová.

Ze začátku informovali sdělovací prostředky dokonce třikrát denně. Spolupráce s nimi se stala nedocenitelnou pro předávání fakt veřejnosti. „ Za tuto spolupráci jsme nesmírně vděční. Snažíme se být maximálně otevření a už více než rok vydáváme každý večer denní přehledy s tiskovou zprávou, které posíláme na dvě stovky e-mailových adres médií, složek IZS a krizového řízení. Opravdu si vážíme toho, že na webech jihočeských nosičů jsou naše verifikované informace zveřejněny vždy v řádu několika minut a čtenáři na ně stále čekají,“ uvedla, že už jde o více jak čtyři stovky zpracovaných tiskových zpráv za poslední rok jenom ke koronaviru.

„A jsem si jista, že to, jak bravurně jsme v kraji zvládli jarní vlnu, která z dnešního pohledu vlnou ani nebyla - vždyť na konci června jsme měli posledních sedm aktuálně pozitivních Jihočechů - je zásluhou dobré práce jihočeských médií a drtivé části veřejnosti, která byla ohleduplná a zodpovědná,“ vystihla.

NEJDŮLEŽITĚJŠÍ JE SPOLUPRÁCE

Koronavirus podle Kvetoslavy Kotrbové ukázal, a ještě ukáže řadu negativních vlastností, charakterů, ale i to pozitivní v lidech. „Sem řadím spolupráci v rámci krizového štábu Jihočeského kraje, s kolegy ze všech složek IZS. Je v tom vzájemný respekt, solidarita, nezištnost. My se nemůžeme přít, my musíme spolupracovat, protože za nás naši práci nikdo neudělá a naši odpovědnost z nás nikdo nesejme. Vždyť nejde o nic míň, než o zdraví a lidské životy,“ hodnotí.

Vedle toho módního slova trasování, které se nyní vžilo pro soubor činností, které v epidemiologii v boji s infekčními nemocemi hygienici používají zcela běžně po desítky let, a kterému se odborně říká depistáž, pro ně bylo novou zkušeností hromadné testování. „Respektive šlo o správnou logistiku a dokonalou přípravu odběrových míst pro veřejnost tak, abychom eliminovali všechna rizika,“ okomentovala.

PRÁCE NONSTOP VÍKEND NEVÍKEND

První hromadná testování v ohniscích zpočátku realizovali o víkendech. „O Velikonocích hasiči zajistili v řádu desítek hodin dekontaminaci jednoho z největších zdravotnických zařízení v kraji. Prostě na rok nám zmizel rozdíl mezi pracovním dnem, víkendem a svátkem a nedávali bychom to bez pomoci zdravotníků z jihočeských nemocnic a záchranky, kolegů z hasičského záchranného sboru, policistů a cizinecké policie. Třeba když se stavěla první odběrová místa na hranicích pro pendlery,“ podotkla Kotrbová.

S trasováním pomáhalo na 170 dobrovolníků, kteří po proškolení zajišťovalo především telefonáty osobám v kontaktu. „My děláme svoji práci, nadoraz a jak nejlépe umíme, ale oni dělají ještě něco navíc. Čtyři desítky jich byly z Jihočeského divadla, tři desítky profesionální hasiči plus dobrovolní hasiči z Písku, dále policisté, zaměstnanci společnosti Essox, na dvě desítky kolegů z Krajského úřadu Jihočeského kraje, další z České obchodní inspekce, Státního úřadu inspekce práce, jihočeského Finančního úřadu, z městských úřadů ve Strakonicích, v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci, Dačicích, Prachaticích a z Prachatic i lidé z Kulturního informačního střediska, z Centra kultury města Písek a z písecké Sladovny, knihovníci z Městské knihovny Tábor a další,“ vyjmenovala jen část zúčastněných.

Byla a je to významná pomoc pro územní pracoviště KHS napříč krajem, kde mají méně kmenových zaměstnanců. „Momentálně nám pomáhají dobrovolníci ze šesti institucí. A pro případ rozvoje agresivnější britské varianty viru, kterou můžeme s velkou pravděpodobností očekávat v dalších dnech, máme připraveny proškolené pomocníky na městských úřadech větších měst,“ nezanedbávají přípravu.

ZA COVID NEMOHOU

Kvetoslava Kotrbová je také vděčná za psychologický efekt. „Pro naše děvčata byla pomoc dobrovolníků obrovskou morální vzpruhou, jako když nás polijete živou vodou. Hrozně moc si vážíme nezištnosti dobrovolníků a děkovat by jim měl každý z nás. A ne na ně být po telefonu hrubý, jak se stále ještě stává. Oni přeci za covid-19 nemohou, oni se s ním po svém snaží bojovat,“ zdůraznila.

Graf vývoje pandemie v roce 2020 až 2021 po týdnech v Jihočeském kraji.Graf vývoje pandemie v roce 2020 až 2021 po týdnech v Jihočeském kraji.Zdroj: ISIN

Z dat je jasně vidět, že až do 31. týdne, tedy do konce července 2020, se výskyt téměř blížil nule. První významný růst hygienici zaznamenali zhruba od 36. týdne, tedy od konce září minulého roku, a s velkou dynamikou rostly nové případy do poloviny října, kdy měli za týden pět a půl tisíce nových případů, to je desetkrát víc než v současnosti. Pokles trval až do začátku prosince. Druhý vrchol v kraji zaznamenali na přelomu prosince a ledna, ale už nebyl tak výrazný jako ten říjnový, takzvaný peak byl na úrovni čtyř a půl tisíce případů za týden. Dynamika počtu onemocnění klesala do čtvrtého týdne, tedy do konce ledna 2021, a nyní se nacházíme ve stadiu opětovného růstu.

MUTACE SE ŠÍŘÍ V POPULACI

Jaro dle jejího komentáře nelze považovat za první vlnu. „Dvě vlny ano, ale ta první velká byla v kraji až v říjnu a ta druhá na konci prosince. Ale teď musíme dělat vše pro to, abychom zpomalili nástup vlny s novou, tzv. britskou formou viru, která je kontagióznější (výrazně více infekční pozn. redakce), čili snáze se přenáší, a tedy i rychleji šíří,“ podotkla.

Na otevřených epidemiologických datech může každý vidět, jak nová mutace viru zasáhla původně dva regiony - Královéhradecko a Karlovarsko. „I to, že se v poslední dnech šíří směrem do Plzeňského kraje a k nám na jih, a z Královéhradeckého a jak mimo jiné expandovala do sousedních krajů Libereckého a Pardubického,“ tlumočila data Kvetoslava Kotrbová.

JAKO TORNÁDO

Dlouho hledala, jak laické veřejnosti přiblížit představu o tom, jak infekce v populaci fungují. „Asi nejlepší příměr je představa vzdušného víru, třeba typického tornáda na středozápadě USA, které se točí, víří nad krajinou, a čeho se na zemském povrchu dotkne, to uchvátí. Podobně si můžeme představit pohyb infekční nemoci, koronaviru stejně jako běžných respiračních infekcí či chřipky. My je na rozdíl od zvířeného prachu tornáda nevidíme, ale z našich epidemiologických dat, pozorování a zkušenosti můžeme usuzovat, jak a kde cirkulují v populaci a jaký můžeme očekávat vývoj. V tom spatřuji největší rozdíl mezi těmi prvními měsíci pandemie, kdy nám zoufale chyběly informace, a proto jsme trpěli vysokou mírou nejistoty a stresu z toho, že nedokážeme správně predikovat a odhadnout skutečná rizika, a mezi současností, kdy jsou v reálu každodenní dopady pandemie třeba i výraznější a fatálnější než před půl rokem, ale kdy už můžeme pracovat s vysokou mírou pravděpodobnosti dalšího vývoje a postupně též získáváme prostředky pro utlumení a marginalizaci problému jako jsou testování a očkování,“ dovysvětlila.

Za celý minulý rok bylo nakaženo koronavirem přes 41 tisíc Jihočechů, bylo provedeno téměř 140 tisíc PCR testů a zemřelo 652 lidí. Letošní souhrnná čísla ukazují přes 60 tisíc nakažených, 170 tisíc PCR testů a 1027 úmrtí.

Co je podle Kvetoslavy Kotrbové ale klíčové: V každém stádiu zvládání jakékoliv epidemie musíte mít na své straně veřejnost, která musí chtít spolupracovat a chtít problém vyřešit. „Když jsem viděla televizní reportáž z hraničního přechodu Strážný, kde se nejeden bezradný pendler nemohl dostat přes bavorské kontroly. A jeden z nich do kamery řekl po svém něco v tom smyslu, že si za to můžeme sami a máme to za to, jak se chováme. Proto to uvádím jako příklad, protože ten pán vlastně dospěl k tomu, co někteří neumíme nebo si nechceme přiznat nahlas. Čím víc nás bude chtít, tím dřív to zvládneme, protože jsme v tom do jisté míry všichni,“ uvedla, že právě nyní je důležité dodržovat opatření.

POMŮŽE OČKOVÁNÍ?

Sociologické průzkumy ukazují, jak se mění názory lidí a přístup k očkování. Zájem v exponovaných skupinách je dle krajské hygieničky velký. „Odpírači očkování vždycky byli, jsou a budou. Je to jejich právo, jejich rozhodnutí. Ale nesmí se opírat o neinformovanost a lži nesmí vnucovat druhým. Tam podle mne jejich práva končí,“ konstatovala.

Při svém studiu na lékařské fakultě hygienické před velkou přednáškovou síní ve foyer dnešního Státního zdravotního ústavu pozorovala bustu profesora Karla Rašky. „To byl náš světově uznávaný epidemiolog, odborník na ochranu veřejného zdraví, kterému se podařilo ve druhé polovině minulého století celosvětově eradikovat, tedy zcela odstranit, vymýtit, pravé neštovice,“ uvedla, že do té doby na ně zemřelo asi 400 milionů lidí především v rozvojových zemích.

„To byla pandemie co do smrtnosti nesrovnatelná. Podařilo se mu očkováním, respektive systémem očkování, vybudování kolektivní imunity,“ vylíčila, že proto má očkování naprosto klíčový význam. „Očkování je projevem odpovědnosti a je tou hlavní dálnicí, po které se můžeme dostat opět k normálnímu běžnému životu, zajít si do restaurace, do divadla, a která nás časem doveze i na pláž u Jadranu,“ rozvedla vidinu konce krize.

Od očkování očekává záchranu maxima životů z ohrožených skupin, a získání kolektivní obranyschopnost, imunity, která je požadovaným efektem proočkovanosti asi šedesáti až sedmdesáti procent populace.

ZÁKEŘNÁ MUTACE MÁ PŘEDNOST

Mutace, čili změna vlastností původce jakéhokoliv infekčního onemocnění, může být komplikací už jen například pro složení účinné očkovací látky, pro změnu strategií prevence, účinnost ochranných opatření a řadu dalších rizik. „Naše dosavadní poznatky o britské variantě zatím ukazují především na vyšší snadnost šíření, k přenosu postačí zřejmě nižší infekční dávka a kratší doba kontaktu s pozitivní osobou. Co se týče závažnosti průběhu onemocnění a dalších rizik, tam zatím musíme posbírat více informací v terénu,“ objasnila.

Už několik týdnů se hygienici se zvýšenou bedlivostí věnují všem indikovaným případům této mutace, které se navíc trasují prioritně. Stav potvrzených případů v kraji se blíží ke dvěma stovkám. „Toto číslo bude vzhledem k popsaným vlastnostem mutace nepochybně stoupat. A v tomto kontextu je třeba vidět i setrvačnost v celoplošných opatřeních vlády. Ale podobně se chovají třeba v sousedním Německu, které má dlouhodobě výrazně lepší čísla výskytu než my. Domnívám se, že jsou některé epidemiologicky méně rizikové činnosti, u nichž můžeme uvažovat s postupným rozvolněním, ale na uvolnění těch opravdu rizikových ještě čas skutečně nenastal,“ poznamenala Kvetoslava Kotrbová.

TESTOVÁNÍ MÁ SMYSL I U DĚTÍ

Za reálné a účelné považuje i možnost testování dětí ve školách. „Smysl testování bude stoupat s tím, jak rychlejší a přesnější testy budou a jak často ho budeme moci opakovat. To je otázka technologického vývoje a výroby. Nicméně jedna ze základních pouček, kterou jsem poprvé pronesla někdy před rokem, platí univerzálně: Chovejme se stále k druhým tak, jako by byli pozitivních a tak, jako bychom mohli být pozitivní i my sami. Samozřejmě mezi dětmi a mladými lidmi stejně jako v soukromí rodin je to nejtěžší. A rodiny a školy jsou proto jednoznačně prostory, kde jsme co do rizika přenosu nejzranitelnější,“ uzavřela ředitelka KHS.