Ten se totiž nad hladinou Vltavy klene níže než všechna další přemostění, a tak pod ním plavidla vyšší než tři metry nepodjedou. Most tvoří překážku nejen velkým výletním lodím, ale třeba i prostornějším hausbótům. Město, jemuž most patří, proto s Ředitelstvím vodních cest (ŘVC), které řeku splavňuje, nyní hledají možnosti, jak problém vyřešit.

Železný unikátŽelezný most v Týně byl postaven roku 1892 na místě původního dřevěného mostu. Konstrukci vyrobila Pražská mostárna. Most je národní technickou památkou. Ať se bude Železný most v Týně stěhovat nebo zdvihat, v rámci všech variant úprav se počítá i se sanací přes 100 let staré konstrukce mostu. Tu by město podle starosty Milana Šnorka muselo zajistit i v případě, že by se s mostem nijak nehýbalo, a to do 10 let. V rámci úprav se na most zřejmě vrátí původní prkna, neboť pod současnou betonovou mostovku zatéká a konstrukce koroduje.

Z nedávné schůzky zástupců obou stran vzešly dva možné postupy buď posadit most na zvýšené pilíře a upravit nájezdy na zvýšenou mostovku, nebo pozměnit přemostění tak, aby se jeho polovina mohla při průjezdu větších lodí zdvihnout.

Podle vltavotýnského starosty Milana Šnorka ale zvýšení mostu nepřipadá v úvahu. „Znamenalo by naprosto nepřijatelný zásah do předmostí na obou březích řeky," zdůvodnil. Připomněl, že radní preferují buď variantu se zdvihacím polem, nebo řešení, které před lety odsouhlasili zastupitelé Železný most přestěhovat do lokality s vyššími břehy a na jeho místě postavit nové přemostění, po němž by mohla jezdit i auta. Podle zástupce ředitele ŘVC Jana Bukovského by však tato varianta byla nesmírně nákladná a město by se na ní muselo finančně podílet.

O památném mostu rozhodnou i občané

Referendum nebo anketu o budoucnosti Železného mostu, který bude po splavnění Vltavy překážkou v plavbě velkým výletním lodím, chystají uspořádat Vltavotýnští. Nasnadě jsou nyní tři řešení, která by umožnila cestu plavidlům z Budějovic až k Orlíku. Most přestěhovat jinam a na jeho místě vystavět jiné přemostění, po němž by mohla jezdit i auta. Případně most postavit na vyšší pilíře anebo jej upravit, aby se jeho polovina při průjezdu lodí zdvihla.

Pro město, které více než sto let starý Železný most vlastní, jsou přijatelné všechny varianty kromě vyvýšení mostu na současném místě. Ředitelství vodních cest (ŘVC), jež splavnění Vltavy zajišťuje, zase nechce slyšet o stěhování mostu. „Od zastupitelů mám mandát jednat s ŘVC o variantách stěhování mostu, případně jeho úpravě na zdvihací. Až možnosti probereme do detailů, projedná je rada i zastupitelstvo a prostor k vyjádření dostanou i občané," popsal další postup starosta Týna Milan Šnorek.

Zástupce ředitele ŘVC Jan Bukovský upřesnil, že při úpravě mostu na zdvihací by památkově chráněná konstrukce zůstala zachovaná. „Na most bychom osadili zdvihací zařízení dálkově ovládané z plavební komory Kořensko nebo Hněvkovice," upřesnil. „Obě varianty ponechání mostu na současném místě jsou pro nás nákladově efektivní a reálné. Samozřejmě varianta zdvižného mostu by znamenala zejména vyšší provozní náklady na technologii zdvihu, nicméně rozumíme, že by nedošlo k nepříjemnému zvýšení komunikace na obou březích, které by vyžadoval pevný most," řekl Jan Bukovský. Doplnil, že pokud by se Vltavotýnští přiklonili k nejdražší variantě, kterou je stěhování mostu, muselo by se město na nákladech podílet.

„Mám mandát jednat o řešení situace, na kterém by se město finančně nepodílelo," sdělil Milan Šnorek. „Jsme připraveni nést náklady na mobiliář, například veřejné osvětlení. Ale město si projekt splavnění nevymyslelo. A když po nás někdo chce, abychom hýbali svým majetkem, předpokládáme, že to také zaplatí," dodal starosta.