V samotném srdci České Kanady, kde ještě za mistrova života, jezdívala jindřichohradecká úzkokolejka na malé zastávce Kaproun zůstal dokonce dochován otisk jeho mužného těla. Ten tu zbyl po jeho tzv. detrainizaci. Tedy vyhození z vlaku, protože zrovna nedisponoval platným jízdním dokladem.

Vyhození z vlaku

Jak Cimrmanologové zjistili, český velikán prý v roce 1900 cestoval z Vídně do Prahy na premiéru své hry Němý Bobeš, ale vlivem okolností uvízl nejprve v dolno-rakouském Gmündu, a později se snažil dostat ranním vlakem do Jindřichova Hradce. Protože mu ale došly peníze, riskoval a jel bez jízdenky. Cestou raději předstíral spánek. Vlakovému průvodčímu ale došla s černým pasažérem trpělivost, a tak vlak uprostřed hlubokých lesů zastavil a Cimrmana z přepravy vyloučil. Za odjíždějícím dopravním prostředkem podle svědků dobové události ještě hrozil utrženou brzdovou hadicí a křičel: ,,To je vrchol!"

Založení prvního kompostu

Na akademické půdě Jihočeského univerzity Jára Cimrman založil kompost dávno před první světovou válkou. Tento významný den zde u Přírodovědecké fakulty připomíná jeho pomník, jehož ústředním motivem je ohryzek od jablka v životní velikosti. Ten vytvořil známý českobudějovický sochař Michal Trpák.

Jihočeský díl Stopy Járy Cimrmana se točil na Budějovicku, Jindřichohradecku i Písecku.
Stopy Járy Cimrmana v jižních Čechách sleduje Petr Brukner

Sochař Michal Trpák vytvořil bronzový odlitek ohryzku, který si v Českých Budějovicích odložil génius Jára Cimrmnan. Odlitek byl slavnostně odhalen 17. listopadu 2014 při recesistické akci v areálu Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. Stal se tak součástí nového parčíku v blízkosti fakultního kompostu. „Příští rok to bude deset let, vznik tohoto díla iniciovala přímo univerzita, která mě oslovila s prosbou na vytvoření sochy k poctě Járy Cimrmana. Společně jsme tak vymysleli ohryzek, který dal základ kompostování v Čechách,“ naznačil umělec, který se tehdy na místě vyfotil se svým synem Timem.

Jedná se o bronzový odlitek skutečného jablka. Jára prý tehdy na daném místě dojedl jablko a ohryzek odložil na kámen, zatímco líčil výhody ekologického kompostování. Pak na něj snad zapomněl, a proto je zbytek jablka oproti běžným zvyklostem poměrně velký. Alternativně se uvádí, že ohryzek Jára Cimrman demonstrativně zahodil, z praktických důvodů se však autor při realizaci držel první představy. Mistr tímto činem údajně položil základy ekologického kompostování, a na témže místě pak později vznikla Přírodovědecká fakulta.

Zdroj: Youtube

Na podstavci je připevněn nápis „Na památku českého génia Járy Cimrmana, jenž ohryzek zde zanechal a základy kompostování tak položil.“

Jak informoval mluvčí Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích Štěpán Kuděj, filmový štáb v areálu natáčel loni v červnu. „Kromě slavného bronzového ohryzku u budovy C žádali o povolení natáčet také u Havlovy lavičky. Ukázal jsem jim kampus a pomník. Jinou spolupráci po univerzitě nežádali,“ prozradil.

Živá připomínka mistra

V zahradě se má nacházet ještě jedna živá připomínka geniálního umělce, a to v podobě zde vysazeného endemitního ostružiníku (ostružiníku Járy Cimrmana, Rubus jarae-cimrmanii), který popsali jihočeští botanici, bratři Martin a Petr Lepší ve spolupráci s Bobem Trávníčkem a Vojtěchem Žílou. Druh je navíc prý zapsán v Červené knize květeny jižní části Čech.

Do Písku slavný umělec a vynálezce doputoval dokonce po řece Otavě na voru. Zde se natáčelo zejména v Křižíkově elektrárně, ve třetím díle seriálu se objeví také nejromantičtější hřbitov v Čechách, ten kapličkový v Albrechticích nad Vltavou. Filmový štáb navštívil také kostel sv. Petra a Pavla v Nové Bystřici. (lep)

Další místa a akce spojené s Járou Cimrmanem na jihu Čech:
Ulice Járy Cimrmana v Novým Homolích
Běh Járy Cimrmana pořádaný během festivalu Okolo Třeboně – účastníci musí být vybaveni zimníkem a kufrem dle společenských pravidel Jiřího Gutha-Jarkovského
Dvorek Járy Cimrmana – Vodárenská věž v Českých Budějovicích

Stop zanechal Cimrman na dvorku, který nese od srpna 2017 jeho jméno, řadu. Jeho přítomnost v areálu Staré vodárny dokládá snímek z jara 1914 pořízený na vodárenském dvorku samotným Cimrmanem. Zachytil na něm českobudějovického vodárenského strojníka Václava Woplatku učícího se umění bicyklování Cimrmanovou originální metodou „Stojím - jedu – sedím – hledím“.

Fiktivní postavu Járy Cimrmana si za více než půlstoletí český národ tak oblíbil, že po něm začal pojmenovávat turistická místa. V šesti epizodách cestopisného cyklu České televize po nich budou putovat herci Divadla Járy Cimrmana.
Stopy Járy Cimrmana vedou i do jižních Čech. Seriál ČT startuje už 3. května

Při své návštěvě neopomněl význačný český učitel, vědec, vynálezce a světoběžník vystoupat ani na samotnou Vodárenskou věž. Jak potvrzuje přední cimrmanolog Zdeněk Svěrák, Jára Cimrman byl velkým milovníkem věží, byl v kontaktu i s proslulým Eiffelem.