Konec prázdnin, nástup do školy nebo přechod z mateřské na základní školu může vyvolat v dítě šok a psychické problémy. Největší nebezpečí hrozí právě budoucím prvňákům.

„Když šel minulý rok syn do školy, bylo na něm vidět, že má strach. Neustále se nás ptal, jak to tam chodí, co tam bude muset dělat. Posledních pár dnů plakal a naříkal, že do školy nepůjde. Ráno před cestou do školy si stěžoval na bolesti břicha a hlavy,“ řekla jednatřicetiletá Jitka Kratochvílová z Českých Budějovic. „Na školu a kamarády si rychle zvykl, pomohly mu paní učitelky. Ve škole ho to baví,“ dodala.

Podle psychologa Rostislava Nesnídala z českobudějovického Střediska pro rodinu a mezilidské vztahy mají největší vliv na dítě rodiče. „Na rodičích a jejich přístupu záleží nejvíc. Rozhoduje motivace. Pokud rodiče využívají školu a paní učitelku jako něco, co dítě konečně tvrdě napraví, může se stát, že to dítě nervově nevydrží. To se může projevit třeba počůráváním, nočními běsy nebo psychosomatickými bolestmi. Rodiče by měli svého potomka pozitivně namotivovat, říct mu, že se naučí číst a psát, bude mít nové kamarády,“ vysvětlil Nesnídal. „Dítě musí být v kolektivu, socializovat se. Může se samozřejmě stát, že dítě není dostatečně zralé. V takovém případě je mnohem lepší odklad, než trvání na přechod do školy s tím, že si dítě nějak zvykne. V případě, že po pár měsících rodiče chtějí vrátit prvňáčka zpátky do školky, může dojít k vážné ztrátě sebevědomí. Takový krok dítěti hodně ublíží,“ podotkl.

Podstatným faktorem je dítě samotné a jeho schopnosti. „Moje dcera Madlenka půjde do první třídy a hrozně se těší. Má novou tašku, zná už ze školky spoustu kamarádů, dokonce umí číst a psát. Snad jen trochu závidí mladšímu bráškovi, že půjde do školky, ale zároveň ví, že škola je něco víc a že to ukazuje, že je starší a dospělejší,“ vysvětlila pětatřicetiletá Petra Nová z českobudějovického sídliště Vltava.

Tadeáš Nový