Smutný je pohled na kdysi obchodně významný malý šedivý domek. Hromady odpadků, starého oblečení i pobíhající potkani. Z horních pater jsou slyšet hlasy bezdomovců a různých existencí. Průchodem se kromě kyselého zápachu ze zbytků a exkrementů line i štiplavý pach připomínající nedávný požár.

Hořela skříň a zranil se člověk

Jak přiblížila mluvčí Hasičského záchranného sboru (HZS) Jihočeského kraje Vendula Matějů, dým valící se z budovy byl ohlášen v pátek deset minut před 17. hodinou. „Šlo o požár odpadu ve vybydleném objektu, na místo jsme vyslali českobudějovickou jednotku se dvěma cisternami,“ vysvětlila.

Hasiči na místě zjistili požár skříně v průjezdu, vybaveni dýchacími přístroji oheň proudem zdolali. „Dostali požár pod kontrolu do deseti minut, ale rozhodli se provést ještě celkový průzkum budovy a našli další ohnisko ve sklepení,“ zmínila s tím, že dům opustili před 19. hodinou.

K zásahu vyjížděli i policisté a záchranáři. „V objektu se totiž nacházela jedna zraněná osoba,“ dodala Matějů s tím, že na majetku podle vyšetřovatele HZS nevznikla žádná škoda.

Historie domu číslo 9/400 v ulici Karla IV. - U Zedníků:
V malém domě se podle historika Jana Schinka kdysi pravděpodobně narodil operní pěvec, divadelní režisér a pedagog Antonín Barcal (25. května 1847), to nesl objekt ještě název Kochův dům. Průčelí se později v roce 1924 dočkalo úpravy, to si v uvnitř otevřel obchod František Zedník, který s manželkou Alžbětou koupil polovinu domu. V domě U Zedníků fungovalo zlatnictví, starožitnosti a hodinářství ještě po roce 1990. Za 1. republiky dům obýval také Václav Mrákota, chvalně známý obuvník, jehož specialitou byly jízdní boty. Též krejčí Alois Hrubeš a rodina Fialů. V 18. století vlastnil nemovitost kožešník neobyčejného jména Tomáš Počkej. Roku 1719 vyženil dům s Julií Philippovou v hodnotě 900 zlatých a tchýni Annu Marii slíbil ubytovat a živit i s otopem. Roku 1761 získal dům František Eychinger. Ulice Karla IV., tenkrát Vídeňská, patřila do roku 1906 mezi tři významné obchodních třídy vedoucí k městské bráně. Poslední regulérní majitelkou byla Američanka Beatricie Weaver, která nedávno zemřela. Vlastnická práva potom převzala společnost Saint Elizabeth of the Roses Benevolent Society se sídlem v USA.

Jak informovala mluvčí magistrátu města České Budějovice Jitka Blůha Welzlová, podařilo se kontaktovat současného majitele a dohodnout se na prozatímním řešení. „Vlastník domu souhlasí s umístěním mříží, ty už jsou dokonce vyrobené a zaměstnanci Správy domů je na místo osadí do konce tohoto týdne,“ uvedla, jak se záležitosti pohnuly. Majitel nemovitosti potom sám rozhodne, jak s ní dále naloží. Zda ji vyklidí, opraví a podobně.

Zabrání vnikání

Jak sdělil náměstek primátora Ivo Moravec od tohoto nutného opatření očekává zklidnění situace v centru města. "Opatření má hlavně zabránit squatování, oba vstupy do budovy se tak uzavřou podobně jako magistrát již učinil v jednom obdobném případu," poznamenal.

Dům podle něj je nejen nehezký napohled, ale navíc už nějakou dobu poskytuje přístřeší samozvaným uživatelům návykových látek i alkoholu. "Jde většinou o problémové osoby bez domova, kteří v historickém centru vyvolávají problémy. Slibujeme si proto od tohoto kroku, zklidnění situace," popsal Moravec, který také doufá, že nový majitel se o nemovitost postará a dočká se časem třeba i důstojné rekonstrukce.

Podobný případ

V polovině července se dočkal zapečetění i další podobný „dům hrůzy“ v Otakarově ulici. U budovy číslo popisné 50 mříže zabezpečily vchod i okna před samozvanými obyvateli.

„Po jednání s majitelem objektu jsme tam na vlastní náklady nechali namontovat bezpečnostní mříže, aby se tam už nikdo nemohl dostat. Věřím, že opatření přispěje ke zklidnění situace v oblasti,“ informoval již dříve náměstek primátora Tomáš Chovanec s tím, že jednání s vlastníkem budou pokračovat.

Potkani i další škůdci

Podle jednatele společnosti DeraPlus Jakuba Stejskala jsou podobné objekty (squaty, opuštěné budovy a zástavby sociálně slabších obyvatel) v centrech měst velký problém i z pohledu škůdců. Ať už jde o hlodavce, či štěnice nebo blechy, kteří zde našli útočiště. Válčit s nimi mohou i lidé v sousedních domech.

„Pokud jde o epidemiologicky významného škůdce, deratizaci může nařídit i hygienická stanice. Může se jednat totiž o přenašeče chorobotvorných látek. Orgány státního dozoru mohou nařídit i dezinsekci a dezinfekci podobných objektů,“ shrnul Jakub Stejskal.

Deratizace potkanů se v Budějovicích podle ČEVAK provádí dvakrát do roka, na jaře a na podzim. Dle rámcových odhadů připadá na obyvatele větších měst čtyři až pět těchto škůdců, přesně vyčíslit populaci nelze.