Ačkoli ji policejní práce lákala odmalička, cestu do řad strážníků si našla až po třicátém roce života. „Můj přítel tehdy začal pracovat u státní policie a to byl ten zlom,“ vzpomíná. Podle jejích slov ji lákalo to, co asi každého strážníka – specifická náplň práce. „Je takové klišé shrnout to do dvou známých slov pomáhat a chránit, ale to skutečně vystihuje to, co děláme,“ komentuje.

Většina lidí si podle ní myslí, že řeší hlavně dopravní přestupky, ale městské strážníky neméně zaměstnávají také lidé, kteří ruší noční klid na cestách z podniku do podniku, a v poslední době i vandalové. „Také vytipováváme místa, kde dochází například k vykrádání vozidel, a sledujeme, co se tam děje,“ dodává. Nejnebezpečnější částí Budějovic je podle ní v tomto ohledu Palackého náměstí.

Servusová slouží vždy čtyři dny za sebou, z toho dva dny má dvanáctihodinovou denní službu, dva dny noční. Raději má tu noční. „Zajišťuji tísňovou linku i činnost v terénu a přes den je volání spousta, takže se do terénu dostanu pouze sporadicky,“ vysvětluje.

Každý, kdo u městské policie pracuje, musí podle Servusové mít svou práci rád a brát ji vážně. Velice důležitá je ale i komunikace s lidmi. „Asi nejčastější jsou konfrontace u dopravních přestupků. Pro některé lidi je malichernost, že například stojí v zákazu zastavení, a o to víc se pak rozčilují,“ popisuje.

V takových situacích může hrát roli i to, že je žena, někteří hříšníci si k ní možná více dovolí, jinak ale své pohlaví jako handicap nevnímá. Někdy může být i výhodou. „Když jsme řešili požití alkoholu mladistvými, tak se mi párkrát stalo, že ty děti ke mě cítily větší důvěru,“ říká.

I když jsou ženy u městské policie v menšině, rozhodně nejsou výjimkou. S mužskými kolegy tedy žádné problémy nemají. Jako každá žena ale Servusová ráno přemýšlí, co si obléct, uniforma jí toho neušetří, protože se do ní převléká až v práci.

Servusová také nevnímá své povolání jako vyloženě nebezpečné. „Nebezpečnější je práce hasiče nebo třeba pracovnice u čerpací pumpy. My s nebezpečím musíme počítat, jsme na něj připraveni a samotná uniforma může pachatele mnohdy od napadení odradit,“ myslí si. Do situace, kdy by byla přímo ohrožena na životě, se zatím nedostala, ale strážníci se samozřejmě setkávají s osobami, které mají nůž nebo jinou zbraň, a tehdy musí být ostražití.

Se svou prací je Servusová zatím spokojena ve všech ohledech a hodlá u ní zůstat. Problémem podle ní není ani skloubit dlouhé směny s rodinným životem. „Využívám čtyř dnů volna, které následují po čtyřech dnech v práci, a myslím, že je to ještě lepší, než když je někdo v zaměstnání každý den a domů se vrací unavený,“ uzavírá.