Například ve Střížově je staročeský masopust tradicí, kterou místní dodržují po generace a třebaže to v dnešní době bývá složité, snaží se ji zachovat.

Jeho historie sahá opravdu hluboko do minulosti. „Říká se, že to může být sto let. Jak to doopravdy bylo, nikdo přesně neví, ale jen nejstarší fotky, které máme, jsou z šedesátých let," připomíná Jan Burda, jenž se zhostil role Matky. Malý šrám utrpěla dlouhá šňůra každoročních masopustů za totality. „Někdy v osmdesátých letech tu pár let nebyl. Pak ale masopust naši tátové obnovili a my pokračujeme," přibližuje.

Střížovští vycházejí podobně jako na řadě míst v okolí z tradiční doudlebské růžičkové koledy. „V každé vsi se ale vyvíjí trošku jinak, my máme například tu zvláštnost, že s sebou nosíme džbán piva a dáváme každému hospodáři připít, to nikde jinde není," usmívá se Jan Burda. Stejně tak k místním zvyklostem patří i fakt, že koledníci hned ráno poté, co získají povolení, zamíří napřed do sousedního Lomce, byť osada patří ke Strážkovicím.

S trochou nadsázky se může chlubit i dalším unikátem – prezidentským vyznamenáním, které koledníkům, ale postupně i hospodářům v navštívených chalupách udělovala hlava státu – jedna z masek, jež koledníky po celý den následovaly.

Naopak v Pištíně vzkřísili tradici masopustu po pětadvacetileté pauze teprve před čtyřmi lety. O tom, že si místní masopustní veselí užívají, svědčil v sobotu početný průvod masek, který se zastavil nejen u každého stavení, ale dokonce i v místním sběrném dvoře. Asi nejmladším účastníkem byla tříletá Terezka Matoušková v převleku kočičky. „Líbí se mi to," usmála se pod vousy, ale radši vzala za ruku velkou myš – maminku Pavlu a táhla ji dál od kanónu nepostradatelných dělostřelců, jehož ran se trochu bála.