„To by mě zajímalo, co tam ten kovář dělal,“ zní z pódia a děti sledují z ramen tatínků pohádku O železném vlkovi v podání Divadla potulného čajovníka, který je baví z pódia. Dívají se i dospělí z protější zvoničky, kde popíjí punč.

Nedaleko pódia se dá jako každoročně zazvonit na zvon a něco si přát. Přišla i Blanka Sýkorová s dětmi Dominikou a Danem. „Jsme tu pro radost dětem,“ usmívá se žena ze Srubce. Se zazvoněním si prý přála to základní. „Přišly jsme na divadlo a ještě určitě musíme někdy bruslit,“ plánuje.

Stánky na náměstí nabízejí spoustu dobrot. „Pojďte si dát punč,“ říká svým známým slečna nedaleko a všichni si začnou číst ceduli s nabídkou. Opodál voní spirálky z brambor. „Vyberte si,“ podává přihlížejícím pán ze stánku s vykrajovátky košíček. „Stojí všechny čtyřicet?“ dostává dotaz.

Nemohou chybět ani vánoční dekorace. Až z Písku přijel Tomáš Kofroš, který na tento víkend s manželkou ručně vyrobil sedmdesát adventních věnců. Ty jsou netradiční. „Použili jsme dřevěné hoblinky z klacíků,“ ukazuje. Výroba prý zabrala několik hodin. Jeden musí krouhat a druhý aranžuje. „Výrobní tajemství ale už neprozradím,“ říká. „Euro?“ ptají se cizinci, kteří si už věnec vybrali, a Tomáš Kofroš jim ho ukládá do dortové krabice. „Budu tu i příští víkend,“ slibuje.

Žofie Ladmanová s dcerou zase nabízejí zákusky. „Jsou domácí z Kladna,“ představuje sortiment. U jejich stánku stojí brzy fronta. „Lidi chodí a taky jsou zvědaví,“ myslí si Žofie Ladmanová. Bojí se v chladu stát celý den ve stánku? „Budeme se muset hodně obléct,“ připouští ale dodává: „Zatím je to ještě dobrý.“

VŮNĚ, PUNČ A TRDELNÍK

„Od kdy se bruslí?“ uvažuje nahlas paní nahoře na vyhlídkové věži, odkud je hezky vidět na kluziště i celé adventní městečko. Magdaléna Kolářová se také rozhlíží a přiznává nostalgii. Pár let totiž na trzích sama prodávala sůl do koupele. „Ta vůně přiláká,“ myslí si. Trhy si teprve pečlivě projde, ale zdají se jí podobné jako loni. „Určitě si tu dám punč a trdelník, to je tradice,“ říká.

Na punči taky zastavily s kočárky Lenka Bláhová a Barbora Bumbová. „Nejradši máme tatranský,“ smějí se. Letos přišly prvně a chtějí se s dětmi podívat na stromeček, který za hodinu rozsvítí. Znovu ještě chtějí přijít na punč s manželi. „Byli jsme tu dřív každý víkend, tak uvidíme, jak to půjde teď s dětmi,“ uvažuje Barbora Bumbová.

Zájemci si prohlížejí balzámy z medu, jiné zaujme stánek s konopnými produkty. Uprostřed náměstí Barbora Pačesová míchá nudle a halušky. Jezdí sem se stejnou firmou každoročně. O co je letos zatím největší zájem? „O živáňskou směs,“ ukazuje na pánev s masem, beraními rohy a cibulí. Ze soboty má docela dobrý pocit, pokud jde o návštěvnost. „V pátek to byla bída, dnes(sobota 30. 11., pozn. red.) už lidi chodí,“ uznává.

Moderátor začne zkoušet mikrofon, rozsvěcení vánočního stromu se totiž blíží. Návštěvníci si už zabrali svá místa, aby dobře viděli. Mezi nimi i Marie a Michal Střihavkovi, kteří přijeli až ze Sedlčanska. Jak to? „No přece na adventní trhy,“ říkají. Město se jim líbí. „Stromeček je nádhernej,“ myslí si.

S tím souhlasí i Sabina Edelmannová, která přišla s chlapci Sebastianem a Matiasem a tetou Irenou. „Letos se povedl, ale jednou to byla tragédie,“ vzpomíná. Teta Irena je na události po dvaceti letech, její syn už odrostl. Zato Sabina Edelmannová se synem jsou pravidelnými diváky. „Chodíme sem každý rok, co je kluk malý,“ vysvětluje. Do Vánoc prý ještě přijdou tak sedmkrát osmkrát. „To kvůli bruslení,“ usmívá se a dodává: „Po Vánocích se sice bruslí dál, ale to už není ono.“ Podívat se pak přijdou ještě na Přílet anděla.

Zatím se venku setmí a rozsvítí se osvětlení radnice. Přihlížející netrpělivě čekající, kdy se rozsvítí i dvanáctimetrová jedle z Mladého, a dozví se mezitím o vánočních zvycích. Smažený kapr pochází z kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové, vánoční salát je zase ruský recept. „To zvyk vánočního stromu je mnohem starší,“ informují moderátoři a nezapomenou dodat, že dříve se věšel a ještě ke všemu hlavou dolů.

KDO ZAZVONÍ NA ZVONEK?

Moderátoři pozvou na pódium náměstka Viktora Lavičku, prvního náměstka Juraje Thomu, který dokonce přítomným zarecituje vánoční poselství, a biskupa Vlastimila Kročila. „Nějaká odvážná holčička nebo chlapeček nám musí pomoct,“ vysvětlují a vybírají na pódium Nikolku, která má symbolicky zazvonit na zvoneček a odstartovat rozsvěcení jedle.

Koleda Chtíc aby spal navozuje atmosféru. „Zvedneme je na chvilku,“ radí se Sabina Edelmannová s tetou Irenou a zdvihají chlapce, aby líp viděli. Dítě opodál už odpočítává: „Osm, sedm, šest, pět …“. Někteří vytahují mobily, aby si podívanou natočili.

Nikolka zazvoní na zvoneček a … vánoční strom se rozsvítí. Následuje potlesk. „Ten je nádhernej,“ chválí si malý Matias. Poslední listopadový den má už prý vánoční náladu. Stejně to má i jeho doprovod. „Už jsme vánočně zdobili byt, příští týden budeme péct,“ kývá Sabina Edelmannová. Ještě se chvíli kochají a pak se dav z náměstí rozchází. „To je ale lidí,“ povzdechne si pán opodál a táhne děti za sebou davem. Někteří odcházejí, jiné čeká ještě teplý nápoj.