„Hrály jsme si v ní jako děti, na tu lípu se koukám celý život,“ říká o památném stromu, který roste v zahradě římovského kostela, místní rodačka Eva Tomanová. Výjimečný strom v minulosti sloužil také jako opora kazatelně nebo dějiště neobvyklého rekordu. Teď má lípa šanci získat mimořádné ocenění. Ze 109 nominovaných dřevin ji porota vybrala v anketě Strom roku 2008 do dvanáctičlenného finále.

„Stáří stromu je odhadováno na šest set osmdesát let,“ uvedla Pavlína Binková z Nadace Partnerství, která anketu pořádá.

Rekordmanka

„Jihočeský kraj byl zastoupen šesti nominacemi. Finálovým stromem se stala památná lípa, kterou společně navrhli sdružení Calla, římskokatolická farnost Římov a obec Římov,“ doplnila Binková o duté lípě, která přežila i úder blesku a v Římově rostla ještě dříve, než zde v pobělohorské době vzniklo známé poutní místo.

Pro místní je lípa spojena hlavně s neobvyklým rekordem. V letech 1996 a 1997 se do jejího vykotlaného kmene vměstnalo 51 a 55 lidí.

První rekordní zápis do Guinnessovy knihy rekordů si strom vydobyl 15. září 1996. „V duté lípě vysoké 12 metrů bylo 51 osob,“ stojí na oficiálním certifikátu. V dubnu následujícího roku pokus v Římově zopakovali. „Nasoukalo se tam pětapadesát lidí, pět fotbalových jedenáctek,“ vzpomíná na 16. duben 1997 starosta Vladimír Koupal. „Byly to nejenom fotbalisti, byl tam, kdo si troufnul,“ řekla k akci Marie Skupová. „Bylo neskutečné, kolik se tam vešlo lidí,“ dodala Eva Tomanová.

Nejstaršímu účastníkovi tehdy bylo 76 let, jedním z „rekordmanů“ byla žena a dva byli nezletilí. „Stál jsem tehdy dole, možná by se tam ještě jedna jedenáctka nějakých hubenějších vešla,“ myslí si po letech jeden z účastníků Pavel Gondek.

Kvůli rekordu se konaly i zvláštní úpravy. „My jsme tam stavěli dovnitř lešení, aby tam ten počet lidí mohl vlézt, museli stát na lešení,“ zmínil za rodinnou firmu Václav Prokeš st.

Kazatelna

„Účastníci se nesměli smát, nikdo nesměl být zvenku vidět a byly i další podmínky,“ připomněl Koupal pokus, při kterém naplňování dutého kmene lidmi trvalo 18,46 minuty, ale venku byli všichni během pěti minut. Dutá lípa vyžaduje pravidelnou údržbu, ale dosud jí nepomáhají žádné pásy ani lana.

„Byla u ní zděná kazatelna a ta přišla odstranit, aby do lípy proudil vzduch. Tím, jak se otvor zazdil, hnil strom víc a víc. Vyvezli jsme odtud dva valníky hniloby, když jsme ji před lety čistili,“ zdůraznil římovský starosta a dodal, že obec vložila do zeleného velikána a dalších úprav v zahradě 100 000 korun.

Lípa, kterou nazývá římovský farář Tomáš Koňařík Lípou Jana Guerreho, však nabízí vnímavým také duchovní symboliku. I podle starosty mohla hrát tato skutečnost roli při výběru pro finále. „Ta lípa jednoznačně svým vertikálním vzrůstem nám připomíná našeho Stvořitele,“ je pevně přesvědčen páter Tomáš Koňařík.

Úcta

Přírodě by podle římovského duchovního správce měli lidé prokazovat větší úctu. „Kéž by si připomněli, že oni nejsou původci a centrem přírody,“ naznačil farář, že by rád očekával, že se více lidí v důsledku nominace lípy do finále ankety promění a bude více vnímat jím zmíněnou vertikálu. Stromu žehná farář každý den a on mu symbolicky oplácí. „Lípa roste a kvete a přináší léčivé plody a já trhám ten květ a jsem tím květem ozdravován,“ přibližuje Koňařík svůj širší pohled na vztah člověka a přírody.

Výjimečný strom ostatně římovský páter nezapomíná představit ani návštěvám. „Lípa je stará šest set čtyřicet osm let nebo tak nějak. Říkal nám to pan farář a dal nám požehnání,“ pochlubil se při školním výletě Martin Stehlík, sedmák ze ZŠ Dukelská z Českých Budějovic. „To bylo nejlepší,“ ocenila výklad u lípy Simona Volfová a některé z dětí hned slíbily dát lípě v anketě svůj hlas.