Tu bouchne granát, do vzduchu vyletí světlice, najednou jeden z vojáků spustí automatický kulomet a na druhé straně se klátí k zemi jeden z Němců. Ti se pak nakonec spojencům vzdávají. A lidé tleskají.

Koníček = armáda

Podle milovníků vojenské historie, kteří bitvu divákům předvádějí, je zájem o podobné akce stále větší.

„Všichni, co spadáme pod jeden klub, děláme zhruba deset až patnáct takových rekonstrukcí do roka. Ale to neděláme jenom my, také se zúčastňujeme podobných akcí, které organizuje někdo jiný,“ vysvětlil po sobotní bitvě Petr Jareš, vedoucí klubu Polní četnictvo České Budějovice, který spolu s Klubem vojenské techniky Nové Hrady sobotní rekonstrukci pořádal,

„Já osobně už toto dělám pětadvacet let. Se zrušením prezenční vojenské služby se celkově zájem o armádu zvedá. Ať už jde o rekonstrukce bitev či jakékoliv armádní retro akce. Jde to s dobou, stále více mladých lidí si k armádě hledá svou cestu,“ dodal Jareš.

„Jde tu de facto o sdružování se, budování svého koníčka. V podstatě je to takový kolektivní sport,“ pousmál se. „Přibývá sběratelů, ubývá věcí,“ trefně doplnil Jareše další člen klubu Polního četnictva Karel Kouba.

Od roku 1989 se ceny za historické vojenské artefakty neustále zvedají. V současné době je mezi sběrateli hodně velká poptávka například po věcech německé armády ze druhé světové války, zájem sběratelů ale začíná stoupat i u věcí, které připomínají doby nedávno minulé.

„Tak s Uazem jsme jezdili na vojně, a proto bych si ho asi domů nekoupil. Nemám na něj dobré vzpomínky,“ podotkl k ruským vojenským vozům, které byly také k vidění ve Stropnici, jeden z diváků. „Ale mladé kluky chápu, oni už vojnu možná ani nezažili. Pro ně to neznamená nic. Ale je dobře, že se starají o historii,“ naznačil.