V této lokalitě má vzniknout areál pro logistiku a lehkou výrobu o rozloze 126 tisíc metrů čtverečních. Na stavbě se používá zavážka z rakouské ocelárny, která budila mylný dojem, že může jít o kontaminovaný materiál.

Jak vysvětlil jednatel společnosti VGP – industriální stavby Jan Procházka, výstavba VGP Parku České Budějovice, kterou společnost realizuje, se uskutečňuje nejen v souladu s platnou legislativou, ale jde i nad její rámec. „Nová hala je budována s cílem získat mezinárodně uznávaný certifikát BREEAM osvědčující její šetrnost k životnímu prostředí. I z toho důvodu musí výstavba splňovat řadu přísných kritérií, mimo jiné použití kvalitních materiálů,“ upozornil s tím, že jejich výběr koordinují se společností Arcadis.

„Ta se dlouhodobě zabývá certifikačním procesem udržitelných budov. Z naší strany tedy v žádném případě nedošlo k pochybení, což potvrzuje i závěrečný kladný výsledek šetření České inspekce životního prostředí, oddělení odpadového hospodářství, ze dne 6. května letošního roku,“ dodal Jan Procházka.

Nový logistický park vzniká v Českých Budějovicích u Okružní ulice. Investorem je firma VGP. Nabídne sedm nových budov. Teplárna staví k parku horkovod. Vizualizace: VGP
U silnice na Lišov vznikne v Budějovicích sedm budov pro logistiku či výrobu

Jak doplnil mluvčí České inspekce životního prostředí (ČIŽP) Jiří Ovečka, inspektoři provedli kontrolu u českého dodavatele tohoto materiálu. „Bylo zjištěno, že se jedná o ocelárenskou strusku, jejíž kvalita se v čase za standardních podmínek nemění a odpovídá normativním požadavkům na recyklované kamenivo,“ popsal.

I na budování rybníků

Inspektoři se zabývali doklady o kvalitě daného materiálu, do nichž patří opakovaně prováděné výsledky zkoušek, prohlášení o shodě, výluhové zkoušky, zkoušky ekotoxicity a další. „Ty má ČIŽP k danému materiálu pocházejícího z Rakouska k dispozici a nedokladují, že by tato struska nemohla být použita v rámci stavební činnosti jako náhrada kameniva, resp. že by její případné použití ve stavbách mohlo vést k ohrožení životního prostředí či kontaminaci půdy. Naopak disponujeme informacemi a doklady prokazujícími, že předmětná struska může být použita dokonce i jako náhrada přírodního kameniva při budování vodních staveb,“ shrnul Ovečka s tím, že toto mají potvrzeno i zkušební laboratoří Technického a zkušebního ústavu stavebního Praha (TAZÚS).

V případě předmětné ocelárenské strusky se jedná o stavební materiál charakteru recyklovaného kameniva (dle ČSN EN 13242, resp. ČSN EN 13383) a ve smyslu platných právních předpisů na úseku odpadového hospodářství v ČR se nejedná o odpad. K ukončení odpadového režimu přeshraničně přepravované odpadní slévárenské strusky došlo v ČR v souladu se schváleným provozním řádem zařízení k využívání odpadů, jehož provoz byl povolen Krajským úřadem Jihočeský kraj postupem dle § 14 odst. 1 zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech.

Taktéž není ČIŽP známo, že by použití takového materiálu na stavbě bylo dle rakouských předpisů nelegální. „To je však v tomto případě vedlejší, neb na území České republiky se její případné využití ve stavbě řídí platnými tuzemskými právními předpisy a nikoliv právními předpisy jiných členských zemí Evropské unie,“ uzavřel Jiří Ovečka z inspekce životního prostředí.