Akademický pseudomarast, Hladová jáma, Retrošmekro, Potížisti. Pořady s netradičními názvy vysílá internetové rádio K2. Jeho program tvoří studenti Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Před nedávnem se svým projektem dokonce zaujali na soutěžní přehlídce na Slovensku.
Rádio je možné naladit prostřednictvím webové stránky www.radiok2.cz. Vysílá skoro celý den. „Ze začátku jsme na zkoušku dělali čtyři hodiny denně. Teď máme zhruba od půl osmé do půl dvanácté večer moderované pořady na živo
a od sedmi ráno potom hudbu
a vstupy za záznamu," popsal jednatel Tomáš Milbach.
Fungování rádia celkem zajišťuje 18 lidí, většina z nich zároveň moderuje. Například Jitka Volná vyrábí se svou kolegyní pořad Hladová jáma, který slibuje dívčí dvojku s absolutně odlišným názorem na svět. „Volíme různá témata, podle toho, co nás zrovna zaujme. Žádné velké přípravy většinou neděláme, jen si v bodech sepíšeme, o čem bychom chtěly mluvit. Myslím, že je to tak i lepší. Když si totiž napíšete na papír nějaký vtip a pak ho doslova přečtete, nikdy to nevyzní tak dobře, jak by mělo," říká Jitka Volná.
Studio univerzitního rádia sídlí v budově Zemědělské fakulty poblíž kolejí. Vysílá
z malé místnosti, ve které se původně nacházely sprchy. „Byla tam hrozná ozvěna, prach a špína. Minulé léto jsme se ale pustili do rekonstrukce
a teď už máme důstojné prostředí, kam můžeme pozvat na rozhovor kapelu nebo rektora," dodal Tomáš Milbach.
Co se týče techniky, pro vysílání internetového rádia je podle něj třeba jen jeden notebook a sluchátka s mikrofonem. Studenti ale už mají víc. Složili se například na mixážní pult, škola jim darovala počítače a pokryla náklady na licenci.
Studentské univerzitní rádio K2 oficiálně funguje od května 2011. Předcházelo mu amatérské vysílání pro hráče počítačové hry. „Na počátku stál Václav Kůs, k němu se pak postupně přidali další lidé. Nyní dokonce pod Filozofickou fakultou vznikl předmět Mediální praxe, jehož absolventi do rádia chodí," připomíná Tomáš Milbach.
Ze skupiny lidí se podle něj přirozeně vyčlenily dvojice, které spolu moderují jednotlivé pořady, například intelektuálnější Akademický pseudomarast nebo na hudbu zaměřené Retrošmekro. Během večera se dvojice ve studiu obvykle střídají. Některé zvládnou zároveň i sami pouštět muziku, jiné mají k ruce ještě technika.
Na stránky rádia K2 se každý den připojí lidé ze zhruba stovky IP adres, skutečný počet posluchačů ale může být mnohem vyšší. „Jsme s tím moc spokojení. Takový úspěch jsme ani nečekali, protože studentská rádia mívají problém s poslechovostí. Dlouho s tím bojovala třeba Masarykova univerzita v Brně, a to na ni chodí mnohem víc lidí než na Jihočeskou univerzitu," komentuje Jitka Volná.
Informace o prvním vysílání se podle ní šířila tak, že všichni moderátoři poslali email svým příbuzným a známým. Většina lidí nejspíš začala poslouchat z pouhé zvědavosti, pak se rádio pouštělo na patrech na koleji a postupně získávalo víc příznivců.
Mezi pravidelné posluchače patří rodiče moderátorů. „Mamka si to nenechá ujít. Reaguje kladně, ačkoli se z ní snažím vypáčit nějaké rady
a poučení pro příště. Jen když jsme jednou zvolili do pořadu nudné téma, byla docela kritická," vypráví Jitka Volná.
Před nedávnem se jihočeští studenti také zúčastnili soutěžní přehlídky univerzitních rádií na Slovensku. „Hodnotilo se tam podle několika kategorií jako jsou rozhlasové hry, příprava reklamy, znělka a podobně. Dvě disciplíny jsme potom museli zvládnout na místě – pořídit rozhovor na dané téma a live vysílání," popsal Tomáš Milbach.
Rádio K2 nakonec mezi dvanácti účastníky získalo šesté místo, což podle moderátorů nikdo ani nečekal. „Většina ostatních soutěžících má úplně jinou úroveň. Navíc jsme skončili druzí v kategorii nejlepší znělka. Líbila se jim naše znělka Lavina dobré hudby. Ocenili, že koresponduje s názvem rádia, protože K2 je zároveň hora. Hodnotilo se
i technické zpracování," doplnil Tomáš Milbach.
O letních prázdninách bude mít rádio pauzu, se začátkem nového semestru chtějí tvůrci pokračovat. Jen budou muset znovu získávat posluchače. „Nevýhodou je, že na univerzitě se lidé hrozně rychle mění. Každým rokem nám odejde část příznivců a musíme shánět nové," vysvětlil Tomáš Milbach. Věří ale, že projekt má budoucnost a vždy se najdou lidé, kteří budou vysílání tvořit i poslouchat.
