List uvádí, že skupina 47 sudetských Němců, mezi nimi dva Hornorakušané, žalovala o navrácení majetku konfiskovaného po druhé světové válce na základě Benešových dekretů. „Její právní zástupce Thomas Gertner argumentoval, že vyhnání všech sudetských Němců a zabavení jejich majetku bylo etnickou čistkou, a proto je konfiskace neplatná a nicotná,“ napsal deník.

Ženevské grémium OSN nyní rozhodlo proti sudetským Němcům, pokračuje Volksblatt. „Na otázku, zda vyhnání bylo etnickou čistkou nebo ne, přitom vůbec nedošlo,“ píše list. „Daleko víc sledoval výbor českou námitku, podle níž ke zmiňovaným událostem došlo dávno před vstoupením úmluvy o liských právech v platnost. Ta pak nemůže účinkovat zpětně. Kromě toho je vyvlastnění ‚uzavřenou událostí, která už nemá žádné přetrvávající účinky‘. Stížnost proto byla odmítnuta.“

Pro dotčené zní rozhodnutí jako výsměch, pokračuje linecký list a cituje jednoho z účastníků řízení, že se stejnou argumentací by se mohla ospravedlňovat i bankovní loupež. I ta by prý byla po dokončení činu „uzavřenou událostí, která nevykazuje žádné přetrvávající účinky“. Jenže dopad odnětí vlastnictví, které banka utrpěla, je přece shledáván trvalým. „V případě sudetských Němců to každopádně v Ženevě takto nevidí,“ uvedl Volksblatt.

Píše dál, že ačkoliv sudetští Němci už neuspěli se svými restitučními požadavky proti ČR u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, nechce se jejich advokát vzdát. „Připustil sice formální prohru, ale nachází ve věci důležitý úspěch. ‚Známe nyní způsob myšlení tohoto výboru a můžeme v jiných řízeních odpovídajícím způsobem argumentovat,‘ řekl deníku. V další stížnosti už prý nebude operováno s pojmem restituce. „Sudetští Němci spíš budou požadovat jejich rehabilitaci. Nesouhlasí s tím, že byli Benešovými dekrety paušálně srovnáni na roveň s nacistickými zločinci,“ uzavírá list. „A o to jde stěžovatelům od začátku: o uznání, že na nich bylo spácháno bezpráví…“

Sousedů přibývá

V Rakousku se loni narodilo 77 814 dětí, o 3,2 procenta víc než předloni. Porodnost se tedy odhadem zvýšila z 1,39 na 1,42 dítěte na matku. „O změně trendu by se ale podle odborníků dalo mluvit až tehdy, kdy by na jednu matku připadalo alespoň 1,6 dítěte, a to po delší dobu,“ komentuje deník OÖN. V Horních Rakousích přišlo na svět o 2,8 procent víc, tedy o 318. Průměrná matka v této zemi pak má více než 1,5 dítěte a je jí 30 let. Asi 58 procent mladých rodičů v Horních Rakousích je oddáno. Počet nemanželských dětí stoupl loni v Rakousku z 39,2 na 40,2 procenta. Nejvíc se jich rodí v Korutanech – 53,5 procenta, a ve Štýrsku – 49,4 procenta.

Historie podražila

Bavorská správa zámků zvýšila pro letošek ceny vstupného – na známé objekty až o 33 procent. Nejdražší bude návštěva Neuschwansteinu – místo devíti eur nyní dvanáct eur. Správa od toho očekává jednak možnost zvýšení vlastního podílu objektů na údržbě, jednak redukci již téměř neúnosného počtu návštěvníků. „Těch už ale ubylo i loni,“ píše deník PNP.

Grossglockner bez mýta

Zamýšlené mýto cyklistů na Grossglockner – pět eur v hlavních dopravních časech od 9 do 15 hodin (Deník informoval 8. února) – pravděpodobně letos nepřijde. Uvedl to páteční deník OÖN. Konečná verze „bezpečnostního balíčku“ pro účastníky provozu na této vysokoalpské komunikaci placení cyklistů za výjezd nakonec po široké diskusi nepředpokládá. Provozovatelská společnost v rozhodnutí zvážila i poškození své pověsti v případě zavedení mýta „na jedno z nejkrásnějších a nejznámějších panoramat v Evropě“. Cyklistů se má v „balíčku“ týkat informace o výhodách výjezdů hlavně před 9. hodinou, doplnění značení, vyznačení jízdního pruhu a možnost dobrovolného pojištění za jedno euro.

Přibrzdí kamiony

Od dubna uzavřou Horní Rakousy dva průsmyky v Solné komoře – Pötschenpass a Koppenpass – pro tranzitní nákladní dopravu. Má to provoz kamionů v ekologicky citlivé oblasti snížit až o deset procent. Solnohradsko zakáže průjezd nákladních aut s cílem nebo s odjezdem v zahraničí na silnici B 158 (Wolfgangseestr.) mezi Köpplem a Stroblem a na B 320 mezi Altenmarktem a Mandlingem. „V sousedících zemích budou na zákazy průjezdu včas upozorňovat tabule,“ píše linecký list OÖN.