Turisté se na Šumavě rozhodně nenudí a na své si tu přicházejí ve všech ročních obdobích jak vyznavači dlouhých tůr krásnou přírodou, tak rodiny s dětmi.

Během letoška Správa národního parku (NP) Šumava investuje 400 milionů korun při péči o svěřené území, respektive o turisty, kteří na Šumavu jezdí. Většinu peněz pokryjí dotace z různých zdrojů.

Kromě zoologických středisek na Srní a Kvildě, kde lidé uvidí vlky nebo jeleny, (Deník 22. 3.) čekají park další zajímavé investice.

„Mezi letošní projekty patří například stavba další části šumavské cyklomagistrály z Hůrky na Skelnou v hodnotě 23 milionů korun," prozrazuje mluvčí NP Pavel Pechoušek. Rekonstruovat se budou také některé lesní cesty za 13 milionů korun.

Rekonstrukce se dočkají také informační střediska na Stožci, Rokytě a Kašperských Horách, a po zbourání budovy bývalé roty pohraniční stráže na Kvildě to čeká i staré budovy roty na Borových Ladách.

„Uplynulý rok byl pro nás úspěšný také tím, že jsme skončili na druhém děleném místě v soutěži perspektivních inovátorů nazvané Česká inovace," vyzdvihuje úspěch ředitel NP Jiří Mánek.

„Mezi nejlépe hodnocené patřil náš projekt Park restaurant a s ním spojená rekonstrukce restaurace na Březníku která je s čepovaným speciálním borůvkovým pivem a Šumavským fořtem naší vlajkovou lodí. Uspěl i projekt Návrat koní na Šumavu, kdy koně nejen šetrně přibližují dřevo z lesa, ale kočí vozí i návštěvníky na saních nebo vozech," pokračuje Jiří Mánek. Úspěch přinesly i plyšové hračky zvířat, které si oblíbily hlavně děti, nebo zavedení rezervačního systému pro šumavské ubytovny.

„Líbil se také systém terénních fotopointů, kde se mohou turisté fotit na nejkrásnějších místech Šumavy a sdílet pak fotky na facebooku," pokračuje Jiří Mánek. „Začala se budovat budovat infrastruktura a další služby pro zdravotně postižené," zdůrazňuje, že Šumava se stává vlídnou nejen pro rodiny s dětmi, ale i pro handicapované turisty.

Správa NP chce také využívat shozy parohů jelenů. „Ročně jich máme kolem 200 kilogramů," říká Jiří Mánek s tím, že se z nich mohou vytvářet střenky na nože nebo knoflíky a šperky. „Při výrobě dámských sad šperků využívám žluté či bílé zlato, vltavíny nebo jantar," vysvětluje šperkařka Mirka Kabešová a dodává, že její originální výrobky pořídí zájemci od stovky do několika tisíc korun.