Čekání na Ježíška si tu mohou zkrátit nejen tatínkové s dětmi. Tahákem bude jistě komentované krmení vyder, ale zajímavá bude i výroba krmítek z loje a šišek. Celý den se mohou návštěvníci zapojit do hledání ptáčka Vánočníčka. „Kdo ho najde, vyzvedne si sladkou odměnu. Pro dospěláky máme punč, pro dětičky čaj. Na každého caparta čeká v areálu dárek," slibují zaměstnanci zoo. Dárek mohou děti přinést naopak obyvatelům zoo. „Mají rádi zrní, suché pečivo, ovoce, zeleninu nebo sladký med," radí ošetřovatelé.

Přesvědčit se o tom mohli i ti, kdo se před týdnem zapojili do krmení zvířat ve dvorecké zoo. Ta ovšem přes svátky nechává krmení na personálu. 
I to, především ve výbězích šelem, je ale nezapomenutelnou podívanou. „Když někdo přinese jablíčko, mrkvičku, můžeme společně nějaké zvířátko nakrmit, ale rozhodně není možné, aby každý krmil, co chtěl, špatně by to dopadlo. Zvířata mají pevný režim a jeho porušení může způsobit velký problém," zdůrazňuje provozovatel zoo Viktor Ambrož.

V obou zahradách se mohou návštěvníci těšit na zvířata ve výbězích i v případě ryze zimního počasí. Většině chovaných druhů zima ani sníh nevadí a nemusejí být ukryté na zimovištích. „Člověk má představy, že když jde o tropické zvíře, musí být neustále zavřené. Existují samozřejmě i zvířata citlivá na chlad, která se přes zimu v našich podmínkách ven nedostanou, jako opice, plazi, někteří papoušci, u nás je na zimovišti jihoamerická fauna jako kapybary, mary, tapír, pekari. To všechno jsou zvířata, která potřebují poměrně vysokou teplotu," říká Viktor Ambrož na adresu některých svých svěřenců.

Ale u šelem to rozhodně neplatí. „Jednak je to několikátá generace odchovaná v zajetí zvyklá na zdejší zimy, jednak se dokáží adaptovat. Mají speciální podtukovou vrstvu, která zabraňuje v létě pronikání UV záření a v zimě prochladnutí. Lidé se diví, že se lev v kožichu a hřívou na slunci neupeče, stejně tak je ale chráněn i proti chladu," vysvětluje. „Když je ve výběhu sníh a v ubikaci si přitom mohou lehnout v teple, raději tráví den venku," kyne směrem k tygrům a lvům.

V zimě ale potřebují zvířata, která se pohybují ve výbězích, vyšší krmné dávky, aby měla kde brát energii. „Lvice spořádá sedm kilo, lev devět, 
u sibiřského tygra, největší kočkovité šelmy, dělá denní dávka 12 kilo pro tygřici a pro samce, zvlášť v mrazech, až 
22 kilo denně," vypočítává Ambrož množství masa.