Na lesklých dlaždicích z italského mramoru leží ukřižovaný Kristus, trám s přibitými dlaněmi je podložen matracemi z vojenských paland. Na stěnách pod mozaikovými okny přibývají opatrně zavěšované obrazy jednotlivých zastavení křížové cesty, pod nimi klečící ženy s mokrými hadry čistí lišty u podlahy. Natěrači spotřebovávají poslední decilitry tmavohnědé barvy a muž na štaflích u vchodu přišroubovává tabulku o tom, že tady pomohla i Evropská unie.
Je sotva stovka hodin do sobotního slavnostního otevření českobudějovické katedrály sv. Mikuláše, která po dvouleté rekonstrukci znovu otevře svou náruč věřícím, hledajícím nebo zvídavým. V původním stavu ji lidé viděli naposledy 11. června 2011.
„Nastávající sobota a znovuotevření katedrály je pro nás nejdůležitějším dnem," svěřuje se děkan Zdeněk Mareš a rozhlíží se velkolepým prostorem. „Úpravou liturgického prostoru se architekt Marek Jan Štěpán podíval do třetího tisíciletí," zdůrazňuje kněz, který má veliké zkušenosti z působení v Itálii.
close
zoom_in
Náklady na rekonstrukci vyšplhaly na 41,5 milionů korun. Na částce se kromě Evropské unie, vedení Českých Budějovic a Jihočeského kraje podíleli také věřící, kteří sesbírali 2,5 milionu.
„Uvnitř je katedrála krásně opravená, ale i zvenku si zaslouží nový kabát," připomíná generální vikář českobudějovické diecéze Adolf Pintíř s tím, že zvelebování nejdůležitější církevní stavby diecéze nekončí. „Do presbytáře chceme umístit čtyři veliké gobelíny, a vyhlásíme proto soutěž mezi umělci," prozrazuje Adolf Pintíř.
Slavnostní bohoslužba, při které biskup Jiří Paďour posvětí nový obětní stůl, ambon i biskupskou katedru, začne v sobotu od 10 hodin.
„Už se moc těším, vždyť jsem byla u svatého Mikuláše pokřtěná," svěřuje se jihočeská malířka Renata Štolbová.
Katedrála sv. Mikuláše není vzácná nákladnou rekonstrukcí a bohatou výzdobou, ale věřícími a společenstvím, které se tady s Kristem scházelo a schází. Sloužil tu např. biskup Josef Hlouch, kterého dvě desítky let internovali komunisté a bránili mu v diecézi působit. Po návratu dal v letech 1969-1971 provést opravu katedrály. Katedrála je spojena i s působením současného kardinála Miloslava Vlka.
Následující dny se do chrámu vrátí bohoslužby. V sobotu 15. června tu přijme kněžské svěcení jáhen Jozef Gumenický, který zde odslouží první mši v sobotu 29. června.
Klenba je pohledem k naději
close
zoom_in
Výzva přijatá s pokorou. Tak přistupoval architekt Marek Jan Štěpán z brněnského Atelieru Štěpán k rekonstrukci katedrály sv. Mikuláše. „Vstup moderní architektury do historické stavby je vždy záležitostí velmi citlivou a zároveň vážnou," přiznává Marek Jan Štěpán.
„Mne inspirovala geometrická struktura katedrální klenby. Vnímám ji jako pohled do dálek či naopak hlubin abstraktního myšlení a dál k jiným obzorům, k nebesům a naději. Kus prožitku jsem se pokusil vtisknout i do hmoty nového interiéru katedrály."
Architekt tvrdí, že liturgickým těžištěm se tak nově stává velký kruhový obětní stůl z carrarského mramoru. Poměr délky presbytáře a lodi se blíží 1:1, což je neobvyklé a pro vnitřní uspořádání určující.
„Presbytář je pozůstatkem gotické architektonické dispozice, která byla později barokizována. Hluboký presbytář je po délce členěn optickým příběhem, který jej nově rytmizuje. Pohled je po stranách zachytáván rytmem lavic a dřevěných ploch, ve středu je umístěna vizuálně aerodynamická menza (obětní stůl)," pokračuje architekt.
„Ta je novým těžištěm prostoru díky svému válcovému tvaru a nerozděluje prostor před ní a za ní, naopak podporuje sounáležitost okolního prostoru, který ji v historické struktuře katedrály obepíná."
Její poloha je podpořena prstencovým nápisem v podlaze Kdykoliv jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde. Menza má pět zásahů – čtyři po stranách a pátou shora jako schránu na ostatky, počet je shodný s počtem ran Kristových," dodává architekt Marek Jan Štěpán, který má zkušenosti např. se stavbou kostela v Ostravě-Zábřehu nebo areálu pro mši při návštěvě papeže Benedikta XVI. u letiště v Brně-Tuřanech.
