VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Svědkové mobilizace chátrají v pohraničí

Jižní Čechy - U hranic s Rakouskem se nacházejí opuštěné bunkry, do kterých se vydají snad jenom blázni. Byli jsme mezi nimi.

22.9.2010
SDÍLEJ:

Mnohé bunkry v pohraničí se rozpadají. Foto: Deník/Radek Gális

Stovky betonových bunkrů, které jsou rozesety u jihovýchodních hranic republiky, lákají milovníky vojenské historie a lehkého opevnění nebo sběratele.

Mnozí se sem vydávají v touze po nevšedním zážitku nebo víře, že v okolí najdou unikátní věci, kterými obohatí svou sbírku militárií.
Několik bunkrů je vzorně opravených a nachystaných pro návštěvníky. Uvnitř čekají průvodci, kteří kromě výkladu nabídnou i knihy a pohledy s vojenskou tematikou.

Jiné jsou již léta nedostupně zamčené, další zase volně přístupné. Vydali jsme se na výpravu do některých z nich.

Klášter po vojensku
Když přijíždíte úzkokolejkou z Jindřichova Hradce do Albeře, v kempu na vás mrká první z bunkrů. Ty další pak najdete cestou z nedaleké obce Klášter II. Jsou schovány na polích a u lesa nad cestou, vedoucí k Landštejnu.

Po žebříku, který zřejmě kdosi ukradl z mysliveckého posedu, lezeme do jednoho z nich. Suchý objekt s odkrytými střílnami, kudy je vidět na nedalekou silnici. Co šlo odmontovat, zmizelo. Jestli dávno nebo až po roce 1989, už nezjistíme. O půl kilometru dál se nachází známé Muzeum čs. opevnění Klášter II, které má na starosti Miloslav Sviták (viz rozhovor na straně). „Přes prázdniny je otevřeno denně, v září o víkendech,“ říká Miloslav Sviták.
Vstupujeme do upraveného objektu č. 125, kde udělal muzeum. „Objekt je zrestaurován do podoby, jak vypadaly pevnůstky na přelomu září a října 1938,“ vysvětluje Miloslav Sviták.

Prohlížíme si originální lehký kulomet, lapače zplodin i vojenský nábytek. Sobotní dopoledne se dveře bunkru netrhnou, turisté mají o expozici zájem.
Nás ale zajímají další stavby. Ještě asi sedm z nich se nachází v okolí opraveného bunkru, ale dál do lesů se za nimi pouští jen skuteční zájemci. Z mechu se nám pošklebují hříbky i bedly.

„Jsme tu na bunkrech a ne na houbách,“ přehlížíme je a prozkoumáváme houští.
Konečně jeden bunkr, a otevřený. Železné dveře i mříže nás pustí dovnitř. Na zdi vybledlý nápis Vstup zakázán, nebezpečí úrazu, vojenská správa. Ten den ho čteme ještě několikrát, a to i na cedulích na rezavých mřížích.

Nedbáme zákazu a vnikáme neohroženě dovnitř. Po betonových schůdkách sestupujeme do objektu. V otvoru pro střílnu, která chránila vchod, si nějaký ptáček udělal hnízdo. Dole je tma a sychravo. Oči si pomalu zvykají na přítmí. Na stěnách visí dřevěné věšáky, nad střílnami mokré rezavé kusy železa a záchyty, na kterých byly upevněny zbraně. Dole v betonové podlaze jsou koryta, zanesené listím a větvemi. Nacházíme se v místech, kde byli koncem 30. let vojáci připraveni bránit vlast. Jak bylo asi těm, kteří tu stáli dávno před námi? Žijí ještě, nebo už není nikdo, kdo si pamatuje přípravy na obranu vlasti?

Čekání na odprodej
Vycházíme ven do slunečného dne. Prodíráme se houštím a tušíme, že další betonová stavba není daleko. O pár desítek metrů je další bunkr, na kterém rostou stromky. Má rozbitou střechu, jako by dostal přímý zásah. Uvnitř je díky otvoru světlo. Všímáme si, že tu rostou ze stropu krápníky. Pozorujeme silné zkroucené železné pruty a obdivujeme důkladnou práci stavitelů. Podobných lehkých opevnění jsme našli v houští a nedaleko lesní cesty osm. Na mapě jsou jich tady ale desítky, a kdoví, co nás uvnitř čeká. Tak zase příště.

Opravené objekty, nachystané pro návštěvníky, jsou až v pevnostním areálu Slavonice.
„O budoucnosti těchto objektů, které jako by papírově neexistovaly, se zatím nic neví a čeká se,“ prozrazuje provozovatel muzea a autor publikace o vojenském opevnění Slavonicka Jiří Duchoň. „Čekáme, až je zanesou do mapy a nabídnou majiteli pozemku. Tím bývá obec nebo Lesy České republiky,“ prozrazuje s tím, že by se s novým majitelem rád domluvil i na prodeji.

Milovníkům bunkrů ale svítá na časy. Koncem léta přebrala Nová Bystřice do vlastnictví od Armády ČR devět bunkrů. „O jejich využití budeme jednat,“ říká starosta Vladimír Bláha. Vchody do mnohých jsou nebezpečné a lidem, které zajímá, co je uvnitř, hrozí úraz. Musí je proto zabezpečit.
Na nového majitele čeká i lehké opevnění na Slavonicku. „Některé objekty by rádi získali lidé, kteří se o ně starají a dávají do pořádku,“ říká starosta Slavonic Luboš Kryzan s tím, že zájem o ně je.

Vojenských objektů v lepším i špatném stavu jsou v regionu tři stovky. „V okrese Jindřichův Hradec evidujeme 319 objektů stálých lehkých opevnění, z toho 85 jsme již předali Lesům ČR,“ uvedl Jiří Štábl z tiskového oddělení Ministerstva obrany ČR.
„Na čtyřicet objektů jsme uzavřeli deset darovacích smluv na převod do vlastnictví města nebo obce. Smlouvy jsou u podpisu druhé strany nebo probíhá vklad do katastru nemovitostí. Žádný z objektů opevnění na Jindřichohradecku zatím není a nebyl odprodán. Předpoklad prodeje je nejdříve až v roce 2011,“ dodal Jiří Štábl.

Symbol odhodlání
Lehká vojenská opevnění, která byla stavěna kvůli obraně Československa, ale která kvůli podpisu Mnichovské dohody připadla Německu bez výstřelů, zůstávají po desítkách let symbolem českého pohraničí a odhodlání lidí bojovat za svobodu vlasti.
I proto bychom je měli považovat za památku, byť třeba dosud nevyhlášenou, a také se k nim podle toho chovat.
Tak, jak to dělají například nadšenci, kteří je opravují a starají se o ně.

Víte, že…

… na Jindřichohradecku je evidováno 319 objektů stálých lehkých opevnění? 85 armáda předala Lesům ČR.
O dalších se jedná. Probíhá uzavírání smluv a vklad do katastru nemovitostí. Žádný objekt nebyl odprodán.
… první lehká opevnění zde vznikla již v roce 1936? Jednalo se o železobetonové kulometné pevnůstky vzor 36. V roce 1938 obsadilo Německo Rakousko a hrozil útok z jihu. Proto začala v létě 1938 výstavba objektů lehkého opevnění. Po přijetí Mnichovské dohody se vojáci museli z pozic stáhnout a pohraničí obsadili Němci.
… po válce čs. armáda znovu připravila některé bunkry k boji s nepřítelem, vyzbrojila je a uvedla do pohotovosti?
… ještě tento víkend můžete navštívit Muzeum čs. opevnění Klášter II i pevnostní areál Slavonice?

Výzva:

Zažili jste stavbu vojenských opevnění v pohraničí nebo mobilizaci v roce 1938? Vzpomínali na tyto události vaši příbuzní? Ozvěte se, prosím, redakci Deníku.
Děkujeme.
Kontakt: Radek Gális, Deník, Nám. Přemysla Otakara II,
370 01 České Budějovice,
tel. 386100710, 602 649 292
e–mail: radek.galis@denik.cz

Autor: Radek Gális

22.9.2010 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto.

Se zavíračkou baru nesouhlasil

Záchrana zvířete v Mezipotočí.

Hasiči zachraňovali koně z potoka

OBRAZEM: Děti z Doudleb předvedly své zvyky v Budějovicích

České Budějovice - Na třetí adventní neděli si připravily děti z folklorního souboru Doudlebánek vystoupení pro předvánoční náměstí Přemysla Otakara II. Svým zpěvem a tancem přivolaly dokonce i večerní chumelenici. Za to, že děti znají zvyky, písně i tance svého kraje, vděčí Mirce Dušákové, která soubor vede.

Kočka se mu nejspíš nelíbila, tak ji počůral

České Budějovice - Humorný případ museli v neděli řešit českobudějovičtí městští strážníci. Volně pobíhající labrador tady na náměstí Přemysla Otakara II. způsobil v neděli škodu na majetku jednomu z prodejců na vánočním trhu.

Na jevišti bude třeba uklidit

České Budějovice – V pátek měla v Jihočeském divadle (JD) v Českých Budějovicích premiéru tragikomedie Živý obraz podle německého dramatika Maria von Mayenburga.

Formanova zdravice po 50 letech a heroinoví Makedonci: nejlepší videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 16. až 17. prosince 2017.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT