VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Syn bral rodičům housle a hrál na ně jako na basu

České Budějovice - Osmiletý Roman Červinka zdědil talent a nadšení pro hudbu. Jeho matka Lilija Červinková je členkou filharmonie, na housle hraje také otec.

15.11.2013 1
SDÍLEJ:

Houslistka Jihočeské komorní filharmonie Lilija Červinková se synem Romanem.Foto: Deník/Jaroslav Sýbek

V jejich domě nikdy není ticho. Houslistka Jihočeské komorní filharmonie Lilija Červinková má za manžela taktéž houslistu 
a na nástroj několik let hraje už i osmiletý syn. „Klid u nás opravdu není, ještě že nemáme sousedy. I když zrovna nehrajeme spolu, všichni pravidelně cvičíme. Člověk musí být pořád ve formě," říká houslistka.

Co vás přivedlo k muzice. Vy sama už jste ji měla v rodině?
Ne, neměla. Zatímco já dostala od přírody absolutní sluch, rodiče měli absolutní hluch. To mi ale samozřejmě v cestě k hudbě nebránilo. Rodičům se líbila představa, že jejich dítě bude na něco hrát. Asi v pěti letech mě maminka odvedla do klavíru. Tam navrhli, abych spíš zkusila housle a ty se mi hrozně zalíbily. Bavilo mě s těmi housličkami chodit, nosit si je všude s sebou. Připadala jsem si dospěle.

Kde jste se učila?
Vyrůstala jsem v Ašchabadu, hlavním městě Turkmenistánu, a tam byla možnost navštěvovat speciální hudební školu. Ta byla spojená s normální základní školou, takže talentované děti tam měly všechno pohromadě. Já jsem tam udělala přijímací zkoušky po dvouleté houslové přípravce, ve které jsem od pěti let cvičila nejen housle, ale získala i základy hudební nauky. Na té speciální škole jsem si pak ještě přibrala druhý nástroj – klavír.

Pořád na něj hrajete?
Když je čas, tak doprovázím syna. Teď jsme takhle společně hráli například při odhalování bust Masaryka a Beneše v Budějovicích. Roman na to musel za čtyři dny nacvičit dvě písničky a protože k nim nebyl tak náročný doprovod, ujala jsem se ho já.

Kam jste zamířila do dokončení hudební školy?
Byla to jedenáctiletá škola, ze které je možné rovnou nastoupit na vysokou. Nemusela jsem tedy absolvovat konzervatoř a hned studovala vysokou školu také v Ašchabadu. Pak jsem nastoupila do práce do komorního a do symfonického orchestru.

Houslistka Jihočeské komorní filharmonie Lilija Červinková se synem Romanem.Jak jste se dostala do Čech?
Osudovou náhodou. Potkala jsem Čecha, který v Ašchabadu pracoval ve stavební firmě. V Turkmenistánu se hodně hraje v kavárnách a restauracích a já si jednou takhle přišla poslechnout kamaráda flétnistu do kavárny, kam chodili často Češi. Jeden z nich tam smutně seděl 
a kamarád říkal: ti Češi jsou tak hodní, chodí sem, vždycky pozorně poslouchají a pak nám něco koupí, pozvi ho ke stolu, ať si popovídáme. Tak jsme se dali do řeči a tím začalo setkávání. On se pak musel vrátit do Čech, ale moc chtěl, abych přijela za ním. Já jsem se nejdřív docela bála a bránila, ale jsem takový dobrodruh a když mi poslal peníze na letenku, bylo rozhodnuto. Vyrazila jsem i se svou tehdy pětiletou dcerou.

Bylo hned jisté, že tu zůstanete?
To ne, jeli jsme o prázdninách v létě 1999 a já ani nedala výpověď v práci, protože jsem nevěděla, jestli se mi tu bude líbit. Ale bylo to krásné. Takže jsem se vrátila do Turkmenistánu akorát vyměnit pas 
a nahlásit změnu bydliště.

Směřovala jste tehdy rovnou do  Českých Budějovic?
Přestěhovala jsem se za mužem do Písku a řekla, že zůstanu jen, když budu moct hrát. Začali jsme tedy hledat, kde nejblíž by pro mě bylo uplatnění. Zjistili jsme, že 
v Budějovicích je filharmonie. Hned jsem volala a přijela rovnou s houslemi na zkoušku. Nejdřív mi nabídli, abych nastoupila na výpomoc, a nakonec za pár měsíců se pro mě uvolnilo stálé místo.

Uměla jste česky?
Na začátku vůbec ne, ale přečetla jsem spoustu českých knih, snažila se všude mluvit česky a pokoušela se zbavit svého hrozného přízvuku. Postupně to šlo. Navíc v práci byla výhoda, že hudba je univerzální a při hraní tolik mluvit nepotřebujete.

Filharmonie vám pak do života přinesla ještě další velký zlom…
Já mám takový pestrý život. V orchestru jsem potkala houslistu Martina Červinku. S předchozím manželem nám to nevyšlo, po čase jsme zjistili, že se, jak by se řeklo 
v hudbě, nespojujeme jako dva akordy. Nakonec jsem se dala dohromady s houslistou. Už jsme spolu deset let a narodil se nám syn, který pokračuje v našich stopách.

Když se narodil, napadlo vás hned, že by mohl být houslistou?
Ani ne, já jenom chtěla, aby moje děti měly základní hudební obzor, protože si myslím, že to je pro každého důležité. Dcera se učila na flétnu, ale až tolik jí to nebavilo. Roman už od malička pořád poslouchal, jak doma cvičíme a bral nám housle a dělal z nich basu, protože mu byly velké. Když mu byly čtyři roky, učitelka ze základní umělecké školy nabídla, že přiveze úplně nejmenší housle z Finska a že by byla hrozně ráda, aby k ní chodil.

Nutit jste ho nemuseli?
Vůbec ne. Dcera se dokonce nabízela, že ho bude radši vodit na fotbal, protože se jí moc nelíbila představa, že další člověk bude hrát doma na housle, ale on odmítl. Nás s manželem to potěšilo. Vidíme, že má talent a byla by škoda mu nepředat, co umíme. A on se může kdykoli rozhodnout, jestli bude pokračovat.

Mluvíte mu do hraní?
Nojo, kecáme. Vždycky říkám: už budeme mlčet, necháme ho, ať cvičí sám. Ale nevydržíme to. Když slyšíme, že něco zahraje špatně, tak prostě něco musíme říct.

Syn už sbírá úspěchy. Jak prožíváte jeho vystoupení?
Jsem docela nervózní. Dřív se mi třásly ruce, teď už jsem si trochu zvykla. Založila jsem pro něj stránku na Youtube 
a tam máme videa z vystoupení. Je to zajímavé. Koukáme, jak byl drobný, když začínal, a mohou se podívat 
i rodiče manžela z Moravy nebo můj bratr v Moskvě.

Při vlastních vystoupeních už nervózní nebýváte?
Ani ne, ale taková zdravá nervozita musí být, aby hudba byla procítěná.

A musíte pořád cvičit?
Pořád cvičím, protože je to pořád nedokonalé. Člověk musí být ve formě a mně stále baví hrát stupnice a vylepšovat techniku. Myslím, že kdyby člověk samostatně necvičil, tak zakrní.

Co nejraději hrajete?
Mám ráda klasiku i oddechovou hudbu. Předloni mě napadlo založit mezinárodní trio – jsem tam já, pak klarinetistka Japonka od nás z orchestru a klavíristka z divadla, která pochází z Tatarstánu. Teď mě tedy baví vymýšlet skladby pro trio.

Zahrajete si někdy společně 
s manželem a synem?
Něco jsme hrávali, ale teď se každý spíš soustředí na to svoje a cvičí. Klid u nás doma opravdu nikdy není, ještě že nemáme sousedy.

Myslíte, že má syn talent a budoucnost v hudbě?
Myslím, že má, ale jestli bude pokračovat, to je na něm. Já zatím neřeším, jestli se hudbou bude živit. V dnešní době je to dost těžké. Aby se prosadil, musí být hodně dobrý a hodně cvičit.

Syn rady poslouchá

Houslistka Jihočeské komorní filharmonie Lilija Červinková se synem Romanem.Skvělou genetickou výbavu 
k hudebnímu nadání dostal Roman Červinka. Syn dvou houslistů také už od čtyř let hraje na soutěžích. „Zvládám je docela dobře. Nervózní při nich nejsem," vypráví.

Pamatuješ si, kdy jsi začal hrát na housle? Vybral sis to sám?
Myslím, že hraju asi od tří let, ale přesně si ty začátky nepamatuji. Na housle jsem chtěl hrát sám, líbilo se mi to.

Kolik času houslím věnuješ?
Musím hrát denně. Někdy cvičím třeba i tři hodiny. Vynechám jenom výjimečně, když třeba někam jedu. Ale pořád mě to baví.

Jak zvládáš soutěže?
Docela dobře, nervózní nejsem. Jen před soutěží musím trochu víc cvičit.

Jaké to je mít oba rodiče houslisty? Mluví ti do hraní?
Jo, třeba když něco zahraju špatně, tak mi to řeknou. Mě to ale nevadí, poslouchám je.

A kdo z nich hraje líp?
To nevím, oba. Chodím někdy na jejich vystoupení a taky si občas zahrajeme doma. Teď třeba zkoušíme 
s taťkou moravské písničky.

Máš v hudbě nějakého oblíbence?
Líbí se mi David Garrett. Ten hraje hodně dobře. Pouštím si to na internetu.

Myslíš, že budeš jednou lepší než máma a táta?
To se neví.
Lilija Červinková: Musí být lepší, protože my jsme neměli rodiče muzikanty, kteří by nám mohli radit. Na spoustu věcí jsme museli přijít sami, ale synovi už můžeme po letech praxe a zkušeností něco předat. A už teď hraje těžší skladby než my v jeho věku.

Autor: Andrea Zahradníková

15.11.2013 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Doprava a logistika - Doprava a logistika Skladník 21 000 Kč Skladníci, obsluha manipulačních vozíků VŘ - SKLADNÍK/CE. Požadované vzdělání: nižší střední odborné. Třísměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 21000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: VŘ dne 12.11.2018 v 9:00 hod. - zasedací místnost č. 101 (Úřad práce v Českých Budějovicích) , Požadavky: nižší střední odborné vzdělání, praxe s vysokozdvižným vozíkem (průkaz není podmínkou), samostatnost, pečlivost, spolehlivost, ochota učit se novým věcem, základní znalost práce na PC, zkušenosti se systémem SAP výhodou (zaškolíme), Náplň práce: nakládka a vykládka kamionů, manipulace ve skladu, práce na PC a se čtečkou čárových kódů, příjem a výdej skladových položek., Nabízíme: perspektivní zaměstnání u stabilní společnosti, odpovídající mzdové ohodnocení, možnost karierního růstu, stravenky. Pracoviště: Lašek spol. s r.o., U Sirkárny, č.p. 658, 370 04 České Budějovice 4. Informace: Rudolf Prášek, +420 776 641 043. Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 18 000 Kč Všeobecní administrativní pracovníci Pracovník zákaznické podpory. Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 18000 kč, mzda max. 35000 kč. Volných pracovních míst: 2. Poznámka: Náplň práce: komunikace se zákazníky po e-mailu(chatu) a telefonu, zodpovídání dotazů ohledně služeb, řešení základních technických problémů, pomoc zákazníkům se zřizováním hostingových služeb. , , Směnný provoz - denní a noční směny včetně víkendů a svátků (12-ti hodinové směny 6:00-18:00 a 18:00-6:00). , , Spolupráce s techniky a programátory. , http://datacentrum.wedos.com/a/341/zkuste-karieru-u-wedos.html, , Osobní údaje budou zpracovány pouze za účelem dosazení vhodného kandidáta a to po takovou dobu, než bude vhodný kandidát nalezen a pracovní místo bdue obsazeno.. Pracoviště: Wedos internet, a.s., Masarykova, č.p. 1230, 373 41 Hluboká nad Vltavou. Informace: Josef GRILL, . Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 13 850 Kč Úředníci jinde neuvedení ZAMĚSTNANEC TELEFONNÍ ÚSTŘEDNY KRAJSKÉHO SOUDU. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13850 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Požadujeme: ukončené střední vzdělání, trestní bezúhonnost, samostatnost, pečlivost, komunikační schopnosti, Další informace: odměňování podle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., pl. tř. 3., Kč 13.850, pracovní poměr na dobu určitou v délce jednoho roku s možností prodloužení na dobu neurčitou, výběr uchazečů bude proveden na základě zaslaných podkladů a osobního pohovoru, vhodné pro osoby se zdravotním postižením, Uchazeč podá písemnou přihlášku, v níž uvede: jméno, příjmení a titul, datum a místo narození, státní příslušnost, místo trvalého pobytu, kontaktní telefon, mail, adresa datum a podpis uchazeče., K žádosti uchazeč připojí: životopis s údaji o dosavadních zaměstnáních a odborných znalostech, doklad o dosaženém vzdělání - ověřená kopie, Lhůta pro podání přihlášky: do 17. 11. 2018 , Místo a způsob podání přihlášky:, Oosobně na podatelně Krajského soudu v Českých Budějovicích, Zátkovo nábřeží 2, České Budějovice, č. dv. 11 (přízemí), Písemně na adresu: Krajský soud v Českých Budějovicích, personální oddělení, Zátkovo ná-břeží 2, České Budějovice, PSČ 370 84. Pracoviště: Krajský soud v českých budějovicích, Zátkovo nábř., č.p. 10, 370 01 České Budějovice 1. Informace: Personální odd., . Výroba - Výroba Pomocní dělníci ve výrobě 110 Kč Pomocní dělníci ve výrobě OPERÁTOR/KA VÝROBY - OBSLUHA STROJE. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 110 kč. Volných pracovních míst: 7. Poznámka: Do nové výroby hledáme obsluhu strojů. Jedná se o jednoduchou, fyzicky nenáročnou práci vhodnou pro ženy, muže, i osoby se zdravotním postižením. 37,5 hodin týdně, nástup ihned.. Pracoviště: Pco - montážní dílna, s.r.o., Vrbenská, č.p. 197, 370 01 České Budějovice 1. Informace: Eva Hajná, +420 387 201 152,773 742 379.

Dynamo České Budějovice - Hradec Králové 3:1
6

David Ledecký hattrickem rozhodl

Ilustrační foto. Českobudějovická radnice.
4

K nové vládě města vedou dvě cesty

Muž si ustlal vedle kočárku a vyvolal pozdvižení

České Budějovice - Podezřelý pohled se naskytl ve čtvrtek brzy ráno muži, který procházel Jeremiášovou ulicí v Českých Budějovicích.

Soud bude řešit 15 návrhů na neplatnost voleb

Jižní Čechy – Hlasy voličů pro kandidující strany nebyly sečteny správně. S takovým odůvodněním sepsali Jihočeši návrhy na neplatnost říjnových komunálních voleb, které adresovaly Krajskému soudu v Českých Budějovic.

Na pódiu se neobejde bez sklenky vína

České Budějovice - Adam Balažovič je stand-up komik, kterého na pódiu málokdy uvidíte bez sklenky vína.

Sáhněte si na zbraně z filmů

Tábor – Chcete vidět, s jakými zbraněmi se natáčely filmy Letopisy Narnie: Princ Kaspian, Van Helsing nebo Mlhy Avalonu, a dokonce si na ně sáhnout?

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

https info

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT