Zachovalo se z nich ještě čtrnáct metrů, napsal deník OÖN. Odborníci v „jeskyni“ našli keramiku z 12. až 15. století, což svědčí o tom, že skrytý, tajný prostor byl užíván opakovaně v průběhu dlouhého času. „Zachována zůstala malá komora, od níž se rozbíhají různými směry tři velice nízké chodby,“ napsal deník. Kromě přetrvávajících čtrnácti metrů už jsou ale zasypány. Podle experta na tyto podzemní prostory Josefa Weichenbergera ze zemského archivu sloužily chodby jako úkryt pro ženy a děti při taženích loupežných band krajem, vysvětluje list. Vstup do prostoru v Schardenbergu má být nyní opatřen vyzděným vstupem a zůstat zachován, neboť jde o jeden z mála podobných nálezů.

Chtějí řešit cizince

Na pátek svolali starostové Traunu a Welsu a Welsu „summit“ měst a obcí s vysokým procentem cizinců. Sejde se ve Welsu k debatě o problémech, které přináší koncentrace cizinců, a k výměně názorů, jak je řešit. V Traunu je mezi obyvatelstvem 31,5 procenta cizích státních příslušníků či naturalizovaných přistěhovalců. 21,1 procenta občanů pochází ze zemí mimo Evropskou unii, což je nejvíc v celém Rakousku.

Konflikty s vyhazovači

V Rakousku došlo loni k 778 případům násilných střetů mezi hosty lokálů a slavností a pořádkovými silami, privátními „vyhazovači“. 209 z nich, skoro 27 procent, se stalo v Horních Rakousích. Při nich bylo zraněno 197 osob. Obě tato čísla jsou nejvyšší v celém státě. Na druhém místě v počtu zraněných je Štýrsko se 188. Tam dokonce došlo k usmrcení člověka.

Na rozdíl od celorakouského trendu počet případů násilností v hornorakouských restauracích a klubech stoupá, napsal deník OÖN. A to od roku 2006 o 42 procent. Stoupající agresivita se odráží i v počtu trestních oznámení. „Loni byla v Horních Rakousích podána na 124 vyhazovačů pro ublížení na zdraví a vydírání. Obdobně bylo žalováno také 214 hostů. Během čtyř let se počet těchto podání více než zdvojnásobil.“

Hornorakouský primát v počtu případů vysvětluje zemský ředitel policie Alois Lissl tím, že privátní pořádkové agentury jsou v této zemi nasazovány častěji než jinde. Pro slavnosti ve velkých stanech jsou tyto služby dokonce předepsány. Podle Lissla se to osvědčilo, ochrana mládeže se prý zlepšila a mravnostních deliktů či poškozování cizí věci například na parkovištích silně ubylo. Množství trestních oznámení nemá podle něho valnou vypovídací hodnotu. „Státní zastupitelství musí zkoumat, zda se nejednalo o nutnou obranu,“ říká v OÖN.

Sraz kožených kalhot

Fanoušci a nositelé kožených kalhot z celého světa se sejdou o nastávajícím víkendu na mezinárodním setkání v hornorakouském Windischgarstenu. Pořadatelé podle OÖN připravili kromě průvodu a dalšího programu také prý největší řemeslnický jarmark Horních Rakous.Vedle „nejztřeštěnějších“ kalhot bude vyhlášen i nejvzdálenější účastník. Loni přijel až z Nového Zélandu, což je 22 000 kilometrů, připomněl deník OÖN.

Proti užívání drog pod dohledem

„V Bavorsku nebudou ani v budoucnu zřizována žádná asistenční centra pro drogově závislé, tzv. fixerstuben,“ citoval pasovský deník PNP bavorského ministra zdravotnictví Markuse Södera. Podle něho nemohou taková centra závislým pomoci. „Ministr reagoval na návrh města Norimberka, které chtělo takové prostory zřídit,“ vysvětluje PNP. „Bavorsko však pro ně nehodlá vytvořit legislativní rámec.“ Zastánci myšlenky argumentují, že budou–li mít narkomané možnost brát drogu pod dohledem, poklesne počet mrtvých z předávkování. Tomu Söder nevěří. „Každý streetworker může víc pomoci než prostor, ve kterém lze s drogami volně manipulovat,“ míní.

Jen v Dolním Bavorsku bylo letos do 21. června čtrnáct mrtvých narkomanů, o tři méně než loni. Podle PNP byla výrazná většina z oblasti Deggendorfu a Landshutu. „Šlo o jednu ženu a čtrnáct mužů ve věku od 18 do 40 let,“ uzavřel pasovský deník. V Dolním Bavorsku loni zemřelo na následky užívání drog 29 osob.