Stejně jako ostatní ani mladý Bělorus Valerij Finjuk tenkrát nevěděl, co se děje. Řidič měl ruce rozedřené do krve, ale nesměl zastavit, aby tank dojel včas. Až když je lidé v osvobozované zemi nevítali, pochopil, že něco není v pořádku.

Už dlouho se chtěl podívat do Týna nad Vltavou, města, kde byl v osmašedesátém nezvaným hostem. „Ale bál jsem se,“ přiznal sympatický šedesátník v sobotu. Až po čtyřiceti letech se mu dostalo milého přijetí. „Kde máte tank? Nemáte? Tak to buďte vítán,“ třásl mu pravicí starosta Karel Hájek.

„Je dobré se po letech sejít a v klidu si vzájemně vysvětlit, jak jsme prožívali tehdejší události,“ zdůraznil Hájek před kamerou České televize, která ve spolupráci s redakcí Svobodné Evropy připravuje dokument. Vysílat jej bude 18. srpna v Reportérech ČT.

Právě Hájek byl tenkrát jedním ze studentů, kteří neměli co ztratit, na invazi reagovali velice citlivě a svůj nesouhlas vyjadřovali alespoň psaním vzkazů vápnem na zdi. „Praga naše, Moskva vaše,“ stálo například na jednom výtvoru, který Hájek tajně napsal a jen o něco starší voják Finjuk musel zase na rozkaz svého velitele likvidovat.

„Kdyby mi tenkrát někdo dal do ruky zbraň, neváhal bych ji použít, těžko ale říct, jak bych se zachoval, kdyby podobná situace nastala dnes,“ uvažuje starosta.

Sobotní návštěva někdejšího tankisty sovětské armády se od dávno minulé doby podstatně lišila. „Tenkrát nám nikdo nedal ani drobek chleba, ani trochu vody, museli jsme se pro ni plížit s bandaskou k Vltavě a pak vodu z řeky převařovat,“ vzpomíná Finjuk. Tentokrát se dočkal sklenice s vodou nejen od svých oficiálních hostitelů, ale i od obyčejných lidí.

Třebaže si mnozí napjaté vztahy pamatují, vzpomínají i na pozitivní okamžiky. „Hned druhý den po příjezdu, když jsme stáli na druhém břehu Vltavy nad městem, přišel starosta. Poprosil nás, jestli bychom hlavněmi nemohli mířit jinam, že se lidé ve městě bojí. Tak jsme je otočili na druhou stranu,“ vypráví Finjuk jednu z historek.

Mnohé z nich připravujeme pro seriál věnovaný událostem roku 1968 v regionu. V Českobudějovickém deník začne vycházet přesně za týden.