Geologické podloží, na kterém stojí Jaderná elektrárna Temelín, je extrémně stabilní a podle geologů je velmi nepravděpodobné, že by zde vzniklo velké zemětřesení. Celý Český masiv, kam patří i jižní Čechy, se utvářel před 300 až 380 miliony let a dnes je pevným celkem. Deník o bližší informaci o seizmologických podmínkách v okolí elektrárny požádal RNDr. Jana Švancaru, ředitele Ústavu fyziky Země Masarykovy univerzity v Brně, který se zabývá i seizmologickým monitorováním.

Přesto, že je oblast velmi stabilní, projevují se zde takzvaná mikrozemětřesení. Co je způsobuje?
Mikrozemětřesení jsou přirozeným projevem uvolňování napětí v zemské kůře. Většinou je lidé ani nepociťují. Citlivá seizmická síť v okolí JE Temelín jich však zaznamená několik každý rok. V roce 2009 došlo u Horní Plané ke dvěma mikrozemětřesením, která byla pocítěna lidmi. Jejich magnituda byla 1,8.
Česká republika je vystavena vlivu alpských, případně karpatských zemětřesení. Ta jsou zohledněna ve výpočtu seizmologického ohrožení pro Jadernou elektrárnu Temelín.
Samotné výpočty seizmického ohrožení jsou komplikované studie, které mimo jiné využívají katalogy historických zemětřesení. Jako hlavní zdroj informací využíváme kroniky. V Evropě je využíváme velmi intenzivně. Jsou to informace důležité pro správný odhad možného ohrožení.

Kromě kronik existují i jiné možnosti, jak se dozvědět něco o geologické minulosti lokality?
Je to takzvaný paleoseizmologický výzkum. Ten přesahuje časové hranice kronik a archivů.V roce 2009 a 2010 se v jižních Čechách uskutečnil paleoseizmologický výzkum části hlubockého zlomu, který ukázal, že na zlomu nedošlo od poslední doby ledové před 20 000 lety k tektonickému pohybu, a tedy ani k zemětřesení.
Hlubocký zlom tvoří severní ohraničení Budějovické pánve v prostoru na sever od Českých Budějovic. Rakouští seizmologové si přáli tento zlom analyzovat. Jejich podezření, že by zlom byl zdrojem silného zemětřesení, se nepotvrdilo.

Elektrárna Temelín je seizmicky odolná konstrukce na blízké zemětřesení o magnitudě 5,5 Richterovy stupně. Očekáváte, že by se až tak silné zemětřesení v blízkosti Temelína vyskytlo?
Takové zemětřesení by se v blízkosti Temelína prakticky vyskytnout nemělo. Pro každý zlom je odhadnuto maximální zemětřesné nebezpečí a k němu se přiřadí ještě jakási rezerva. Takže magnituda 5,5 je stanovena konzervativně s potřebnou rezervou.

Jsou ještě další zlomy v Českém masivu?
V prostoru Českého masivu je velká řada zlomů, seizmologové vědí, které z nich mohou vyvolat zemětřesení. Důležité postavení v jižní části má jáchymovský hlubinný zlom a zlomový systém blanické brázdy.

Jak vy jako seizmolog vidíte zemětřesení?
Je potřeba chápat, že při zemětřesení se zemská kůra zbavuje deformační energie a napětí. Zemětřesení jako takové tedy není nic zcela neobvyklého. Zemětřesení v Japonsku například zaznamenala i seizmologická síť v České republice. Pohyb zemského povrchu v České republice byl pět až deset milimetrů.
Tento pohyb je možné si představit jako vlnění. Pohyb měl ale v České republice periodu opakování několik desítek sekund.
Zemětřesení tak silné jako v Japonsku však postihne Zemi jednou za deset let. Tam bylo způsobeno podsouváním pacifické litosférické desky pod euroasijskou. Podsouvání se děje rychlostí osm až deset centimetrů za rok.
Střední Evropa je daleko od kontaktu litosférických desek, proto nám katastrofické zemětřesení, jako se stalo minulý týden v Japonsku, nehrozí.

Havarijní systémy jsou zálohované

Některá bezpečnostní opatření v temelínské elektrárně popsal Deníku mluvčí elektrárny Marek Sviták.

Na jak silné zemětřesení je elektrárna projektována?
Elektrárna Temelín je projektována na větší zemětřesení, než je v dané oblasti vůbec možné. Temelín i Dukovany leží v Českém masivu a to je jedna z nejstabilnějších částí evropského kontinentu vůbec. Vedle seizmicky klidného podloží je výhodou Temelína také jistota, že nemůže přijít vlna tsunami, která právě v Japonsku napáchala na zařízení elektrárny větší škody než vlastní otřesy.

Můžete přiblížit bezpečnostní obal samotného reaktoru?
Hlavní ochrannou bariérou je kontejnment (ochranný obal reaktoru). Je projektován a konstruován tak, aby ochránil reaktor před vnějšími vlivy a naopak zamezil případnému úniku aktivity do okolí. Jedná se o mohutnou železobetonovou konstrukci vysokou 56 metrů, která je hermeticky uzavřená. Stěny kontejnmentu jsou silné 1,2 metru. Jeho pevnost zvyšují ocelová předpínací lana, která prochází celou jeho konstrukcí. Kontejnmenty a bezpečnostní zařízení v něm jsou konstruovány jako seizmicky odolné.

Jak je zabezpečeno chlazení – má nějaký záložní okruh?
Chlazení aktivní zóny reaktoru je jednou ze základních funkcí pro zajištění jaderné bezpečnosti. Ta je na Temelíně postavena na principu trojnásobného jištění. To znamená, že důležité bezpečnostní systémy jsou na elektrárně vybudovány třikrát, když pro bezpečný provoz stačí jediný. Každý ze tří bezpečnostních systémů používá svůj nezávislý zdroj napájení a jsou umístěny do navzájem oddělených prostorů.

Jak je zabezpečen náhradní zdroj elektřiny pro případ nenadálé události?
Zajištění elektřiny pro bezpečné chlazení reaktoru je prioritou. Na elektrárně je hned několik vzájemně nezávislých záložních zdrojů elektřiny, které by v případě potřeby byly schopné napájet zařízení důležitá z hlediska jaderné bezpečnosti.
V případě výpadku vnější sítě jsme schopni vyrábět elektřinu pouze pro vlastní potřebu.

V případě odstavení bloku a výpadku vnější sítě by startovaly dieselgenerátory. Ty jsou na Temelíně třikrát zálohované. Každý blok tak má tři, umístěné v různých stavebních objektech, také seizmicky odolných.
Další dvě stanice jsou společné a dalším náhradním zdrojem elektřiny pro bezpečné odstavení bloku je i systém baterií.