Jak uvedl ministr životního prostředí Martin Bursík, půjde o složitou proceduru, v níž se budou na základě mezinárodních úmluv vyjadřovat i okolní státy v těsné blízkosti elektrárny, tedy Německo a Rakousko.

Už teď je zřejmé, že posuzování vlivu na životní prostředí potrvá několik let.

„Doba bude záležet i na tom, jak rychle bude oznamovatel schopen dodat kvalitní a kompletní dokumentaci vlivů na životní prostředí, potřebné posudky, na počtu připomínek veřejnosti i dotčených orgánů i na vývoji přeshraničního posuzování vlivů,“ říká ředitelka odboru posuzování vlivů a integrované prevence Ministerstva životního prostředí ČR Jaroslava Honová.

Pakliže proces EIA skončí kladně a ministerstvo životního prostředí dá dostavbě Temelína zelenou, zahájí se územní a poté stavební řízení. Schvalovací procedura tak může trvat i osm let. Rozhodování o budoucnosti jaderné elektrárny ale bude především politickou záležitostí.

Ekologové jsou na pozoru

Kroky ČEZu ohledně JE Temelín bedlivě sledují občanská sdružení. „Chceme se účastnit všech řízení,“ řekl Vladimír Halama ze sdružení V havarijní zóně JE Temelín s tím, že jejich postoj není apriori odmítavý.

„Nám jde o to, aby byly dodrženy zákony. Nejsme spokojeni, jak se doposud vedla řízení. Při kolaudaci prvního a druhého bloku jsme například žádali ČEZ snad o osmdesát dokumentů a dostali jsme tři,“ připomněl Halama. Podle něj úředníci schvalovali žádosti polostátní energetické společnosti i přesto, že potřebné podklady nebyly úplné. Občanské sdružení kvůli tomu podalo i stížnosti k soudu a ombudsmanovi.

Petice

Jihočeské matky se staví k úředním jednáním také poněkud skepticky. „Společnost ČEZ zažádala o zahájení procesu EIA na rozšíření elektrárny Temelín bezprostředně poté, co byly v podobném duchu minulý týden zveřejněny předběžné výsledky práce tzv. Pačesovy komise. To v nás vzbuzuje pochybnosti o tom, zda tato komise měla skutečně při své práci „volné ruce“ a zda její výsledná doporučení nebyla ovlivněna jadernou lobby,“ vyjádřila za Jihočeské matky Monika Machová Wittingerová.

„Pokud bude proces EIA zahájen, máme obavu z toho, že bude probíhat pouze formálně, tak, jak je zatím bohužel běžná praxe nejen v České republice, ale podle našich informací i v dalších zemích,“ dodala Jihočeská matka.

Podle Hnutí Duha také stále není dořešena odpovědnost provozovatele elektrárny. V případě havárie by totiž ČEZ platil jen zlomek škod. Duze se také nelíbí, že rozšířením Temelína energetický gigant ČEZ ještě posílí své dominantní postavení v zemi.

Ekologické organizace vedou již několik měsíců petiční akci proti případnému rozšíření elektrárny Temelín. Do současnosti ji podpořilo kolem 1500 občanů převážně z jihočeského regionu.

Místní chtějí kompenzace

Reakce lidí, žijících v nejbližším okolí jaderné elektrárny, jsou zatím rozporuplné. Většina se ale shoduje na tom, že ČEZ by jim měl poskytovat kompenzace.

„Máme atomovou elektránu za vraty a co z toho máme? Platíme nejdražší elektřinu v republice,“ zní nejčastěji z úst místních.

I obec Temelín už tři roky pracuje na tom, aby dostávala přímo od provozovatele elektrárny peníze, a to buď z vyrobené energie nebo z plochy elektrárny.

„Obec by měla ze zákona dostávat kompenzace, se kterými by mohla libovolně naložit, ne jako dary nebo dotace z nadací, které musíte použít na přesně určenou věc a vyčerpat je v jednom roce,“ řekl místostarosta Temelína Petr Macháček. Podle něj by pak peníze mohla obec rozdělit obyvatelům.

Kvůli dění na elektrárně letos založilo několik temelínských občanů i sdružení. „Chceme být účastníky řízení a chceme mít možnost se k tomu vyjádřit,“ vysvětlil důvody vzniku Organizace pro lepší budoucnost Jiří Vrzák.

„Jen jako občané jsme měli málo informací. Rádi si vyslechneme odborníky a nejen ty, co si pozve ČEZ. Rozhoduje se tu o důležité věci, která tu bude stát sto let,“ upozornil Vrzák a dodal, že veřejnost by měla mít právo se k dostavbě JE Temelín vyjádřit, nejlépe v referendu.

Energie nebude

Podle výsledků nezávislé komise pod vedením ředitele Akademie věd ČR Václava Pačesa, je ale dostavba dalšího energetického zdroje v České republice nutná. Už za několik málo let podle nich bude energie nedostatkovým zbožím, a to v celé Evropě.

„Závěry Pačesovy komise potvrdily naši prognózu, že po roce 2015 začne i Česká republika trpět nedostatkem elektřiny. Počítáme s úsporami i rozvojem obnovitelných zdrojů, žádný jiný bezemisní zdroj však dosud není schopen vyrobit potřebné množství elektřiny. Jadernou energii pokládáme za nejlepší možné řešení z hlediska ekonomiky i ekologie,“ odůvodnil záměr generální ředitel ČEZ Martin Roman.