Čilý stavební ruch bude přes léto panovat v budějovické Teplárně v Novohradské ulici.

Připravuje se totiž na výměnu jedné z dosluhujících turbín za novou. Podle ekologických organizací bude její hlavní funkcí výroba elektrické energie. Teplo, které při výrobě vznikne, nebude však podle nich nijak smysluplně využito. Zmaří se totiž v nově postavených chladících věžích, které budou vysoké skoro čtrnáct metrů.

Horší ovzduší

„Zas tak mi to nevadí, pokud to ale nebude znamenat vyšší cenu tepla. Pokud vím, tak tu turbínu už tam stejně mají. Žádosti o povolení stavby jsou tak podle mně jen formalita,“ reagoval jeden z místních obyvatel Aleš Šmíd.

Podle ekologů však dojde v souvislosti s výměnou turbíny ke zhoršení ovzduší ve městě. Její provoz si totiž vyžádá vyšší spotřebu hnědého uhlí – celkem o 24 tisíc tun ročně, což představuje navýšení asi sedm až osm procent oproti současnému stavu. „Nejen, že se sníží celková energetická účinnost teplárny, ale dojde i ke zvýšení množství emisí oxidů síry, prachu a skleníkového oxidu uhličitého,“ nastínil Edvard Sequens ze sdružení Calla. Teplárna je navíc podle něj už teď největším znečišťovatelem životního prostředí v krajském městě a situace se tak bude i nadále zhoršovat.

S tímto tvrzením však nesouhlasí generální ředitel teplárny Zdeněk Blažek. Výměna turbíny podle něj nijak nezmění celkový elektrický a tepelný výkon provozovny v Novohradské ulici. Nová turbína se totiž bude používat pouze v letních měsících, kdy klesá odběr tepla. Teplárna chce jejím pořízením docílit optimálního provozního režimu. „Důsledkem bude stabilizace hospodaření společnosti a tím i malá rozkolísanost cen tepla pro veřejný a obchodní sektor,“ uvedl Blažek.

Výměnou turbíny navíc podle něj rozhodně nedojde k navýšení stávajících emisních stropů vypouštěných znečišťujích látek. Proti tomuto tvrzení sice ekologové nic nenamítají, ale emisní stropy a skutečný stav emisí v ovzduší bývají podle nich někdy naprosto rozdílné.

Požadavky ekologů

Požadují proto zejména to, aby teplárna investovala peníze do odsíření současných i nových kotlů. „Na instalaci odsiřovacích systémů poskytuje dotaci operační program Životní prostředí a to až do výše 90 procent nákladů. Může se však žádat pouze do roku 2013, takže by si měla teplárna pospíšit. Zatím však v tomto žádné kroky nepodniká,“ upozornila Monika Machová Wittingerová ze sdružení Jihočeské matky.

Ekologové rovněž chtějí docílit toho, aby byla dokumentace projektu doplněna o aktuální rozptylovou studii, která bude zohledňovat i novou výstavbu na kopcích kolem krajského města. Při inverzi by totiž mohli mít problémy právě například obyvatelé Dobré Vody, Dubičného nebo Srubce.

Ekologové se rovněž obávají toho, že se po výměně turbíny může oteplit voda v Mlýnské stoce. „V souvislosti s budováním vltavské vodní cesty by se tak mohly v řece výrazně rozmožit například řasy,“ varuje Monika Machová Wittingerová z Jihočeských matek.

Proces EIA

Celý projekt bude nyní posuzovat ministerstvo životního prostředí v rámci procesu EIA (vliv na životní prostředí). Ekologické organizace se na něj obrátily s požadavkem, aby posoudilo, zda instalace nové turbíny zohledňuje budoucí trendy v odběru tepla.
Většinovým vlastníkem teplárny je město České Budějovice.

Spalovna biomasy

Podle člena dozorčí rady společnosti a náměstka primátora Rudolfa Vodičky nemá tato investiční akce nic společného s jakýmkoliv navýšováním výkonu teplárny. Stávající kapacita zařízení je totiž naprosto dostačující a dokonce převyšuje reálnou spotřebu.
„Jedná se například o to, jak co nejlépe využít kotle,“ vysvětlil.

Magistrát uvažoval i o výstavbě spalovny biomasy ve Vrátě. V této záležitosti se teď dělá podle náměstka Vodičky územní rozhodnutí.