Název se oficiálně zkrátil kolem roku 1948, kdy byl hotel Slunce pod národní správou. Později řídil hotel Slunce podnik Interhotely Č. Budějovice, jenž měl ve „Slunci“ ředitelství. Po roce 1990 se vyskytl pro dům hovorový název U dvou jeřábů. Před Sluncem a vzadu v Široké ulici stály obrovské jeřáby firmy ILBAU. Stály a čekaly tam několik let, ale nedočkaly se. Jeřáby byly vysoké 50 m (velká radniční věž má 41 m), takže se podílely na panoramatu města. Místní jméno Slunce pro dům setrvává, i když je to od roku 2001 Dvořák.

Slunce byly původně dva gotické domy, jeden byl širší a každý měl dvě arkády loubí, sjednocené barokní fasádou. Podle kresby z poloviny 19. století byly arkády goticky lomené. V roce 1868 při posledním velkém požáru města domy na této straně náměstí vyhořely. Dům byl poté přestavěn a zvýšen v pozdně klasicistním pojetí Zvýšeny byly i sousední domy. V roce 1912, to již jako hotel U zlatého slunce, byl dům znovu přestavěn podle návrhu Antonína Hübschmanna v secesním stylu s prvky kubismu, který právě pronikl do města. Současně bylo zavedeno elektrické osvětlení a ústřední topení. Za nájemce Rudolfa Dvořáka byly v roce 1926 nově zařízeny pokoje a restaurace. Vznikl výčep a restaurace Kufr a Paluba.

V Kufru byla založena stolní společnost stejného názvu „V Kufru“. Asi to byla trochu recese, ale společnost např. věnovala Národní jednotě pošumavské 500,- Kč. Také se hlasitě veřejně ozývala, což nebylo marné. Restaurace Paluba měla v sále zachovalý renesanční dřevěný vyřezávaný trámový strop (proto Paluba). V přízemí vlevo si zařídila filiálku Agrární banka. Po roce 1945 to byla chvíli Legiobanka, národní podnik.

Po centralizaci bank si v tom prostoru zařídil hotel Slunce vlastní cukrárnu. Vyráběl si své cukrářské pečivo, zmrzliny a ananasové chlebíčky.

Když cukráři pekli, vonělo nejen do náměstí, ale i dozadu do Široké ulice.

Ve Slunci se v 1. republice usadila také společnost Agrocukr, velkoobchod cukrem. Jeden čas působil ve Slunci první kabaret ve městě s názvem Slávia. Tradičně sídlil ve Slunci Klub Esperanto. E-klub měl v podloubí skříňku, kde ukazoval lákavé pohlednice, které budějovičtí esperantisté dostávali ze zahraničí. Za socialismu se tak vidělo, jak to vypadá v cizině. Vedle vchodu bývala jiná skříňka se záhlavím „Co připravili kuchaři Interhotelu Slunce“. Interhotel Slunce a hotel Zvon měly jako jediné domy na průčelí neony. Na jiných domech byly radnicí a památkáři zakázány. Dokonce i neon lékárny U černého medvěda musel zmizet.

První náznak, že by ve „Slunci“ byla hospoda, je z roku 1687, kdy dům dědil sládek Matěj Vyskočil po Tomáši Vyskočilovi. Vyskočilů byli na domě od roku 1656, ale není přímo doloženo, že Matěj Vyskočil zde vařil pivo. Asi vařil, když byl sládkem. Hostinec se však v prodejních smlouvách domu neuvádí. Až ve 2. polovině 19. století se objevuje hotel U zlatého slunce. Za hoteliéra Karla Čertíka provozoval hotel i povoznictví, později autodrožky. Známými hoteliéry byli také Karel Menšík, Rudolf Dvořák, Rudolf Šindelář, po válce Jaroslav Dvořák. To byl Kufr přeměněn na kavárnu s výhledem do podloubí a na náměstí. Naposled vedl hotel František Petřík jako vedoucí provozní jednotky Slunce a ředitelem podniku Interhotel byl František Joza. Výčet není úplný, ale Dvořákové vztahující se k objektu převažují.

Dne 1. 5. 1990 byla zahájena přestavba Slunce. Iniciativní byl ČEDOK. Postupně se všechno zbořilo a zůstalo jen průčelí. Střídaly se firmy až ze Slunce byla ruina. Nakonec torzo dostavěla v letech 2000 a 2001 firma Karla Dvořáka z Tábora.

Máte doma staré záběry Českých Budějovic a chcete je zveřejnit v tomto seriálu? Není nic jednoduššího. Kontaktujte nás a přijďte do redakce. Vaší pamětihodností se následně potěší čtenáři sobotního seriálu Putování městem. Příště navštívíme Dům umění.

JAN SCHINKO