Později vozili i sůl, kterou z Alp k řekám dopravovali soumaři v tzv. prosticích, tedy soudcích, které pak vozila z Rakous do Budějovic rovněž koněspřežka. To vše je staletá historie, kterou je dobré nezapomínat - však loni i úctyhodnost zaniklého vorařského řemesla ocenilo UNESCO zápisem do Seznamu kulturního dědictví lidstva.

V jižních Čechách se naštěstí stopy voroplavby ochraňují na řadě míst. Toulavá kamera loni představila nové malé muzeum plavečiny v Českém Krumlově, kde se mj. vzdává i hold poslednímu z aktivních plavců, legendárnímu Václavu Husovi z Hladné. Pokud si budete tentokrát na Českobudějovicku chtít udělat výlet do míst, kde obdivuhodní, odvážní, náramně fortelní, ale i veselí voroplavci žili, a kudy tzv. "plouli", můžete najít inspiraci v Toulavé kameře v neděli 16. července.

close Dopravci si pro návrat lodí na jih najímali vozky s jejich koňmi. Také to bývalo dost nebezpečné táhnout zapřaženou loď proti proudu podél řeky. info Zdroj: Mirka Bezrouková zoom_in Dopravci si pro návrat lodí na jih najímali vozky s jejich koňmi. Také to bývalo dost nebezpečné táhnout zapřaženou loď proti proudu podél řeky.

V Týně nad Vltavou se určitě vyplatí navštívit Městské muzeum. Nejenže tu na fotografiích máte šanci nahlédnout do tváří chlapů od vody, ale vystaveny jsou i nástroje a jejich výbava na cesty. K té patřil i klobouk, trochu frajerský šátek kolem krku, fajfka, karty pro večerní posezení v hospůdce při cestě, a také tzv. plaváček - hrnek, v němž si vařili polívku praženku nebo černou - jak říkávali své oblíbené kávě. Možná vás v expozici překvapí, že některé druhy zboží se dopravovaly nejen na vorech, ale i na lodích - mezi nimi i na tzv. naháčích. Právě v Týně byly věhlasné velké loděnice, a také hned dva velké solné sklady. close Nářadí, s nímž chlapi od vody zpracovali dřevo a houžve do vorových tabulí, než se vydali na zpravidla třídenní plavbu do Prahy. info Zdroj: Mirka Bezrouková zoom_in Nářadí, s nímž chlapi od vody zpracovali dřevo a houžve do vorových tabulí, než se vydali na zpravidla třídenní plavbu do Prahy.

U řeky tady nově stojí vyřezávaná socha koně a vozky s velkým nožem za pasem. Proč a jak souvisejí koníci s loděmi, připomíná nová naučná tzv. Potahová stezka podél řeky z Týna do Hněvkovic. Dozvíte se ale rovněž v nedělním vysílání, které představí i slavnou plaveckou obec Purkarec. Tady můžete navštívit Síň voroplavby s autentickými nástroji pamětníků a mj. ukázkou toho, jak velká byla vorová tabule, a tedy i možností představit si, jak velmi těžké a nebezpečné tedy bylo plavecké řemeslo. Však pro pomoc rodinám, které postihlo nějaké neštěstí při práci na vodě, sloužil spolek Vltavan, který zde působí dodnes, a připomíná slávu a význam voroplavby.

V Purkarci můžete okusit krásu řeky a z její hladiny pak obdivovat půvabný kostelík, v němž podobně jako u kapliček podél toku byla chvíle pro modlitbu ke svatému Janíčkovi s prosbou o ochranu na rizikové cestě. K připomenutí zajímavých "vodních" kapitol z jihočeského dějepisu můžete využít nejrůznějších plavidel na pravidelných linkách z Budějovic, Hluboké, Purkarce či Týna, anebo individuálně. Nabídka půjčoven lodí malých i velkých je rok od roku širší. Ve stínu stromů si lze Vltavu i půvaby jejího okolí vychutnat také na cyklostezce, skalní ferratě anebo při návštěvě zříceniny Karlova hrádku - jedné z mála jihočeských stop Karla IV. , který se velmi zasloužil také o rozvoj voroplavby v Čechách.

Mirka Bezrouková