Sedmnáctého ledna sdělila policie ing. Vlastislavu Břízovi (61), předsedovi představenstva Koh–i–nooru Hardtmuth a. s., České Budějovice, mobilem na cestě do Prahy, že má být nejspíš večer toho dne v jeho bydlišti přepaden.

Souhlasil s navrženými opatřeními. Po návratu do Budějovic pracoval jako obvykle, zatím co Útvar rychlého nasazení ve spolupráci s manželkou ing. Břízy zaujal postavení v domě.

Vlastislava Břízu policie vybavila neprůstřelnou vestou, do auta si k němu sedli dva muži a on v obvyklém čase vjel na zahradu svého domu.

Když se chvíli nic nedělo, dostal instrukci, že jestli má odvahu, má vystoupit a jít k domovním dveřím.

Ušel těch asi patnáct metrů a chtěl s úlevou odemknout; klíč ale nešel zasunout do zámku! Vtommuněkdo skočil na záda.

Vletěl na dveře před ním, které se rozlétly. Jak vpadal dovnitř, slyšel řinčení skla a hrozný řev, a když se vzpamatoval, vedle něho na zemi ležel muž v kukle a vedle pistole.

Další dva pachatele ozbrojené ostře nabitými devítkami, vybavené radiostanicemi, slzotvornými prostředky, pouty a lepicími páskami, URNA zadržela v zahradě.

„Dodnes nechápu, o co šlo,“ uzavřel ve středu před krajským soudem Vlastislav Bříza.

František Kovalík (47) z Jablonce, Antonín Wertheim (41) z Mělníku a Pavel Nevečeřal (31) z Roudnice stanuli před senátem s obžalobou z loupeže jako členové organizované skupiny a z nedovoleného ozbrojování.

Chtěli mu jen domluvit?

František Kovalík tvrdil, že byl známým Wernerem požádán o pomoc kvůli problému nelegálního dovozu toxického odpadu z Německa. Pan Bříza měl mít doklady, které Wernera v této souvislosti kompromitovaly. Werner tedy prý Kovalíka požádal, aby Břízovi razantněji domluvili. Sjednal účast dalších obviněných, onen Werner je vybavil zbraněmi a dalšími věcmi a dovedl je k Břízovu domu. Rozmístili se v zahradě a za pár minut přijel Bříza. Prošel prý kolem nich a otevřel dveře. „Kdybychom ho chtěli přepadnout, tak jsme to udělali na cestě,“ prohlásil Kovalík. Podle něho pak Bříza vešel dovnitř a nechal pootevřené dveře. Rozhodl se jít za ním a „oslovit ho“ – prý mu chtěl zkrátka „říci o tom problému“. Hodlali ho hrozivým zjevem „dotlačit“, aby byl ochoten s Wernerem jednat, aby mu dokumenty vydal.

Kdyby prý ty dveře zabouchl, byli by odešli . . . Dovnitř byl ale po nakročení na práh „vtažen“ číhajícími polilicisty. Rozhodně Břížovi na záda neskočil, neútočil na něho ani nikdo další . . .

S odstupem času Kovalík všechno vidí jako komplot s cílem udělat z nich lupiče.

Spoluobviněný Wertheim tvrdil, že byl objednán na vloupání do nějaké kanceláře; o co jde, prý vůbec nevěděl.

Ve čtvrtek budou vyslechnuti další svědkové.

Obhajoba už také navrhla provedení dalších důkazů, s nimiž obžaloba původně nepočítala – například výslech původního Kovalíkova obhájce JUDr. Kolji Kubíčka k jeho následnému setkání s oním Wernerem. Chce také vyslechnout velitele zásahu URNA, shlédnout předpokládaný videozáznam celé akce, slyšet některého z policistů, kteří ing. Břízu kontaktovali, od koho měli informaci o přepadení, atd.