Plástovice leží v srdci takzvaných Zbudovských Blat asi devět kilometrů západně od Hluboké nad Vltavou. Už za druhé světové války sem zavítali tvůrci venkovského dramatu Mlhy na blatech (Deník psal v článku Doškové střechy na chalupách ve filmu byly falešné) a zhruba o dvacet let později se plástovické statky staly scenérií poměrně vydařené a jen lehce budovatelské komedie Vladimíra Čecha Mezi námi zloději.

Tři právě propuštění trestanci přicházejí za snadným výdělkem do JZD Vejtonice. Těmi se na plátně staly právě Plástovice. Trojice přijíždí vlakem, vystupuje někde na Písecku, prochází kolem hřbitova s hrobkou bohaté rodiny Musilů, ale v okamžiku, kdy hledá sídlo JZD, už šlape po plástovické návsi.

Úvod filmu: propuštění vězni právě přijíždějí do Vejtonic (Plástovic). Na návsi je pozdraví místní pantáta. V záběru je krásně vidět kaplička. Kameraman potom zabere asi čtyři plástovické štíty statků. Náves v Plástovicích se pak ve filmu objevuje ještě několikrát. S identifikací objektů nemají místní lidé žádný problém.

Natáčení snímku si pamatuje místní obyvatel František Vondrášek, kterému tehdy bylo šestnáct let. U filmování přímo nebyl, učil se ve škole. Ve filmu však hrál 
v komparzu jeho otec. V závěru děje je scéna, kdy dva 
z trestanců odjíždějí linkovým autobusem. Ještě než nastoupí, vyjde z vozu muž v čepici a v kabátu vyndává ven kolo. Pak kráčí po plástovické návsi směrem do vršku.

„Autobus ve filmu zastavil
u hospody, před barákem 
U Janečků. Táta je tam dobře vidět, jak tlačí kolo. Jak se 
k natáčení dostal, to vám nedovedu říct, ale štáb se s ním musel nějak domluvit," řekl František Vondrášek.

Rok natáčení si ale vybavuje naprosto přesně – byl to rok 1962. „To jsme se zrovna vrátili do vesnice, odkud nás jako sedláky komunisté v roce 1957 vystěhovali. V Plástovicích to bylo v padesátých letech hodně zlé, režim tady zlikvidoval sedm rodin sedláků, kteří měli kolem třiceti hektarů půdy," vyprávěl František Vondrášek.

Scscéna mezi statky čp. 3 a čp. 4. HerSchůze družstevníků. Sál hospody nepochází z Plástovic. Vzadu stojí a řeční Paroubek (Josef Kemr). Film Mezi námi zloději má hodně nakoukaný. Ví například, že scéna s přehazováním kradených pytlů přes zeď vznikla mezi místními statky čp. 3 a čp. 4. „V tom filmu mám nejraději dvě scény, kdy Jiří Sovák jako karbaník obehraje celou  rodinu Musilů, a pak mě také baví ty družstevní schůze. Jak to bylo ve skutečnosti, to si drobet pamatuji. Scény se schůzí a z hospody ale nejsou z Plástovic. Buď vznikly jinde nebo v Praze v ateliéru," míní plástovický pamětník.

Když film dávají v televizi nebo si ho pustí na DVD, ukazuje ho svým vnoučatům a  při scéně s tátou říká: „Tady hraje váš pradědeček!"

Plástovice spadají pod obec Sedlec, kde je starostou Jaroslav Houba. Ten sice nevěděl, že se tu před více než šedesáti lety natáčel podobný film, ale vůbec ho to nepřekvapilo.
 "Plástovice jsou malebné. Mohou se pyšnit původními statky selského baroka, koneckonců natáčení se tu koná každou chvíli. V obci se narodil slavný československý cyklista Jan Veselý. Tím je také známá," řekl Jaroslav Houba, který by však další filmování momentálně nemohl doporučit. "V Plástovicích rekonstruujeme komunikace, je to tam rozkopané. Památkáři si poručili kamenné obrubníky. Až bude dílo hotové, mohou filmaři zase přijet," usmál se starosta.