Na snímku z archivu Jana Kubeše stojí v Rožnově na náměstí bratří Čapků trolejbus Vetra – ČKD. Snímek byl pořízen v roce 1949 nebo později, poněvadž trolejbusová linka „D“ Stalinovo náměstí – Rožnov byla uvedena do provozu dne 29. října 1949. V předstihu dne 7. srpna 1949 byla zprovozněna linka „E“ Nádraží – Suché Vrbné. Později se zrušilo značení linek písmeny (A až F) a linky „D“ a „E“ byly spojeny na trať č. 3 Suché Vrbné – Rožnov.

Trolejbusy Vetra byly pohledné vozy francouzské výroby s motorem z ČKD Praha. Výrazně se lišily od jiných trolejbusů ve městě. Původně se počítalo s trolejbusy Praga TB, ale automobilka Praga byla poškozena při bombardování v roce 1945 a nebyla schopna trolejbusy dodat. Nebylo možné ani sehnat trolejbusy Škoda nebo Tatra, takže Jihočeské elektrárny v rámci dvouletky koupily Vetry, do kterých ČKD zamontovala motor. V roce 1949 bylo ve městě celkem 12 Veter. Obdržely evidenční čísla 1 až 12 a vedla se o nich přesná evidence. Lze vysledovat, co se s každou Vetrou stalo. Vetra č. 10 byla v roce 1951 převedena do Děčína. Toho roku 1951 zakoupil nový Dopravní podnik 6 ks trolejbusů Škoda 7 Tr.

Roku 1957 byla vyřazena z provozu první Vetra č. 3. V roce 1960 Vetry č. 1 a 11. V roce 1961 Vetry č. 7 a 8, roku 1962 č. 2 a 5, v roce 1963 č. 6 a 9, v roce 1964 č. 4 a poslední Vetra č. 12 byla vyřazena v říjnu 1965. Po vyřazení se už Vetry nesledovaly, takže se neví, která potom sloužila jako šatna u fotbalového hřiště v Boršově. Nebo co to bylo za trolejbus u Malých Chrášťan přestavěný na včelín. V Branné zase připojovali trolejbus za traktor a pracovnice JZD v něm jezdily sbírat brambory.

Vetra měla povolenou maximální rychlost 50 km/hod, kapacitu 25 míst k sezení, 50 míst k stání plus řidič a průvodčí. Do města byly Vetry přivezeny v červené barvě. Poté byly přelakovány tak, že červená tvořila zepředu klasický trolejbusový „nos“ a po stranách byla proložena krémovým lakem. Vetra měla uspořádaný motor tak, že mohla ujet až 2 km na baterii. K tomu sloužil samostatný přepínač. Tím se vysvětluje skutečnost, že pamětníci viděli a trvají na tom, že trolejbus Vetra jel po náměstí nebo stál u radnice, kde nikdy nebyly troleje. Vetra totiž několikrát vezla svatebčany na radnici a někdy vozila čestné hosty. Troleje byly nataženy v ulicích U Černé věže a Kanovnické, takže to bylo jen pár stovek metrů.

Absolutně první Vetra byla přitažena po vlastní ose nákladním autem na Pražskou třídu k zastávce Staré město v říjnu 1948. Tam byla konečná tramvajové linky před restaurací Na zastávce (dnes U Macelisů). Prvně stály vedle sebe budějovická tramvaj a budějovický trolejbus Vetra. Fotografovalo se, přihlíželo ale jen pár lidí, většinou politiků a vedoucích z JČE. Trolejbus pak stál u Armáďáku (tehdy Staliňáku) k veřejné prohlídce interiéru. Sedadla byla v podélně řadě, podobně jako u tramvaje.

Dne 28. října 1849 byl u hlavní pošty slavnostně zahájen trolejbusový provoz. Jen však na trati Stalinovo náměstí – Čtyři Dvory. Bylo nevlídné počasí, zase to nějak velká sláva nebyla. Za Dlouhým mostem ve Čtyřech Dvorech ano, tam Vetru vítala delegace MNV Čtyři Dvory. Čtyrák byl konečně spojen s městem městskou dopravou, když mu to bylo slibováno tramvajemi už před rokem 1932. Město Rudolfov vítalo první Vetru o rok později dne 29. října 1949.

K 1. lednu 1950 byla městská doprava vyčleněna z podniku Jihočeských elektráren a dána do správy nově vytvořeného „Dopravního komunálního podniku Jednotného národního výboru v Českých Budějovicích.“

Jan Schinko