Jsou k dostání na většině významných míst naší republiky – na hradech, zámcích, přírodních nebo technických památkách i v církevních objektech.

Pokud se rozhodnete si takovou známku koupit, nikde jinde se vám to už nepodaří. Prodej každé z nich je totiž omezen právě jen na místo, které je na ní zobrazeno, čímž se stává unikátní upomínkou na výlet nebo pěší či cyklistickou túru.

Zapomenuté krásy

„Hlavním účelem známek je ukázat široké veřejnosti krásy naší vlasti.“ vysvětluje Ladislav Šín z firmy, která turistické známky vyrábí.

„Samozřejmě že všichni znají Karlštejn, Pražský hrad nebo Kutnou Horu. My chceme ale upozornit i na památky, které z různých důvodů veřejnému zájmu unikají,“ upozorňuje Šín a dodává: „Spousta krásných hradů a zámků byla v průběhu totality zdevastována. Po sametové revoluci se ale místo restaurování našel nějaký podnikatel, který památku koupil a potom zmizel. Obvykle ještě stačil zpeněžit, co se dalo – spousta objektů tak nemá střechu nebo jiná zařízení, čímž se dostane do jakýchsi „dvojitých kleští“ – z jedné strany příroda a z druhé strany člověk.“

Perličky a skvosty

Druhy známek jsou vzestupně číslovány podle pořadí svého vzniku. Ta úplně první byla vydána pro horu Praděd; zatím poslední má číslo 1611 a patří Kerskému lesu, který proslavil svým románem Slavnosti sněženek Bohumil Hrabal.

V seznamu najdeme i takové skvosty, jako je například Pomník Járy Cimrmana v Letohradě nebo palírna Rudolfa Jelínka ve Vizovicích.

„Celý systém začínal v Jeseníkách, postupně se rozšiřoval do Krkonoš, Orlických Hor, Beskyd a nakonec do celé republiky. Mezi oblasti, kde lze tyto suvenýry zakoupit, patří dnes i řada míst v zahraničí.“ dodává Šín. Vypalovaná kolečka lze spatřit v sousedním Německu, Rakousku, Polsku, Slovensku ale třeba i na Ukrajině.

„Jsou k dispozici dokonce i ve Velké Británii. Jednou nás kontaktovala americká firma, která si objednala speciální kus pro své účely a tak jsme jim vyšli vstříc.“ komentuje Šin zahraniční rozšiřování systému.

Domácí trofeje

I návštěvníci Českobudějovicka mohou své sbírky trofejí z cest obohatit o dřevěné „placky“. Svou známku má kromě krajského města třeba zámek Hluboká nad Vltavou, poutní areál Římov, vorařské muzeum v Purkarci nebo rozhledna na Kraví Hoře.

„Speciální, takzvaná výroční, známka byla vydána dokonce k 75. výročí výstavy Země Živitelka“ doplnil výčet Marcel Goetz z mapového centra v Českých Budějovicích.

Pohlednice vedou

Tradice upomínkových předmětů vázaných ke konkrétnímu místu je však velmi dlouhá. Různé samolepky nebo obtisky připevňované například na kufr nebo na hůl zdobily turisty odpradávna a i dnes si každý návštěvník ze své cesty rád odnese pohlednici nebo jiný suvenýr.

„Známky jsou sice vyhledávaným artiklem, ale na tradiční pohledy nemají.“ sdělila nám pracovnice turistického centra v Českých Budějovicích. “Letos se koleček ze dřeva prodalo zatím asi tisíc, fotografie nebo pohlednice s vyobrazením místa však statistikám jednoznačně vévodí.“ dodala. Každoročně si do svých domovů odvezou dopisnice s motivem památky či přírodního útvaru stovky tisíc spokojených turistů z celého světa.

Václav Remeš