Zříceninu tvrze postupně čím dál více zakrývala vegetace, ale poslední dobou je kolem ní živo. Její další osud vzalo do svých rukou společenství lidí, kteří založili spolek z Pasovar. Jejich cílem a snahou je zabránit další devastaci areálu tvrze, zachránit, co se dá, a co půjde, obnovit. A tato snaha se netýká jenom samotné tvrze, ale i domů, které stávaly kolem ní a po nichž zbyly většinou jenom hromady kamení zarostlé stromy a trávou.

A tak v sobotu u tvrze hrála muzika, kolem stály stany, neboť spolek zde uspořádal první festival Pasovarské tvrzení na podporu opravy tvrze. Během něho byla zájemcům tvrz představena. Tak se mohli přesvědčit, že členové spolku nemluví do větru a již se pustili do práce.

Dosud stojící zdivo bývalých budov tvrze hrozí zřícením, proto je vstup nebezpečný. Co se ale zachovalo v pozoruhodně dobrém stavu, jsou krásně klenuté kamenné sklepní prostory. Dvě jsou již vyčištěné a opravené, v jedné z nich členové spolku vytvořili muzeum. Radost mají také z objevené černé kuchyně. Na obnově spolupracují s památkáři, kteří zde provádějí archeologický průzkum.

Srnínští slavnostně přivítali Kamila Papouška a jeho bratry i rodinu v zasedací síni.
Z olympiády je zpět. Srnínští Kamila Papouška slavnostně přivítali

„Tvrz byla rozdělena na několik usedlostí,“ vyprávěl při komentované prohlídce Daniel Šnejd, ředitel územního odborného pracoviště Národního památkového ústavu České Budějovice. „Jak vypadalo horní patro tvrze, dnes nevíme. Lze však usuzovat, že hranolovitá věž byla původně patrně ještě o patro vyšší. Na záchranu tvrze, na její sanaci, každoročně finančně přispívá ministerstvo kultury. V první fázi se opravil sklep pod pozdně gotickým palácem. Je to rozměrný sklep se středovým pilířem, jedna z nejhezčích prostor na tvrzi. V současnosti je tam muzeum s panelovou výstavou.“

Zatím se plány památkářů a členů spolku shodují, ale později už zřejmě tak jednotní nebudou.

„Z pohledu památkářů je hlavním cílem zbrzdit destrukci,“ vysvětloval Daniel Šnejd. „Ta nepůjde nikdy zastavit. Budeme se vždy snažit část zdiva, které je nejvíc narušené, rozebrat a s pomocí vápenné malty ho znovu vyzdít. A pomocí bylinného rostlinného pokryvu ochránit koronu zdi, aby co nejméně trpěla povětrnostními vlivy. Chceme se vyvarovat nějakých výstaveb, protože chybí dokumentace, jak ten objekt v minulosti vypadal. A snahou o ideální dostavbu bychom tvrz deformovali. Cílem je udržet ten objekt s maximem těch informací, které existují, pro budoucí generace.“

Lišky opravdu rostou! Čtenář Jan Cipín vyfotil svůj úlovek
To je ale úlovek! Jan Cipín vyrazil na houby a fotil

„My bychom chtěli, aby gotická část s věží byla veřejně přístupná, a hlavně, aby to lidem nepadalo na hlavu,“ ozřejmil pohled spolku majitel značné části areálu a pozemků Ondřej Rybníkář. „Chtěli bychom zpřístupnit věž, aby se dalo vystoupat nahoru na vyhlídku a také podívat se dovnitř. Později postavený renesanční objekt bychom rádi zastřešili a udělali obyvatelný. Ten býval obydlený ještě dosídlenci, kteří přišli po 2. světové válce. Chtěli bychom ho udělat obyvatelný pro nás, nebo pro návštěvníky. Práce provádíme s kamarády, které sem pozveme, na náročnější úkony najímáme stavební firmu. Největší problém je voda, která do toho teče. Letos by se měly stabilizovat některé zdi, aby úplně nespadly. A nad černou kuchyní chceme udělat dřevěnou stříšku.“

Tvrz má v současnosti čtyři majitele, kteří jsou členy spolku. Spolek tvoří zhruba dvanáct lidí. „My jsme defacto koupili celou vesnici a udělali jsme tu parcely, abychom si tu případně mohli postavit baráky,“ podotkl Ondřej Rybníkář. „My bychom totiž opravdu chtěli ten renesanční palác nějak dostavět. A když to nevyjde, máme tady okolo ty parcely… uvidíme.“

Historie tvrze

První zmínka o vsi Pasovary pochází z roku 1278, kdy patřila vladykům z Cipína a Pasovar. Dochovaná tvrz však vznikla až ve druhé polovině čtrnáctého století. Název tvrze a přilehlé vsi pochází z německého slova „Passauer“ – Pasovan, člověk přišlý z Pasova. Podle prvních obyvatel, kteří přišli jako kolonisté z okolí Pasova v polovině 13. století.

V průběhu staletí byla tvrz rozšiřována o další hospodářské budovy.

Po druhé světové válce byla osada postupně opuštěna a po roce 1945 zbořena. V tvrzi, která už byla v hodně špatném stavu, bylo ještě umístěno pastevecké družstvo, ale po jeho zániku zůstala tvrz pustá.

Počátkem 90. let měla s tvrzí velké plány náboženská sekta, která zde chtěla vytvořit Ozdravné centrum. Na to ale nedošlo a tvrz poté dále chátrala.