Architekt Václav Čihák, historik architektury Jan Ivanega a teoretička architektury Markéta Pražanová do něj zapojili všechny věkové skupiny obyvatel, samosprávu a odborníky a získali podporu Nadace Proměny Karla Komárka.

Týn nad Vltavou –
město pro život

Prioritou respondentů je řešit Hlinecké sídliště, následuje kasárna, kotelna Malá Strana, obchodní dům Bety. Vadí jim příliš asfaltu, rozbité chodníky, špína, málo zeleně, málo možností pro odpočinek, nedostatek parkovacích stání, necítí se bezpečně…

V anketě lidé volili z 12 problémových lokalit své tři favority, uvedli, kolik času v něm venku tráví v týdnu, ve dnech klidu, co tam většinou dělají apod. Ze 7979 obyvatel se do průzkumu zapojilo 837, což představuje 10,5 % občanů Týna. „To je reprezentační vzorek,“ potěšeně konstatoval na středeční veřejné diskuzi v Sokolovně Jan Ivanega. Ženy představovaly 60,9 % respondentů. Nejvíce lidí se zapojilo z levého břehu Vltavy, hlavně Hlineckého sídliště, ale všichni chtějí sportovat, odpočívat a bavit se. Ukázalo se, že 74 % odpovídajících se po městě pohybuje pěšky.

„Je to zdravé a nejlevnější pro jednotlivce i město. Uvítali bychom, kdyby se podmínky pro pěší zlepšily,“ upozornil Jan Ivanega. V dotaznících se např. objevily názory: „Architektonická soutěž není sprosté slovo ani vyhozené peníze. Veřejný prostor je důležitější než budovy, které obklopuje. Dle jeho kvality se určuje míra kvality života v daném městě.“

Miroslav Vodák s CVArchitektura na příkladech jiných obcí ukázal, jak tam moderní architektura zlepšila venkovní prostor. Městský architekt Chrudimi Marek Janatka zdůraznil, že veřejný prostor není třeba zkvalitňovat velkými investicemi, mnohdy stačí uklidit, posekat, zbourat… Starosta čtyřtisícových Dolních Břežan Věslav Michalik překvapil hlediště snímky míst, na nichž za 15 let proinvestovali 250 – 300 milionů díky dotacím. Z diskuze vyplynulo, že by stálo za zvážení mít městského architekta.