Když na silnici potkáte nenápadný Volkswagen se žebříky na střeše, můžete si být jisti, že jde o ornitology na pravidelné misi. Skupinu pro výzkum ptačího řádu čápů v Čechách na Slovensku vede dlouhodobě Stanislav Chvapil, na Táborsku jim byl letos nápomocen strojník Hasičského záchranného sboru ze stanice Tábor Petr Klůfa a třicetimetrový automobilový žebřík.

Jak vysvětlil profesionální hasič Petr Klůfa ačkoliv jde o hasičského veterána, je absolutně spolehlivý. „Ovládání je jednoduché a mechanické. Stále jde o funkční automobil, i když by se hodil spíše do muzea, protože pochází někdy z roku 1989,“ popsal techniku.

Profesor Stanislav Chvapil letos v květnu oslavil pětaosmdesáté narozeniny, je dlouholetým členem České společnosti ornitologické a České zoologické společnosti a od roku 1980 vede výzkum čápů bílých a dalších brodivých ptáků na našem území. Pracuje jako ředitel Stanice ekologické výchovy Ciconia Českého svazu ochránců přírody v Roudnici nad Labem.

Zajímavosti z jihu

Zajímavé je, že na Jindřichohradecku čápů ubylo. „Na počet hnízd tento region byl nejlepší v kraji, teď je prakticky už několik let tato lokalita na ústupu, každoročně tam eviduje nejmenší počet obsazených hnízd,“ konstatoval s tím, že příčin může být více. „Obecně jde o antropogenní vlivy, tedy vlivu člověka na životní prostředí,“ uvedl Chvapil.

Kroužkování čápů bílých v neděli 27. června v Plané nad Lužnicí, Dírné a Dráchově na Táborsku.
Jihočeští čápi mají plodný rok, vedou čtyřčata

Vyjde kniha

Jeho práce na jihu Čech začala asi před 60 lety na Strakonicku a rozšiřovala se dál. „Celkově ubylo hnízd, když to srovnáme se situací v té době,“ zmínil. V současnosti finišuje se svým novým literárním dílem, kde se čápům bude věnovat více. „Soustředím se na celý Jihočeský kraj, sedm okresů, knihu píšu už pět let a letos už ji snad vydám za podpory krajského úřadu,“ prozradil ornitolog.

Jen kroužkovacích položek v jižních Čechách je od roku 1936 na 7,5 tisíce. „Každé toto místo, kde hnízdili čápi, by se mělo objevit v publikaci. Musel jsem ho navštívit, zdokumentovat a popsat, zaměřit GPS souřadnice a shromáždit všechny historické údaje,“ vysvětlil.

Pro letošek si ornitologové připravili 180 plastových kroužků. Nejvýše položené místo se nachází ve Volarech v nadmořské výšce 750 metrů nad mořem, místo zbouraného komínu tu čápi hnízdí na vybudovaném sloupu s podpěrou. „I tam spolupracujeme s hasiči, kteří nám vychází velmi dobře vstříc,“ dodal Stanislav Chvapil.

Obří hnízdo už neexistuje

Největší hnízdo zachycené před lety obývali opeřenci v obci Tisov na Strakonicku, to měřilo v průměru tři metry a nacházelo se na mohutném javoru klenu. „Hnízda stavěná těmito ptáky váží od 80 kilogramů do devíti metráků, některá stále rostou a přibývají na hmotnosti i objemu, do výšky i šířky,“ uvedl s tím, že proto se je musí někdy i upravovat.

Na Jindřichohradecku ornitologové letos okroužkovali 24 čápat.
Čápů na Jindřichohradecku ubývá, na vině je člověk i globální oteplování

Letošní rok je podle něj na mladé čápi slabší. „Loni to bylo o poznání lepší, to už víme nyní,“ zhodnotil. Nejstarší čáp se podle Chvapila dožil necelých 23 let. „Dokonce jsem ho kroužkoval sám a vím, že tady na hnízdě v Plané nad Lužnicí jsme o odečetli naposledy, ten rok měl ještě i mládě,“ vzpomněl si cestou do Plané.

Čtyřčata v Plané nad Lužnicí

Co se týče nadmořské výšky, je hnízdo v Plané nad Lužnicí asi nejníže položené na Táborsku, 395 metrů nad mořem. Čápi zde hnízdí na jednadvacetimetrovém komínu. Informace zde ornitologům každoročně podává Eliška Beránková, která bydlí naproti na Strkovské ulici.

„Čáp přiletěl klasicky první a čápice několik dní po něm,“ vysvětlila s tím, že přílet si zapsala do kalendáře. V neděli 3. dubna ve 12 hodin přiletěl samec a 5. dubna v 7 hodin ráno zaznamenala jeho družku. „Jsem zvědavá kolik jich tam je. Dohadovali jsme se sousedem, který je hlídá, zda jsou tam tři, nebo čtyři mladí,“ uvedla s tím, že tedy prohrála, protože ona tipovala tři kusy a výzkumníci si zapsali a přidělili čtyři plastové kroužky.

Další lokalitou byla Budislav, kde na hnízdě zůstali dvě malá čápata. „Jedno bohužel zahynulo a našli ho mrtvé pod komínem, to se občas stane,“ odkázal se na zákony přírody. Mladá mláďata krmí převážně hmyzem, postupně přechází k větším porcím stravy – chytají hraboše, myši, žáby, slepýše, ještěrky, rybky i malé ptáky. „Jednou jsme sledovali pár, čím vším nakrmil tři mladé za 24 hodin a došli jsme k neuvěřitelnému počtu 44 hrabošů,“ uzavřel Chvapil.

V Soběslavi, Chýnově a Tisové nalezli po třech mláďatech, v Hluboké u zahradnictví okroužkovali jedno a zoologické zahradě dvě čápata. Na Jindřichohradecku ve úterý našli ve hnízdě v Kostelním Vydří 3 kusy, ve Volfířově dva kusy, Kunžaku tři, Hospřízi dva, ve Dvorcích u Třeboně čtyři, v Lišově na Budějovicku pak čtyři, v Sedleci se vylíhli 3 čápi, Žabovřesky mají jednoho, Čejkovice 2, Branná 3, Novosedly 4 vejce, Rodvínov 4 mláďata, Božejov 4, Písek 4 a Přídolí 4. Ale třeba tradiční hnízda v Blatné, Dírné, či Dráchově letos zůstala bez potomstva.

Čáp bílý je tažný (stěhovavý pták), nelétá však za teplem, jak se laicky mylně domnívají, ale stěhuje se za potravou, protože v zimě není v našich podmínkách dostatek hmyzu, hlodavců a obojživelníků, kteří tvoří převážnou část jeho jídelníčku. Na hnízdě se objevují od poloviny března, první přiletí vždy samec. Hnízda najdeme na střechách budov, nefunkčních komínech, sloupech elektrického vedení, hnízdních podložkách, leckde i na vodojemu, posedu či stohu slámy. Zpravidla platí, že čáp dává přednost vyvýšeným místům, tak aby mohl při odletu z hnízda seskočit a roztažením křídel se snadno dostal do vzduchu. Na hnízdě se oba partneři zdraví hlasitým klapáním zobáku s typickým záklonem hlavy.

Čápi si bývají věrní, ale jako téměř všude i u nich mohou během námluv propukat dramatické manželské konflikty, které někdy končí krvavým zraněním a výměnou partnera. Poprvé hnízdí kolem 5. roku věku a zaznamenána byla hnízdění i 20 let starých ptáků. Na 2-5 vejcích sedí čápi v průměru 33 dní a mláďata jsou krmena další dva měsíce. V péči i krmení se oba partneři střídají. Koncem července většina čápů svá hnízdiště opouští, shromažďují se na loukách a koncem srpna se vydávají na cestu do Afriky. V posledních letech jsou čím dál častěji zaznamenány případy čápů zimujících na jihu či jihovýchodě Evropy (zejména ve Španělsku a Izraeli) a ojediněle se někteří čápi na zimoviště nevydávají vůbec a zůstávají zimovat u nás (případ z Blatné na Strakonicku). Tito jedinci se však bez pomoci člověka zpravidla neobejdou a musí být dokrmováni. Potravou čápa bílého je především hmyz, žáby, myši a drobní plazi. Občas i ryby nebo mláďata ptáků. Potravu loví za chůze, čímž se liší od volavky popelavé, která na svou kořist zpravidla nehnutě číhá. Čáp potřebuje v dosahu svého hnízdiště dostatek ploch ke sběru potravy – pole, louky, pastviny a mokřady. (Zdroj: Česká společnost ornitologická)