„Magistrát povolil pokácení tohoto stromu." Takové tvrzení obsahují letáky, tvářící se jako úřední dokument z radnice. Jsou ale zfalšované. Desítky papírů fomátu 
A 4  vyvěsil kdosi na stromech a způsobil tak netušenou bouři mezi místními lidmi. Následovalo i pozdvižení mezi úředníky na magistrátu.

Mnozí se díky letákům úplně poprvé dozvěděli o plánech radních vybagrovat část břehu řeky pod Malým jezem a vykácet desítky stromů v zájmu protipovodňových opatření. Pavel Kolář z občanského sdružení Malše, které už 13 let  proti tomuto záměru u Maláku vystupuje, musí po něčí partyzánské letákové akci uklidňovat zdejší obyvatele.  „Chodí za mnou denně deset důchodců a jsou na infarkt z toho, co se tam bude dít," líčí pozdvižení v Havlíčkově kolonii Pavel Kolář. Zároveň odmítá, že by falešné anonymní letáky s hlavičkou magistrátu vyvěsilo jejich sdružení. „S tím nemám nic společného. My jsme to tam nedali," razantně odmítl Pavel Kolář s tím, že takový boj o záchranu stromu považuje za nekorektní.

Podle Svatopluka Miky, vedoucího odboru životního prostředí na budějovickém magistrátu, je leták kompilátem několika dokumentů a obsahuje zavádějící a falešné informace.

Kácet se možná bude. Ale jinde

Vybagruje se parčík i se stromořadím podél Malše, nebo ne? To je otázka, která v těchto dnech zaměstnává lidi žijící v Havlíčkově kolonii u Malého jezu. Místní občany zburcovaly plakátky, které někdo vyvěsil na stromech.

Letáky jsou k nerozeznání od úředního dokumentu magistrátu města. Je na nich dokonce uvedené telefonní číslo na pracovnici odboru životního prostředí s tím, že na něj mají občané volat se svými  připomínkami. „Dle našeho názoru se jedná o zneužití úřední listiny," říká Svatopluk Mika, vedoucí odboru ochrany životního prostředí na českobudějovickém magistrátu. Svatopluk Mika navíc odmítá, že by bylo povoleno kácení v době vegetačního klidu, jak stojí na letáku.

I další informace na letáku jsou podle Svatopluka Miky zmatečné. Například nesouhlasí kompetence různých oddělení magistrátu, zmiňované na falešném „povolení".

Svatopluk Mika připouští, že by se mohlo v budoucnu u Malého jezu kácet, ale jinde, než kde se objevily letáky. „Případné kácení se netýká stromů u brouzdaliště a dětského hřiště, ale území podél řeky v úseku Kaplířova – Malý jez a u zahrádek směrem k Mlýnské stoce," vysvětluje Svatopluk Mika. Dodává, že ale kácení bylo podmíněno skutečným zahájením protipovodňových opatření (bagrování břehu – pozn. red.), která se zde dlouhodobě připravují.

Zveřejněné číslo, uvedené na letácích už ale někteří občané využili… Telefony musela zvedat úřednice z oddělení vodního hospodářství Jaroslava Snížková. „Volali asi čtyři občané, aspoň v době, kdy jsem tu byla. Snažila jsem se jim vysvětlil, že je to poplašná zpráva a že se nezakládá na pravdě," řekla Českobudějovickému deníku Jaroslava Snížková a dodala, že pod její kompetence navíc kácení dřevin nespadá.

Podle Pavla Koláře z občanského sdružení Malše ale kácení de facto povolené je. „Povolení ke kácení je platné od roku 2006, ale souvisí to s tím, jestli se bude provádět protipovodňové opatření. Není jisté, jestli se radnice rozhodne pro realizaci akce," vysvětluje Pavel Kolář.

Místní totiž vidí věc tak, že v rámci minulých jednání o protipovodňových úpravách v lokalitě radnice dostatečně nehájila zdejší zeleň a svolila k budoucímu kácení.

V rámci protipovodňových opatření by se mělo rozšířit koryto Malše tak, že se na pravém břehu v délce od dětského brouzdaliště až po Kaplířovu ulici vybagruje 20 až 30 metrů široký pás, kam by se v případě povodní rozlila stoletá voda. Většina zdejších obyvatel ale s úpravami  koryta, které zásadně změní tvář této klidné oblasti, nesouhlasí. Domnívají se, že opatření nebudou mít na zadržení stoleté vody valný vliv.

Jako například Tomáš Mráz, který byl účastníkem územního řízení, a posléze podával žalobu k správnímu soudu. Podle něj nebyla vybrána technicky nejlepší varianta. „Nepřeji si protipovodňové opatření. Jeho efekt považuji za velice sporný. V roce 2002 jsme měli v domě 1,5 a pak 1,8 metru vody a i když se udělá protipovodňové opatření, při stoleté vodě bude efekt stejný," myslí si Tomáš Mráz.

Lidé ale kritizují i to, že radnice rozhoduje „o nich bez nich". O plánovaných záměrech se většinou dozvědí až poté, kdy už radnice schvaluje územní nebo stavební rozhodnutí.
„Požadujeme, aby magistrát informoval občany dopředu a srozumitelnějším způsobem, aby pořádal veřejné diskuse ještě dřív, než dojde na územní nebo stavební řízení a abychom měli možnost se k tomu vyjádřit," dodává Tomáš Mráz. 

Protipovodňové úpravy nyní mají stavební povolení, ale bylo proti němu podané odvolání. O něm by měl rozhodnout krajský úřad.